ČAPEK Jindřich 15.10.1876-21.7.1927: Porovnání verzí
(ČAPEK_Jindřich_15.10.1876-27.7.1927) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 15.10.1876 | | datum narození = 15.10.1876 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 27.7.1927 | | datum úmrtí = 27.7.1927 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 75- Sochař nebo medailér | | povolání = 75- Sochař nebo medailér | ||
45- Voják nebo partyzán | 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČAPEK, Jindřich''', ''* 15. 10. 1876 Praha, † 21. 7. 1927 Praha, sochař, restaurátor, účastník 1. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem akademického sochaře Jindřicha Č. (1837–1895), | ||
+ | autora portrétních a sakrálních plastik. 1890–97 studoval Č. | ||
+ | na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru Stanislava Suchardy | ||
+ | a Celdy Kloučka. Mistrovský rok absolvoval 1898/99 na | ||
+ | AVU u Josefa Václava Myslbeka. Zprvu se věnoval ornamentální | ||
+ | a dekorativní plastice, brzy se začal teoreticky i prakticky | ||
+ | zabývat restaurováním soch, štukové výzdoby budov | ||
+ | a sgrafit. Mimo jiné zachránil sgrafitovou výzdobu zámku | ||
+ | v Nelahozevsi, v Míčovně na Pražském hradě a domu Minuta | ||
+ | na Staroměstském náměstí. Na 2. sjezdu ochránců památek | ||
+ | (1913) přednesl ve své době ojedinělý referát o ochraně štuků | ||
+ | a sgrafit. Politicky byl organizován v mladočeské straně. | ||
+ | Náležel k mladšímu křídlu státoprávních radikálů, blízkých | ||
+ | Aloisu Rašínovi. Po zatčení Karla Kramáře v květnu 1915 se | ||
+ | napojil na okruh generálního tajemníka strany Františka Síse | ||
+ | a vstoupil do ilegální odbojové sítě Maffie. Na podzim 1915 | ||
+ | kontaktoval ze Sísovy iniciativy Jana Dvořáčka, přiděleného | ||
+ | do zbrojovky v rakouském Wöllersdorfu. Od něho přebíral | ||
+ | aktuální informace o zbrojní výrobě v monarchii a na stanici | ||
+ | v Moravské Ostravě je předával dalšímu členovi skupiny | ||
+ | (malíři Ferdinandu Engelmüllerovi), který je vozil do Sísova | ||
+ | pražského sekretariátu. Až do konce války byl kurýrem pro | ||
+ | vnitroodbojový styk. Opatřoval vojenské zpravodajství o pohybu | ||
+ | armád, válečném průmyslu a zásobování uhlím. V létě | ||
+ | 1918 byl pověřen zastupovat F. Síse v sekci vojenské Maffie, | ||
+ | vedené Jaroslavem Rošickým. S Rošickým, Sísem a Josefem | ||
+ | Scheinerem vytvořil užší štáb přípravy vojenského zajištění | ||
+ | převzetí moci. 1918–22 působil jako restaurátor ministerstva | ||
+ | školství a národní osvěty, 1922–27 stavebního odboru | ||
+ | ministerstva veřejných prací. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' F. Sís, Kapitolky z činnosti Maffie (seriál fejetonů), in: Národní listy 27. 9. | ||
+ | 1929–10. 7. 1930; J. Rošický, Rakouský orel padá, 1933, passim; M. Paulová, | ||
+ | Tajný výbor (Maffie) a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916–1918, | ||
+ | 1969, s. 122n.; K. Čapek, Mistr svého řemesla (nekrolog přetištěn z Lidových | ||
+ | novin), in: O umění a kultuře 3, 1986, s. 98n.; ISN 4, s. 120; KSN 2, | ||
+ | s. 426; OSND 1/2, s. 1003; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého | ||
+ | odboje 1914–18, 1993, s. 20; NEČVUD, s. 148n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' ANM Praha, rukopis válečných vzpomínek J. Dvořáčka, fond Maffie. | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | [[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]] | ||
Řádka 16: | Řádka 61: | ||
[[Kategorie:1876]] | [[Kategorie:1876]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1927]] | [[Kategorie:1927]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 18. 11. 2016, 09:43
Jindřich ČAPEK | |
Narození | 15.10.1876 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 27.7.1927 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
75- Sochař nebo medailér 45- Voják nebo partyzán |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=79257 |
ČAPEK, Jindřich, * 15. 10. 1876 Praha, † 21. 7. 1927 Praha, sochař, restaurátor, účastník 1. odboje
Byl synem akademického sochaře Jindřicha Č. (1837–1895), autora portrétních a sakrálních plastik. 1890–97 studoval Č. na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru Stanislava Suchardy a Celdy Kloučka. Mistrovský rok absolvoval 1898/99 na AVU u Josefa Václava Myslbeka. Zprvu se věnoval ornamentální a dekorativní plastice, brzy se začal teoreticky i prakticky zabývat restaurováním soch, štukové výzdoby budov a sgrafit. Mimo jiné zachránil sgrafitovou výzdobu zámku v Nelahozevsi, v Míčovně na Pražském hradě a domu Minuta na Staroměstském náměstí. Na 2. sjezdu ochránců památek (1913) přednesl ve své době ojedinělý referát o ochraně štuků a sgrafit. Politicky byl organizován v mladočeské straně. Náležel k mladšímu křídlu státoprávních radikálů, blízkých Aloisu Rašínovi. Po zatčení Karla Kramáře v květnu 1915 se napojil na okruh generálního tajemníka strany Františka Síse a vstoupil do ilegální odbojové sítě Maffie. Na podzim 1915 kontaktoval ze Sísovy iniciativy Jana Dvořáčka, přiděleného do zbrojovky v rakouském Wöllersdorfu. Od něho přebíral aktuální informace o zbrojní výrobě v monarchii a na stanici v Moravské Ostravě je předával dalšímu členovi skupiny (malíři Ferdinandu Engelmüllerovi), který je vozil do Sísova pražského sekretariátu. Až do konce války byl kurýrem pro vnitroodbojový styk. Opatřoval vojenské zpravodajství o pohybu armád, válečném průmyslu a zásobování uhlím. V létě 1918 byl pověřen zastupovat F. Síse v sekci vojenské Maffie, vedené Jaroslavem Rošickým. S Rošickým, Sísem a Josefem Scheinerem vytvořil užší štáb přípravy vojenského zajištění převzetí moci. 1918–22 působil jako restaurátor ministerstva školství a národní osvěty, 1922–27 stavebního odboru ministerstva veřejných prací.
L: F. Sís, Kapitolky z činnosti Maffie (seriál fejetonů), in: Národní listy 27. 9. 1929–10. 7. 1930; J. Rošický, Rakouský orel padá, 1933, passim; M. Paulová, Tajný výbor (Maffie) a spolupráce s Jihoslovany v letech 1916–1918, 1969, s. 122n.; K. Čapek, Mistr svého řemesla (nekrolog přetištěn z Lidových novin), in: O umění a kultuře 3, 1986, s. 98n.; ISN 4, s. 120; KSN 2, s. 426; OSND 1/2, s. 1003; J. Galandauer a kol., Slovník prvního československého odboje 1914–18, 1993, s. 20; NEČVUD, s. 148n.
P: ANM Praha, rukopis válečných vzpomínek J. Dvořáčka, fond Maffie.
Martin Kučera