ČAPEK Milič 26.1.1909-17.11.1997: Porovnání verzí

Z Personal
(ČAPEK_Milíč_26.1.1909)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Milíč ČAPEK
+
| jméno = Milič ČAPEK
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 26.1.1909
 
| datum narození = 26.1.1909
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Třebechovice pod Orebem
−
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = 17.11.1997
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Little Rock (Arkansas, USA)
 
| povolání = 56- Filozof
 
| povolání = 56- Filozof
 
61- Pedagog
 
61- Pedagog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Milíč ČAPEK
+
}}
 +
'''ČAPEK, Milič''', ''* 26. 1. 1909 Třebechovice pod Orebem, † 17. 11. 1997 Little Rock (Arkansas, USA), filozof''
 +
 
 +
Původem z evangelické rodiny. Jeho bratry byli Jan Blahoslav
 +
Č. (1903–1982), literární historik, spisovatel a překladatel
 +
a Vladimír Č., evangelický senior. Gymnaziální studia absolvoval
 +
v Hradci Králové a Vysokém Mýtě. Poté studoval na
 +
Přírodovědecké a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii, fyziku a matematiku. Doktorát získal 1935. Č. emigroval dvakrát do USA, nejprve opustil vlast před nacisty, přes
 +
Paříž a Dakar, podruhé odešel těsně před komunistickým
 +
převratem v únoru 1948. Ve čtyřicátých letech tam působil
 +
na univerzitách: Iowa University a University of Nebraska
 +
(1943–46). Po druhé světové válce (před druhou emigrací)
 +
přednášel krátce na Univerzitě Palackého v Olomouci. 1948
 +
se habilitoval na Carleton College v Minnesotě, kde působil
 +
do 1952, poté 1962–74 přednášel na Boston University.
 +
Tam byl 1983 poctěn titulem Doctor of Letters.
 +
 
 +
V centru jeho filozofického zájmu stálo především dílo francouzského
 +
filozofa a náboženského myslitele Henri Bergsona.
 +
Č. odmítal obvyklou charakteristiku jeho filozofie jako
 +
iracionalismus. Snažil se naopak prokázat aktuálnost Bergsonova
 +
myšlení poukazem na jeho vztah k soudobé fyzice,
 +
zvláště na základě interpretace problému času a hmoty, jakož
 +
i poměru těla a ducha. Bergsonovi věnoval mj. českou monografii z 1939. Č. byl jedním z filozofů, kteří se snažili vyvrátit tradiční pojetí determinismu v přírodních vědách na základě
 +
nových výzkumů, umožňujících podle jeho názoru obhájit
 +
koncepci svobodné vůle. Jeho zájem byl zaměřen i obecněji
 +
k problémům filozofie vědy: v rámci svého bádání analyzoval
 +
též otázky teorie relativity a kvantové mechaniky.
 +
 
 +
V souvislosti s uvedenými klíčovými kategoriemi se zabýval
 +
i dílem dalších významných filozofů, jako byli A. Schopenhauer,
 +
F. Nietzsche, A. N. Whitehead aj. Z českých filozofů
 +
se věnoval T. G. Masarykovi a J. A. Komenskému. Zkoumal
 +
rovněž vztah filozofie a básnictví, zejména se zřetelem k pojetí
 +
času; z tohoto hlediska se zajímal o filozofický rozměr díla
 +
K. H. Máchy, O. Březiny a J. Hory.
 +
 
 +
'''D:''' Bergson a tendence současné fyziky, 1937; Henri Bergson, 1939; Philosophical
 +
Impact of Contemporary Physics, Princeton 1961; Bergson and Modern
 +
Physics, Dordrecht 1971; The Concept of Space and Time, Dordrecht
 +
1976; The New Aspect of Time, Dordrecht 1991; Comenius and Moral
 +
Problem of Exile, in: V. Bušek (ed.), Comenius (z češtiny přeložila K. Poláčková),
 +
New York 1972, s. 33n.; T. G. Masaryk in Perspective, Washington
 +
1981; Masaryk’s Critical Comments on David Hume and Herbert Spencer
 +
and Various Forms of Monism, in: T. G. Masaryk und die Brentano-Schule,
 +
1992; Bergson a Einstein. Fyzikální svět jako extenzivní dění, in: J. Čapek
 +
(ed.), Filosofie Henri Bergsona, 2003, s. 106n.; Fyzika a psychofyzický problém,
 +
in: Česká mysl 29, 1933, s. 161n.; Bergson zdůvodněním iracionalismu?,
 +
in: tamtéž 31, 1935, s. 165n.
 +
 
