ČAPEK Milič 26.1.1909-17.11.1997: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 17.11.1997  
 
| datum úmrtí = 17.11.1997  
 
| místo úmrtí = Little Rock (Arkansas, USA)
 
| místo úmrtí = Little Rock (Arkansas, USA)
| povolání = 56- Filozof
+
| povolání = 56- Filozof<br />61- Pedagog
61- Pedagog
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 533
 
}}
 
}}
 
'''ČAPEK, Milič''', ''* 26. 1. 1909 Třebechovice pod Orebem, † 17. 11. 1997 Little Rock (Arkansas, USA), filozof''
 
'''ČAPEK, Milič''', ''* 26. 1. 1909 Třebechovice pod Orebem, † 17. 11. 1997 Little Rock (Arkansas, USA), filozof''

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 08:41

Milič ČAPEK
Narození 26.1.1909
Místo narození Třebechovice pod Orebem
Úmrtí 17.11.1997
Místo úmrtí Little Rock (Arkansas, USA)
Povolání 56- Filozof
61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 533

ČAPEK, Milič, * 26. 1. 1909 Třebechovice pod Orebem, † 17. 11. 1997 Little Rock (Arkansas, USA), filozof

Původem z evangelické rodiny. Jeho bratry byli Jan Blahoslav Č. (1903–1982), literární historik, spisovatel a překladatel a Vladimír Č., evangelický senior. Gymnaziální studia absolvoval v Hradci Králové a Vysokém Mýtě. Poté studoval na Přírodovědecké a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii, fyziku a matematiku. Doktorát získal 1935. Č. emigroval dvakrát do USA, nejprve opustil vlast před nacisty, přes Paříž a Dakar, podruhé odešel těsně před komunistickým převratem v únoru 1948. Ve čtyřicátých letech tam působil na univerzitách: Iowa University a University of Nebraska (1943–46). Po druhé světové válce (před druhou emigrací) přednášel krátce na Univerzitě Palackého v Olomouci. 1948 se habilitoval na Carleton College v Minnesotě, kde působil do 1952, poté 1962–74 přednášel na Boston University. Tam byl 1983 poctěn titulem Doctor of Letters.

V centru jeho filozofického zájmu stálo především dílo francouzského filozofa a náboženského myslitele Henri Bergsona. Č. odmítal obvyklou charakteristiku jeho filozofie jako iracionalismus. Snažil se naopak prokázat aktuálnost Bergsonova myšlení poukazem na jeho vztah k soudobé fyzice, zvláště na základě interpretace problému času a hmoty, jakož i poměru těla a ducha. Bergsonovi věnoval mj. českou monografii z 1939. Č. byl jedním z filozofů, kteří se snažili vyvrátit tradiční pojetí determinismu v přírodních vědách na základě nových výzkumů, umožňujících podle jeho názoru obhájit koncepci svobodné vůle. Jeho zájem byl zaměřen i obecněji k problémům filozofie vědy: v rámci svého bádání analyzoval též otázky teorie relativity a kvantové mechaniky.

V souvislosti s uvedenými klíčovými kategoriemi se zabýval i dílem dalších významných filozofů, jako byli A. Schopenhauer, F. Nietzsche, A. N. Whitehead aj. Z českých filozofů se věnoval T. G. Masarykovi a J. A. Komenskému. Zkoumal rovněž vztah filozofie a básnictví, zejména se zřetelem k pojetí času; z tohoto hlediska se zajímal o filozofický rozměr díla K. H. Máchy, O. Březiny a J. Hory.

D: Bergson a tendence současné fyziky, 1937; Henri Bergson, 1939; Philosophical Impact of Contemporary Physics, Princeton 1961; Bergson and Modern Physics, Dordrecht 1971; The Concept of Space and Time, Dordrecht 1976; The New Aspect of Time, Dordrecht 1991; Comenius and Moral Problem of Exile, in: V. Bušek (ed.), Comenius (z češtiny přeložila K. Poláčková), New York 1972, s. 33n.; T. G. Masaryk in Perspective, Washington 1981; Masaryk’s Critical Comments on David Hume and Herbert Spencer and Various Forms of Monism, in: T. G. Masaryk und die Brentano-Schule, 1992; Bergson a Einstein. Fyzikální svět jako extenzivní dění, in: J. Čapek (ed.), Filosofie Henri Bergsona, 2003, s. 106n.; Fyzika a psychofyzický problém, in: Česká mysl 29, 1933, s. 161n.; Bergson zdůvodněním iracionalismu?, in: tamtéž 31, 1935, s. 165n.

L: ČBS, s. 88; Česká filozofie ve 20. století 2, 1995, s. 26n.; SČF, s. 81; Tomeš 1, s. 183n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Vlastimil Hála