ČAJKA Juraj 6.6.1853-31.12.1926: Porovnání verzí
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 513 | ||
}} | }} | ||
'''ČAJKA, Juraj''', ''* 6. 6. 1853 Mošovce u Turčianských Teplic (Slovensko), † 31. 12. 1926 Praha, organizátor hasičstva, strojírenský odborník'' | '''ČAJKA, Juraj''', ''* 6. 6. 1853 Mošovce u Turčianských Teplic (Slovensko), † 31. 12. 1926 Praha, organizátor hasičstva, strojírenský odborník'' |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 09:23
Juraj ČAJKA | |
Narození | 6.6.1853 |
---|---|
Místo narození | Mošovce u Turčianských Teplic (Slovensko) |
Úmrtí | 31.12.1926 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 513 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44410 |
ČAJKA, Juraj, * 6. 6. 1853 Mošovce u Turčianských Teplic (Slovensko), † 31. 12. 1926 Praha, organizátor hasičstva, strojírenský odborník
Pocházel z rodiny kožešníka. Studoval 1865–67 na gymnáziu v Revúci, kde se věnoval také amatérskému divadlu. Po ukončení školy se vrátil do rodiště, organizoval různé kulturní akce a inicioval založení sboru dobrovolných hasičů. Stal se jeho prvním tajemníkem a cvičitelem. Odešel do Prahy studovat na české technice strojnictví. V době studií 1882 se stal jedním ze zakladatelů slovenského akademického spolku Detvan. Na Slovensko se už nevrátil, usadil se v Praze a začal pracovat v Ringhofferově továrně. Stal se hlavním inženýrem a technologem, před první světovou válkou řídil výstavbu několika cukrovarů v Uhrách, Bulharsku a Itálii. S manželkou Klementínou, roz. Chorváthovou, v Praze podporoval slovenské studenty a organizoval slovenský společenský a kulturní život.
L: nekrology in: Národní listy 67, 1927, č. 3, s. 3; Národný denník 6, 1927, č. 5, s. 2; J. V. Ormis, Klementína Čajková, rod. Chorváthová, in: Služba 11, 1947, s. 224n.; J. Mičík-Dolný, Dejiny dobrovoľného hasičského zboru, in: Mošovce, Banská Bystrica 1971, s. 306n.; J. Škultéty, Z dejín slovenskej literatúry, Martin 1985, s. 373; D. Dubovský, Biografický slovník mesta Revúca, Revúca 2000, s. 42; BLS 2, s. 88.
Ľudmila Ďuranová