Verze z 13. 10. 2019, 09:34, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ČAPEK Jan 17.7.1876-17.6.1918

Z Personal
Jan ČAPEK
Narození 17.7.1876
Místo narození Michle (Praha)
Úmrtí 17.6.1918
Místo úmrtí u dvorce Prina při ústí Piavy (Itálie)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 521

ČAPEK, Jan, * 17. 7. 1876 Michle (Praha), † 17. 6. 1918 u dvorce Prina při ústí Piavy (Itálie), účastník 1. odboje

Pocházel z dělnické rodiny v Michli (rodná ulice nese dnes Č. jméno). Vyučil se rukavičkářem, ale pro nedostatek uplatnění odešel pracovat do dolů v ostravsko-karvinském uhelném revíru. Před válkou postoupil na místo důlního dozorce v Orlové. Od mládí byl činný v sokolském hnutí, od 1912 jako náčelník moravsko-slezské sokolské župy. Na jaře 1915 obdržel povolávací rozkaz do armády. Spolu s 31. domobraneckým plukem se dostal na ruskou frontu, po přeložení na italské bojiště se mu 22. 10. 1915 podařilo přeběhnout na italskou stranu. Prošel několika zajateckými tábory, marně se hlásil buď do ruského, nebo francouzského spojeneckého vojska. Asi po roce navázal písemný kontakt s místními krajanskými koloniemi. V lednu 1917 založil v italském zajateckém táboře Santa Maria Capua Vetere, kde se sešlo velké množství českých a slovenských zajatců, Československý dobrovolnický sbor na sokolském organizačním principu a byl zvolen jeho starostou. Vedl kampaň za vznik samostatných československých dobrovolnických jednotek v Itálii, koordinoval nábor dobrovolníků ze všech italských zajateckých táborů. V dubnu 1918 mohl konečně vstoupit do rodící se Československé divize v Itálii. Byl zařazen k I. praporu 33. střeleckého pluku. Na frontu odešel 30. 5. 1918 a třetí den rakouské ofenzivy na řece Piavě padl jako vojín (střelec) 1. roty v boji u Fossalty v oblasti San Donà di Piave při dobývání dvorce Prina. In memoriam se mu dostalo povýšení na podporučíka. Jeho ostatky byly 1. 7. 1922 slavnostně převezeny do Prahy, vystaveny v Panteonu Národního muzea a 4. 7. pohřbeny v památníku v Orlové. Nedlouho poté obdržela těšínská sokolská župa a 28. 10. 1934 československý 34. pěší pluk čestný název Střelec Jan Čapek. V meziválečné ČSR byl Č. uctíván jako národní hrdina, symbol branného odboje na italském území.

L: Památce J. Č., 1922; F. Bednařík, V boj! Obrázková kronika československého revolučního hnutí v Itálii 1914–1918, 1927, s. 195n.; Bratr J. Č., 1928; KSN 2, s. 426; MSN 1, s. 933; OSND 1/2, s. 1002; Slezsko 3, s. 28; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 20; K. Pichlík – B. Klípa – J. Zabloudilová, Českoslovenští legionáři (1914–1920), 1996, s. 168n.

P: Slezské zemské muzeum Opava (torzo pozůstalosti).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera