Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky ČAPEK Milič 26.1.1909-17.11.1997

{{Infobox - osoba
| jméno = Milič ČAPEK
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 26.1.1909
| místo narození = Třebechovice pod Orebem
| datum úmrtí = 17.11.1997 
| místo úmrtí = Little Rock (Arkansas, USA)
| povolání = 56- Filozof
61- Pedagog

| jiná jména = 
}}
'''ČAPEK, Milič''', ''* 26. 1. 1909 Třebechovice pod Orebem, † 17. 11. 1997 Little Rock (Arkansas, USA), filozof''

Původem z evangelické rodiny. Jeho bratry byli Jan Blahoslav
Č. (1903–1982), literární historik, spisovatel a překladatel
a Vladimír Č., evangelický senior. Gymnaziální studia absolvoval
v Hradci Králové a Vysokém Mýtě. Poté studoval na
Přírodovědecké a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii, fyziku a matematiku. Doktorát získal 1935. Č. emigroval dvakrát do USA, nejprve opustil vlast před nacisty, přes
Paříž a Dakar, podruhé odešel těsně před komunistickým
převratem v únoru 1948. Ve čtyřicátých letech tam působil
na univerzitách: Iowa University a University of Nebraska
(1943–46). Po druhé světové válce (před druhou emigrací)
přednášel krátce na Univerzitě Palackého v Olomouci. 1948
se habilitoval na Carleton College v Minnesotě, kde působil
do 1952, poté 1962–74 přednášel na Boston University.
Tam byl 1983 poctěn titulem Doctor of Letters.

V centru jeho filozofického zájmu stálo především dílo francouzského
filozofa a náboženského myslitele Henri Bergsona.
Č. odmítal obvyklou charakteristiku jeho filozofie jako
iracionalismus. Snažil se naopak prokázat aktuálnost Bergsonova
myšlení poukazem na jeho vztah k soudobé fyzice,
zvláště na základě interpretace problému času a hmoty, jakož
i poměru těla a ducha. Bergsonovi věnoval mj. českou monografii z 1939. Č. byl jedním z filozofů, kteří se snažili vyvrátit tradiční pojetí determinismu v přírodních vědách na základě
nových výzkumů, umožňujících podle jeho názoru obhájit
koncepci svobodné vůle. Jeho zájem byl zaměřen i obecněji
k problémům filozofie vědy: v rámci svého bádání analyzoval
též otázky teorie relativity a kvantové mechaniky.

V souvislosti s uvedenými klíčovými kategoriemi se zabýval
i dílem dalších významných filozofů, jako byli A. Schopenhauer,
F. Nietzsche, A. N. Whitehead aj. Z českých filozofů
se věnoval T. G. Masarykovi a J. A. Komenskému. Zkoumal
rovněž vztah filozofie a básnictví, zejména se zřetelem k pojetí
času; z tohoto hlediska se zajímal o filozofický rozměr díla
K. H. Máchy, O. Březiny a J. Hory.

'''D:''' Bergson a tendence současné fyziky, 1937; Henri Bergson, 1939; Philosophical
Impact of Contemporary Physics, Princeton 1961; Bergson and Modern
Physics, Dordrecht 1971; The Concept of Space and Time, Dordrecht
1976; The New Aspect of Time, Dordrecht 1991; Comenius and Moral
Problem of Exile, in: V. Bušek (ed.), Comenius (z češtiny přeložila K. Poláčková),
New York 1972, s. 33n.; T. G. Masaryk in Perspective, Washington
1981; Masaryk’s Critical Comments on David Hume and Herbert Spencer
and Various Forms of Monism, in: T. G. Masaryk und die Brentano-Schule,
1992; Bergson a Einstein. Fyzikální svět jako extenzivní dění, in: J. Čapek
(ed.), Filosofie Henri Bergsona, 2003, s. 106n.; Fyzika a psychofyzický problém,
in: Česká mysl 29, 1933, s. 161n.; Bergson zdůvodněním iracionalismu?,
in: tamtéž 31, 1935, s. 165n.

'''L:''' ČBS, s. 88; Česká filozofie ve 20. století 2, 1995, s. 26n.; SČF, s. 81;
Tomeš 1, s. 183n.

'''Ref:''' [ Bibliografie dějin Českých zemí]

Vlastimil Hála

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:56- Filozof]]
[[Kategorie:61- Pedagog]]

[[Kategorie:1909]]
[[Kategorie:Třebechovice pod Orebem]]
[[Kategorie:1997]]
[[Kategorie:Little Rock]]