ČAJKA Juraj 6.6.1853-31.12.1926: Porovnání verzí

Z Personal
(ČAJKA_Juraj_6.6.1853-31.12.1926)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 6.6.1853
 
| datum narození = 6.6.1853
| místo narození =  
+
| místo narození = Mošovce u Turčianských Teplic (Slovensko)
 
| datum úmrtí = 31.12.1926
 
| datum úmrtí = 31.12.1926
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik
 
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Juraj ČAJKA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 513
 +
}}
 +
'''ČAJKA, Juraj''', ''* 6. 6. 1853 Mošovce u Turčianských Teplic (Slovensko), † 31. 12. 1926 Praha, organizátor hasičstva, strojírenský odborník''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny kožešníka. Studoval 1865–67 na gymnáziu
 +
v Revúci, kde se věnoval také amatérskému divadlu. Po
 +
ukončení školy se vrátil do rodiště, organizoval různé kulturní
 +
akce a inicioval založení sboru dobrovolných hasičů. Stal
 +
se jeho prvním tajemníkem a cvičitelem. Odešel do Prahy
 +
studovat na české technice strojnictví. V době studií 1882 se
 +
stal jedním ze zakladatelů slovenského akademického spolku
 +
Detvan. Na Slovensko se už nevrátil, usadil se v Praze a začal
 +
pracovat v Ringhofferově továrně. Stal se hlavním inženýrem
 +
a technologem, před první světovou válkou řídil výstavbu
 +
několika cukrovarů v Uhrách, Bulharsku a Itálii. S manželkou
 +
Klementínou, roz. Chorváthovou, v Praze podporoval
 +
slovenské studenty a organizoval slovenský společenský
 +
a kulturní život.
 +
 
 +
'''L:''' nekrology in: Národní listy 67, 1927, č. 3, s. 3; Národný denník 6, 1927,
 +
č. 5, s. 2; J. V. Ormis, Klementína Čajková, rod. Chorváthová, in: Služba
 +
11, 1947, s. 224n.; J. Mičík-Dolný, Dejiny dobrovoľného hasičského zboru,
 +
in: Mošovce, Banská Bystrica 1971, s. 306n.; J. Škultéty, Z dejín slovenskej
 +
literatúry, Martin 1985, s. 373; D. Dubovský, Biografický slovník mesta Revúca,
 +
Revúca 2000, s. 42; BLS 2, s. 88.
 +
 
 +
Ľudmila Ďuranová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
 
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]]
  
 
[[Kategorie:1853]]
 
[[Kategorie:1853]]
 +
[[Kategorie:Mošovce]]
 
[[Kategorie:1926]]
 
[[Kategorie:1926]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 09:23

Juraj ČAJKA
Narození 6.6.1853
Místo narození Mošovce u Turčianských Teplic (Slovensko)
Úmrtí 31.12.1926
Místo úmrtí Praha
Povolání 28- Strojař nebo elektrotechnik
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 513
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44410

ČAJKA, Juraj, * 6. 6. 1853 Mošovce u Turčianských Teplic (Slovensko), † 31. 12. 1926 Praha, organizátor hasičstva, strojírenský odborník

Pocházel z rodiny kožešníka. Studoval 1865–67 na gymnáziu v Revúci, kde se věnoval také amatérskému divadlu. Po ukončení školy se vrátil do rodiště, organizoval různé kulturní akce a inicioval založení sboru dobrovolných hasičů. Stal se jeho prvním tajemníkem a cvičitelem. Odešel do Prahy studovat na české technice strojnictví. V době studií 1882 se stal jedním ze zakladatelů slovenského akademického spolku Detvan. Na Slovensko se už nevrátil, usadil se v Praze a začal pracovat v Ringhofferově továrně. Stal se hlavním inženýrem a technologem, před první světovou válkou řídil výstavbu několika cukrovarů v Uhrách, Bulharsku a Itálii. S manželkou Klementínou, roz. Chorváthovou, v Praze podporoval slovenské studenty a organizoval slovenský společenský a kulturní život.

L: nekrology in: Národní listy 67, 1927, č. 3, s. 3; Národný denník 6, 1927, č. 5, s. 2; J. V. Ormis, Klementína Čajková, rod. Chorváthová, in: Služba 11, 1947, s. 224n.; J. Mičík-Dolný, Dejiny dobrovoľného hasičského zboru, in: Mošovce, Banská Bystrica 1971, s. 306n.; J. Škultéty, Z dejín slovenskej literatúry, Martin 1985, s. 373; D. Dubovský, Biografický slovník mesta Revúca, Revúca 2000, s. 42; BLS 2, s. 88.

Ľudmila Ďuranová