ČAPEK Ladislav 11.4.1876-9.4.1954: Porovnání verzí

Z Personal
(ČAPEK_Ladislav_11.4.1876-9.4.1954)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 11.4.1876
 
| datum narození = 11.4.1876
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 9.4.1954
 
| datum úmrtí = 9.4.1954
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ladislav ČAPEK
+
}}
 +
'''ČAPEK, Ladislav''', ''* 11. 4. 1876 Praha, † 9. 4. 1954 Praha, architekt, stavitel''
 +
 
 +
Začínal jako provádějící stavitel (s Matějem Šubertem stavěl
 +
hotel U arcivévody Štěpána v Praze na Václavském náměstí
 +
podle návrhu Bedřicha Bendelmayera), ale současně pracoval
 +
i podle vlastních návrhů (nájemní domy na Vinohradech,
 +
Smíchově a v Bubenči 1907–11, pak i na Novém Městě pražském
 +
1912–14). Účastnil se 1920 soutěže o projekty kolonie
 +
rodinných domů na Ořechovce (Střešovice) v Praze, kde spolu
 +
s Josefem Dneboským, Janem Šenkýřem a Jaroslavem Vondrákem
 +
získal jedno ze druhých míst (první nebylo uděleno).
 +
První – a patrně i nejhodnotnější – Č. realizace ovlivnila geometrická
 +
secese, posléze se přiklonil ke stylu připomínajícímu
 +
art deco (domy v Bubenči, 1924), později k novoklasicismu
 +
(dům ve Střešovicích, 1926). Ke konci 20. let využíval částečně
 +
principů purismu, jak ukazují jeho návrhy rodinných
 +
domů v Dejvicích (1931), ale v poslední známé realizaci se
 +
1933 opět vrátil k neoklasicismu (obytný dům v Dejvicích).
 +
Jako velmi aktivní člen Československé církve husitské se podílel
 +
na projektování řady svatyň. Byl autorem Husova sboru
 +
ve Farského ulici v Holešovicích, ve 30. letech upravoval svatyni
 +
v Roztokách u Prahy a 1931 přepracoval zdarma plány
 +
Husova sboru v jihočeské Křemži. Ve své době udržoval kvalitní
 +
úroveň běžné architektonické tvorby v Čechách.
 +
 
 +
'''L:''' R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu, 1994, s. 521, 529, 536, 539;
 +
Praha 1891–1918. Kapitoly z dějin architektury velkoměsta, 1997, s. 71n.,
 +
120, 188, 212, 214, 246; R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové
 +
Město pražské, 1999, s. 507; Architekti, s. 121.
 +
 
 +
Pavel Vlček
  
== Literatura ==
 
Praha 2004; s. 121
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
 
[[Kategorie:74- Architekt]]
  
 
[[Kategorie:1876]]
 
[[Kategorie:1876]]
[[Kategorie:1954]]
 
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 +
[[Kategorie:1954]]

Verze z 18. 11. 2016, 18:40

Ladislav ČAPEK
Narození 11.4.1876
Místo narození Praha
Úmrtí 9.4.1954
Místo úmrtí Praha
Povolání 74- Architekt

ČAPEK, Ladislav, * 11. 4. 1876 Praha, † 9. 4. 1954 Praha, architekt, stavitel

Začínal jako provádějící stavitel (s Matějem Šubertem stavěl hotel U arcivévody Štěpána v Praze na Václavském náměstí podle návrhu Bedřicha Bendelmayera), ale současně pracoval i podle vlastních návrhů (nájemní domy na Vinohradech, Smíchově a v Bubenči 1907–11, pak i na Novém Městě pražském 1912–14). Účastnil se 1920 soutěže o projekty kolonie rodinných domů na Ořechovce (Střešovice) v Praze, kde spolu s Josefem Dneboským, Janem Šenkýřem a Jaroslavem Vondrákem získal jedno ze druhých míst (první nebylo uděleno). První – a patrně i nejhodnotnější – Č. realizace ovlivnila geometrická secese, posléze se přiklonil ke stylu připomínajícímu art deco (domy v Bubenči, 1924), později k novoklasicismu (dům ve Střešovicích, 1926). Ke konci 20. let využíval částečně principů purismu, jak ukazují jeho návrhy rodinných domů v Dejvicích (1931), ale v poslední známé realizaci se 1933 opět vrátil k neoklasicismu (obytný dům v Dejvicích). Jako velmi aktivní člen Československé církve husitské se podílel na projektování řady svatyň. Byl autorem Husova sboru ve Farského ulici v Holešovicích, ve 30. letech upravoval svatyni v Roztokách u Prahy a 1931 přepracoval zdarma plány Husova sboru v jihočeské Křemži. Ve své době udržoval kvalitní úroveň běžné architektonické tvorby v Čechách.

L: R. Švácha, Od moderny k funkcionalismu, 1994, s. 521, 529, 536, 539; Praha 1891–1918. Kapitoly z dějin architektury velkoměsta, 1997, s. 71n., 120, 188, 212, 214, 246; R. Baťková a kol., Umělecké památky Prahy. Nové Město pražské, 1999, s. 507; Architekti, s. 121.

Pavel Vlček