ČAPEK Josef 19.3.1825-6.7.1915: Porovnání verzí
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 6.7.1915 | | datum úmrtí = 6.7.1915 | ||
| místo úmrtí = Ljung u Göteborgu (Švédsko) | | místo úmrtí = Ljung u Göteborgu (Švédsko) | ||
− | | povolání = 78- Hudební interpret | + | | povolání = 78- Hudební interpret<br />77- Hudební skladatel |
− | 77- Hudební skladatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 524 | ||
}} | }} | ||
'''ČAPEK, Josef''' ''(též CZAPEK), * 19. 3. 1825 Praha, † 6. 7. 1915 Ljung u Göteborgu (Švédsko), houslista, hudební skladatel, kapelník'' | '''ČAPEK, Josef''' ''(též CZAPEK), * 19. 3. 1825 Praha, † 6. 7. 1915 Ljung u Göteborgu (Švédsko), houslista, hudební skladatel, kapelník'' |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 09:37
Josef ČAPEK | |
Narození | 19.3.1825 |
---|---|
Místo narození | Praha |
Úmrtí | 6.7.1915 |
Místo úmrtí | Ljung u Göteborgu (Švédsko) |
Povolání |
78- Hudební interpret 77- Hudební skladatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 524 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44475 |
ČAPEK, Josef (též CZAPEK), * 19. 3. 1825 Praha, † 6. 7. 1915 Ljung u Göteborgu (Švédsko), houslista, hudební skladatel, kapelník
Pocházel z rodiny učitele, v níž získal i základní hudební vzdělání. Ve dvanácti letech byl přijat na pražskou konzervatoř, studoval hru na housle u Friedricha Pixise a kompozici u Friedricha Dionysa Webera, absolvoval 1843. Nakrátko se stal houslistou orchestru Stavovského divadla v Praze, pak odešel natrvalo do zahraničí. Nejprve dirigoval po tři roky koncerty v Berlíně, pak podnikl cestu Německem a Skandinávií a 1847 se natrvalo usadil v Göteborgu. Od 1848 tam byl vojenským kapelníkem, od 1853 členem Královské švédské hudební akademie. Vyučoval hudbě a zpěvu, od 1856 hrál téměř půl století na varhany v synagoze a v evangelickém kostele. V Göteborgu, kde získal velké renomé, dirigoval též německé operní stagiony. V Čechách vzbudil pozornost zejména kontakty s Bedřichem Smetanou v době skladatelova pobytu v Göteborgu (1856–61). Se Smetanou a dalšími hudebníky pořádal komorní koncerty klasické hudby, jež měly pro švédské hudební prostředí značný význam.
Napsal více než 80 skladeb, jež zůstaly většinou v rukopise (vojenské pochody, písně, sbory, drobné taneční skladby). Známé jsou dvě symfonie a chrámová hudba (Missa solemnis Nr. 2 F, 1865; Vocal-Messa Es op. 51, 1877 ad.).
L: W. Berg, Bidrag till musikens historia i Göteborg 1754–1892, 1914, rejstřík; A. Kraus, Smetana ve Švédsku, 1925, s. 73n.; OSND 1/2, s. 1003; HS 1, s. 178 (uvádí chybné datum úmrtí 14. 7. 1915, s literaturou); BL 1, s. 217; MGG 15, Supplement A-D, 1973, sl. 1679n. (s literaturou).
Jitka Ludvová