ČAPEK Ladislav 11.4.1876-9.4.1954: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 532
 
}}
 
}}
 
'''ČAPEK, Ladislav''', ''* 11. 4. 1876 Praha, † 9. 4. 1954 Praha, architekt, stavitel''
 
'''ČAPEK, Ladislav''', ''* 11. 4. 1876 Praha, † 9. 4. 1954 Praha, architekt, stavitel''

Verze z 13. 10. 2019, 08:40

Ladislav ČAPEK
Narození 11.4.1876
Místo narození Praha
Úmrtí 9.4.1954
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 532
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=136444

ČAPEK, Ladislav, * 11. 4. 1876 Praha, † 9. 4. 1954 Praha, architekt, stavitel

Začínal jako provádějící stavitel (s Matějem Šubertem stavěl hotel U arcivévody Štěpána v Praze na Václavském náměstí podle návrhu Bedřicha Bendelmayera), ale současně pracoval i podle vlastních návrhů (nájemní domy na Vinohradech, Smíchově a v Bubenči 1907–11, pak i na Novém Městě pražském 1912–14). Účastnil se 1920 soutěže o projekty kolonie rodinných domů na Ořechovce (Střešovice) v Praze, kde spolu s Josefem Dneboským, Janem Šenkýřem a Jaroslavem Vondrákem získal jedno ze druhých míst (první nebylo uděleno). První – a patrně i nejhodnotnější – Č. realizace ovlivnila geometrická secese, posléze se přiklonil ke stylu připomínajícímu art deco (domy v Bubenči, 1924), později k novoklasicismu (dům ve Střešovicích, 1926). Ke konci 20. let využíval částečně principů purismu, jak ukazují jeho návrhy rodinných domů v Dejvicích (1931), ale v poslední známé realizaci se 1933 opět vrátil k neoklasicismu (obytný dům v Dejvicích). Jako velmi aktivní člen Československé církve husitské se podílel na projektování řady svatyň. Byl autorem Husova sboru ve Farského ulici v Holešovicích, ve 30. letech upravoval svatyni v Roztokách u Prahy a 1931 přepracoval zdarma plány Husova sboru v jihočeské Křemži. Ve své době udržoval kvalitní úroveň běžné architektonické tvorby v Čechách.

L: R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu, 1994, s. 521, 529, 536, 539; Praha 1891–1918. Kapitoly z dějin architektury velkoměsta, 1997, s. 71n., 120, 188, 212, 214, 246; R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město pražské, 1999, s. 507; Architekti, s. 121.

Pavel Vlček