ČAPEK Jan Ladislav 26.1.1858-9.7.1913: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku ČAPEK Jan Ladislav 26.1.1858-1913 na ČAPEK Jan Ladislav 26.1.1858-9.7.1913 bez založení přesměrování) |
|||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 9.7.1913 | | datum úmrtí = 9.7.1913 | ||
| místo úmrtí = Volosko u Rijeky (Chorvatsko) | | místo úmrtí = Volosko u Rijeky (Chorvatsko) | ||
− | | povolání = 64- Překladatel | + | | povolání = 64- Překladatel<br />55- Jazykovědec |
− | 55- Jazykovědec | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 523 | ||
}} | }} | ||
'''ČAPEK, Jan Ladislav''', ''* 26. 1. 1858 Semily, † 9. 7. 1913 Volosko u Rijeky (Chorvatsko), klasický filolog, odborný spisovatel, překladatel, pedagog'' | '''ČAPEK, Jan Ladislav''', ''* 26. 1. 1858 Semily, † 9. 7. 1913 Volosko u Rijeky (Chorvatsko), klasický filolog, odborný spisovatel, překladatel, pedagog'' |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 09:35
Jan Ladislav ČAPEK | |
Narození | 26.1.1858 |
---|---|
Místo narození | Semily |
Úmrtí | 9.7.1913 |
Místo úmrtí | Volosko u Rijeky (Chorvatsko) |
Povolání |
64- Překladatel 55- Jazykovědec |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 523 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44470 |
ČAPEK, Jan Ladislav, * 26. 1. 1858 Semily, † 9. 7. 1913 Volosko u Rijeky (Chorvatsko), klasický filolog, odborný spisovatel, překladatel, pedagog
Pocházel z rodiny perníkáře a starosty města Semil. 1870 začal studovat v Praze na malostranském reálném gymnáziu. 1878, kdy studia dokončil, se jako jednoroční dobrovolník účastnil bojů v Hercegovině. Po návratu se zapsal na pražskou univerzitu, kde se věnoval klasické a slovanské filologii. Od 1882 působil rok jako suplent na gymnáziu v Jindřišské ulici v Praze, pak na různých místech Čech jako středoškolský profesor: dva roky v Litomyšli, šest let v Českých Budějovicích, rok v Kolíně. Jeho nejdelším působištěm se od 1893 stal Jičín. V dubnu 1913 odešel do penze. Zemřel v létě téhož roku u moře, kam se odjel léčit.
Překlady z antických autorů počal publikovat teprve v pokročilejším věku. 1900 se stal prvním českým překladatelem Herondových Mimiambů. 1901–03 vedl na stránkách filologických časopisů, zejména v Listech filologických, polemiku s Josefem Králem o poměru české prozódie přízvučné a časoměrné vůči antické metrice. Pak svůj zájem soustředil k dílu T. Maccia Plauta, z něhož přetlumočil a vydal knihy: Mostellaria. Komedie o strašidle (1904), Pseudolus (1907), Chlubný vojín (b. d. [1911]). Přispíval hojně hesly z oblasti metriky a prozódie do Ottova slovníku naučného a články do časopisů a gymnazijních programů.
L: Památník Lepařova Gymnázia v Jičíně, 1933, s. 91; OSN 28, s. 189; OSND 1/2, s. 1000; ISN 4, s. 120; L. Lukáš, Literární místopis Semilska, 1947; KSN 2, s. 426; LČL 1, s. 378n.
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Marcella Husová