ČAPEK František Miroslav 27.1.1873-27.2.1946: Porovnání verzí
(ČAPEK_František_Miroslav_27.1.1873-27.2.1946) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = František Miroslav ČAPEK | | jméno = František Miroslav ČAPEK | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Capek Frantisek Miroslav portret.JPG |
| datum narození = 27.1.1873 | | datum narození = 27.1.1873 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Lišov u Českých Budějovic |
| datum úmrtí = 27.2.1946 | | datum úmrtí = 27.2.1946 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = České Budějovice |
− | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel |
− | 62- Osvětový nebo veřejný činitel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 520-521 |
+ | }} | ||
+ | '''ČAPEK, František Miroslav''', ''* 27. 1. 1873 Lišov u Českých Budějovic, † 27. 2. 1946 České Budějovice, poštovní úředník, regionální a národopisný badatel'' | ||
+ | |||
+ | Po absolvování písecké reálky vstoupil do poštovních | ||
+ | služeb, větší část života pracoval na poštovním úřadu | ||
+ | v Českých Budějovicích. Volný čas věnoval spolkovému | ||
+ | životu v Sokole (od 1894), ve spolcích dobrovolných hasičů | ||
+ | i v národních obranných spolcích na českém jihu. | ||
+ | V příspěvku ''Já, Jakub Kubata, dal jsem hlavu za Blata'' (''Jihočeské listy'', 1895) připomněl historickou postavu selského vůdce, který se v 16. století postavil proti vrchnosti, když se snažila | ||
+ | zabrat selskou půdu. Č. proto 1901 založil Spolek pro zbudování | ||
+ | pomníku selského rebela Jakuba Kubaty na jihočeských | ||
+ | Blatech, který byl odhalen v srpnu 1904 u potoka Soudný | ||
+ | (mezi železničními stanicemi Zliv a Dívčice). Při této příležitosti | ||
+ | vyšel i slavnostní spis ''Památce Kubatově'' s několika Č. | ||
+ | statěmi. Dále pomohl při objevování základů Žižkova dvorce | ||
+ | v Trocnově, od 1908 připomínaného skromným památníkem. | ||
+ | V románském kostele ve Střížově objevil údajnou křtitelnici, | ||
+ | v níž byl podle jeho domněnky husitský vojevůdce pokřtěn. | ||
+ | Řadou článků v ''Jihočeských listech'' i dalších periodikách přispíval | ||
+ | k poznávání regionu, který propagoval i na pohlednicích | ||
+ | vydávaných vlastním nákladem. Díky Č. aktivitě byly postaveny | ||
+ | mosty v Besednici a v Doudlebech. Ve svých sbírkách soustředil | ||
+ | předměty z oboru národopisu, archeologie a regionální | ||
+ | historie; jsou nyní v muzeu v Lišově, které nese Č. jméno. | ||
+ | Národní aktivita přinesla Č. 1906 nabídku poslaneckého | ||
+ | mandátu, čestné občanství řady jihočeských obcí, ale i policejní | ||
+ | vyšetřování pro národní agitaci a pro srbofilství a rusofilství (1910, 1914, 1916). Jako první se 28. 10. 1918 | ||
+ | dověděl z telegrafního hlášení o převratu v Praze a vyhlášení | ||
+ | samostatného státu a ohlásil tuto zprávu obyvatelům Českých | ||
+ | Budějovic, když z budovy poštovního úřadu strhl vývěsní štít | ||
+ | s rakouským orlem. Národní výbor pověřil Č. následující | ||
+ | den prozatímní správou českobudějovické pošty. Při volbách | ||
+ | 1919 se stal členem obecního zastupitelstva a z jeho pověření | ||
+ | spravoval 1919–29 budějovický městský archiv. V té době sepsal | ||
+ | drobnější publikace o dějinách místní pošty, událostech | ||
+ | 1918 ve městě a další studie o jihočeských vlastivědných zajímavostech. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Rychtář Jakub Kubata dal hlavu za Blata, 1901; Doudlebsko, 1902; Šimon | ||
+ | Lomnický z Budče, 1907; Jihočeský městys Besednice, 1910; Český | ||
+ | Krumlov, 1910, 1913; Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, 1911; Znak města | ||
+ | České Budějovice, 1921; Trocnov, 1922, 1924; Dějiny poštovnictví v Českých | ||
+ | Budějovicích od vzniku až po dnes, 1923; Státní převrat v Českých | ||
+ | Budějovicích, 1929; Vzácná památka v jihočeském Doudlebsku. Olešnické | ||
+ | jeviště, 1933; Josef Kajetán Tyl v Českých Budějovicích, 1936. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 28, s. 189; OSND 1/2, s. 1002; KSN 2, s. 426; F. Smitka, K šedesátce | ||
+ | spisovatele F. M. Č., in: Jihočeské listy 25. 1. 1933; (sine), Vynikající | ||
+ | středoškolák, in: Poštovní úředník 1933, č. 5, s. 67; (sine), K 20. výročí úmrtí | ||
+ | F. M. Č., in: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu | ||
+ | v Českých Budějovicích 1, 1966, s. 35–36; D. Kovář, Hlavní snahy F. M. | ||
+ | Č., in: Českobudějovické listy 28. 2. 1996; M. Trnka, Rodopis v kraji pod | ||
+ | Černou věží, in: Rodopisná revue 1, 1999, č. 2, s. 1n.; J. Chvojka, Město | ||
+ | pod Černou věží, 1992, s. 213; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický | ||
+ | slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 121. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Jihočeské muzeum České Budějovice; Poštovní muzeum Praha. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/330060 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Miloslav Martínek | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Řádka 16: | Řádka 76: | ||
[[Kategorie:1873]] | [[Kategorie:1873]] | ||
+ | [[Kategorie:Lišov]] | ||
[[Kategorie:1946]] | [[Kategorie:1946]] | ||
+ | [[Kategorie:České Budějovice]] |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 08:32
František Miroslav ČAPEK | |
Narození | 27.1.1873 |
---|---|
Místo narození | Lišov u Českých Budějovic |
Úmrtí | 27.2.1946 |
Místo úmrtí | České Budějovice |
Povolání |
63- Spisovatel 62- Osvětový nebo veřejný činitel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 520-521 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44463 |
ČAPEK, František Miroslav, * 27. 1. 1873 Lišov u Českých Budějovic, † 27. 2. 1946 České Budějovice, poštovní úředník, regionální a národopisný badatel
Po absolvování písecké reálky vstoupil do poštovních služeb, větší část života pracoval na poštovním úřadu v Českých Budějovicích. Volný čas věnoval spolkovému životu v Sokole (od 1894), ve spolcích dobrovolných hasičů i v národních obranných spolcích na českém jihu. V příspěvku Já, Jakub Kubata, dal jsem hlavu za Blata (Jihočeské listy, 1895) připomněl historickou postavu selského vůdce, který se v 16. století postavil proti vrchnosti, když se snažila zabrat selskou půdu. Č. proto 1901 založil Spolek pro zbudování pomníku selského rebela Jakuba Kubaty na jihočeských Blatech, který byl odhalen v srpnu 1904 u potoka Soudný (mezi železničními stanicemi Zliv a Dívčice). Při této příležitosti vyšel i slavnostní spis Památce Kubatově s několika Č. statěmi. Dále pomohl při objevování základů Žižkova dvorce v Trocnově, od 1908 připomínaného skromným památníkem. V románském kostele ve Střížově objevil údajnou křtitelnici, v níž byl podle jeho domněnky husitský vojevůdce pokřtěn. Řadou článků v Jihočeských listech i dalších periodikách přispíval k poznávání regionu, který propagoval i na pohlednicích vydávaných vlastním nákladem. Díky Č. aktivitě byly postaveny mosty v Besednici a v Doudlebech. Ve svých sbírkách soustředil předměty z oboru národopisu, archeologie a regionální historie; jsou nyní v muzeu v Lišově, které nese Č. jméno. Národní aktivita přinesla Č. 1906 nabídku poslaneckého mandátu, čestné občanství řady jihočeských obcí, ale i policejní vyšetřování pro národní agitaci a pro srbofilství a rusofilství (1910, 1914, 1916). Jako první se 28. 10. 1918 dověděl z telegrafního hlášení o převratu v Praze a vyhlášení samostatného státu a ohlásil tuto zprávu obyvatelům Českých Budějovic, když z budovy poštovního úřadu strhl vývěsní štít s rakouským orlem. Národní výbor pověřil Č. následující den prozatímní správou českobudějovické pošty. Při volbách 1919 se stal členem obecního zastupitelstva a z jeho pověření spravoval 1919–29 budějovický městský archiv. V té době sepsal drobnější publikace o dějinách místní pošty, událostech 1918 ve městě a další studie o jihočeských vlastivědných zajímavostech.
D: Rychtář Jakub Kubata dal hlavu za Blata, 1901; Doudlebsko, 1902; Šimon Lomnický z Budče, 1907; Jihočeský městys Besednice, 1910; Český Krumlov, 1910, 1913; Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic, 1911; Znak města České Budějovice, 1921; Trocnov, 1922, 1924; Dějiny poštovnictví v Českých Budějovicích od vzniku až po dnes, 1923; Státní převrat v Českých Budějovicích, 1929; Vzácná památka v jihočeském Doudlebsku. Olešnické jeviště, 1933; Josef Kajetán Tyl v Českých Budějovicích, 1936.
L: OSN 28, s. 189; OSND 1/2, s. 1002; KSN 2, s. 426; F. Smitka, K šedesátce spisovatele F. M. Č., in: Jihočeské listy 25. 1. 1933; (sine), Vynikající středoškolák, in: Poštovní úředník 1933, č. 5, s. 67; (sine), K 20. výročí úmrtí F. M. Č., in: Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích 1, 1966, s. 35–36; D. Kovář, Hlavní snahy F. M. Č., in: Českobudějovické listy 28. 2. 1996; M. Trnka, Rodopis v kraji pod Černou věží, in: Rodopisná revue 1, 1999, č. 2, s. 1n.; J. Chvojka, Město pod Černou věží, 1992, s. 213; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 121.
P: Jihočeské muzeum České Budějovice; Poštovní muzeum Praha.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Miloslav Martínek