 +
'''L:''' ČBS, s. 88; Česká filozofie ve 20. století 2, 1995, s. 26n.; SČF, s. 81;
 +
Tomeš 1, s. 183n.
 +
 
 +
Vlastimil Hála
  
−
== Literatura ==
 
−
  SČF 81;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:56- Filozof]]
 
[[Kategorie:56- Filozof]]
Řádka 19: Řádka 70:
  
 
[[Kategorie:1909]]
 
[[Kategorie:1909]]
 +
[[Kategorie:Třebechovice pod Orebem]]
 +
[[Kategorie:1997]]
 +
[[Kategorie:Little Rock]]

Verze z 18. 11. 2016, 19:52

Milič ČAPEK
Narození 26.1.1909
Místo narození Třebechovice pod Orebem
Úmrtí 17.11.1997
Místo úmrtí Little Rock (Arkansas, USA)
Povolání

56- Filozof

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=68880

ČAPEK, Milič, * 26. 1. 1909 Třebechovice pod Orebem, † 17. 11. 1997 Little Rock (Arkansas, USA), filozof

Původem z evangelické rodiny. Jeho bratry byli Jan Blahoslav Č. (1903–1982), literární historik, spisovatel a překladatel a Vladimír Č., evangelický senior. Gymnaziální studia absolvoval v Hradci Králové a Vysokém Mýtě. Poté studoval na Přírodovědecké a Filozofické fakultě Univerzity Karlovy filozofii, fyziku a matematiku. Doktorát získal 1935. Č. emigroval dvakrát do USA, nejprve opustil vlast před nacisty, přes Paříž a Dakar, podruhé odešel těsně před komunistickým převratem v únoru 1948. Ve čtyřicátých letech tam působil na univerzitách: Iowa University a University of Nebraska (1943–46). Po druhé světové válce (před druhou emigrací) přednášel krátce na Univerzitě Palackého v Olomouci. 1948 se habilitoval na Carleton College v Minnesotě, kde působil do 1952, poté 1962–74 přednášel na Boston University. Tam byl 1983 poctěn titulem Doctor of Letters.

V centru jeho filozofického zájmu stálo především dílo francouzského filozofa a náboženského myslitele Henri Bergsona. Č. odmítal obvyklou charakteristiku jeho filozofie jako iracionalismus. Snažil se naopak prokázat aktuálnost Bergsonova myšlení poukazem na jeho vztah k soudobé fyzice, zvláště na základě interpretace problému času a hmoty, jakož i poměru těla a ducha. Bergsonovi věnoval mj. českou monografii z 1939. Č. byl jedním z filozofů, kteří se snažili vyvrátit tradiční pojetí determinismu v přírodních vědách na základě nových výzkumů, umožňujících podle jeho názoru obhájit koncepci svobodné vůle. Jeho zájem byl zaměřen i obecněji k problémům filozofie vědy: v rámci svého bádání analyzoval též otázky teorie relativity a kvantové mechaniky.

V souvislosti s uvedenými klíčovými kategoriemi se zabýval i dílem dalších významných filozofů, jako byli A. Schopenhauer, F. Nietzsche, A. N. Whitehead aj. Z českých filozofů se věnoval T. G. Masarykovi a J. A. Komenskému. Zkoumal rovněž vztah filozofie a básnictví, zejména se zřetelem k pojetí času; z tohoto hlediska se zajímal o filozofický rozměr díla K. H. Máchy, O. Březiny a J. Hory.

D: Bergson a tendence současné fyziky, 1937; Henri Bergson, 1939; Philosophical Impact of Contemporary Physics, Princeton 1961; Bergson and Modern Physics, Dordrecht 1971; The Concept of Space and Time, Dordrecht 1976; The New Aspect of Time, Dordrecht 1991; Comenius and Moral Problem of Exile, in: V. Bušek (ed.), Comenius (z češtiny přeložila K. Poláčková), New York 1972, s. 33n.; T. G. Masaryk in Perspective, Washington 1981; Masaryk’s Critical Comments on David Hume and Herbert Spencer and Various Forms of Monism, in: T. G. Masaryk und die Brentano-Schule, 1992; Bergson a Einstein. Fyzikální svět jako extenzivní dění, in: J. Čapek (ed.), Filosofie Henri Bergsona, 2003, s. 106n.; Fyzika a psychofyzický problém, in: Česká mysl 29, 1933, s. 161n.; Bergson zdůvodněním iracionalismu?, in: tamtéž 31, 1935, s. 165n.

L: ČBS, s. 88; Česká filozofie ve 20. století 2, 1995, s. 26n.; SČF, s. 81; Tomeš 1, s. 183n.

Vlastimil Hála

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=ČAPEK_Milič_26.1.1909-17.11.1997&oldid=95860“