ČAPKA Josef 27.1.1911-10.4.1945: Porovnání verzí
(ČAPKA_Josef_27.1.1911-10.4.1945) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 27.1.1911 | | datum narození = 27.1.1911 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Gorzów (Polsko) |
| datum úmrtí = 10.4.1945 | | datum úmrtí = 10.4.1945 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Mauthausen (Rakousko) |
| povolání = 45- Voják nebo partyzán | | povolání = 45- Voják nebo partyzán | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČAPKA, Josef''', ''* 27. 1. 1911 Gorzów (Polsko), † 10. 4. 1945 Mauthausen (Rakousko), důstojník, účastník 2. odboje'' | ||
+ | |||
+ | Po ukončení studia na reálce v Olomouci nastoupil počátkem | ||
+ | října 1931 základní vojenskou službu, v jejímž rámci | ||
+ | absolvoval Školu důstojníků v záloze. 1932–34 se stal frekventantem | ||
+ | Vojenské akademie v Hranicích a pak sloužil | ||
+ | jako poručík dělostřelectva u 126. hrubého dělostřeleckého | ||
+ | pluku v Žilině. Po nacistické okupaci, kdy došlo k postupné | ||
+ | likvidaci československé armády, byl propuštěn a odeslán na | ||
+ | kurs pro obecní tajemníky do Prahy. Od října 1939 pracoval | ||
+ | v zásobovacím oddělení okresního úřadu v Ostravě. Po jeho | ||
+ | zrušení 1941 přešel do zásobovacího oddělení ostravského | ||
+ | magistrátu s pracovištěm ve Slezské Ostravě. V té době se | ||
+ | také zapojil prostřednictvím poručíka Jana Bařiny do ilegální | ||
+ | organizace s názvem Bílá lvice, jejíž členové prováděli drobné sabotáže. Koncem června 1942 měl být přeložen k okresnímu hejtmanství do Telče. Přemístění ale odmítl a nadále | ||
+ | pracoval jen jako výpomocný účetní. Po překonání následků | ||
+ | zatýkání v řadách odbojářů na přelomu 1942–43 se kolem | ||
+ | Č. vytvořila partyzánská skupina městského-místního typu. | ||
+ | Ta v noci na 1. 9. 1943 provedla úspěšnou destrukční akci | ||
+ | u Lískovce na železniční trati Kojetín-Moravská Ostrava | ||
+ | a následovaly další. Aktivity skupiny upoutaly zájem Rudolfa | ||
+ | Peschela, kterého spolu s Rudolfem Procházkou počátkem | ||
+ | září 1943 vyslalo do protektorátu moskevské vedení KSČ, | ||
+ | aby organizovali partyzánské hnutí. Č. s Peschelem se rozhodli | ||
+ | dát skupině pevný organizační rámec partyzánské | ||
+ | jednotky. Byla rozdělena na čtyři oddíly – Olomouc, Frýdek- | ||
+ | Místek, Hranice a Ostrava –, kde také zůstali Č. jako | ||
+ | výkonný velitel a Peschel. Nová jednotka pak převzala název | ||
+ | Jan Žižka. Jen do srpna 1944 provedla zhruba dvacet úspěšných | ||
+ | diverzních akcí a rozsahem své činnosti představovala | ||
+ | v dané době nejaktivnější partyzánskou jednotku v českých | ||
+ | zemích. V průběhu září 1944 gestapo zatklo většinu jejích | ||
+ | členů, Č. se však podařilo uniknout a přejít na Slovensko. | ||
+ | 29. 9. 1944 byl v Banské Bystrici zařazen do 1. československé | ||
+ | armády na Slovensku a stal se velitelem dělostřelecké | ||
+ | baterie u 2. taktické skupiny. Po pádu Banské Bystrice odešel | ||
+ | s jednotkou do hor, ale onemocněl a musel předat velení. | ||
+ | Když se zotavil, pokusil se přejít frontu, byl však koncem | ||
+ | prosince 1944 zatčen v Brezně nad Hronom. V lednu 1945 | ||
+ | ho Maďaři předali do Banské Bystrice Němcům, odkud se | ||
+ | dostal na gestapo do Bratislavy, pak do Brna a nakonec do | ||
+ | Ostravy, kde byl podroben tvrdým výslechům. 7. 4. 1945 Č. | ||
+ | odejel s transportem 150 vězňů do koncentračního tábora | ||
+ | Mauthausen, kde byli všichni povražděni. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' F. Čvanda, Noční akce, 1965, passim; J. Gebhart – J. Šimovček, Partyzáni | ||
+ | v Československu 1941–1945, Praha – Bratislava 1984, s. 162n.; F. Vystrčil, | ||
+ | J. Č., velitel partyzánské skupiny Jan Žižka, in: Ostrava 3. Sborník příspěvků | ||
+ | k dějinám a výstavbě města, 1966, s. 242n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' VHA Praha, fond Partyzánské jednotky, sign. 157/III, materiály skupiny | ||
+ | Jan Žižka. | ||
+ | |||
+ | Jan Gebhart | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | [[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]] | ||
[[Kategorie:1911]] | [[Kategorie:1911]] | ||
+ | [[Kategorie:Gorzów]] | ||
[[Kategorie:1945]] | [[Kategorie:1945]] | ||
+ | [[Kategorie:Mauthausen]] |
Verze z 19. 11. 2016, 17:30
Josef ČAPKA | |
Narození | 27.1.1911 |
---|---|
Místo narození | Gorzów (Polsko) |
Úmrtí | 10.4.1945 |
Místo úmrtí | Mauthausen (Rakousko) |
Povolání | 45- Voják nebo partyzán |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40499 |
ČAPKA, Josef, * 27. 1. 1911 Gorzów (Polsko), † 10. 4. 1945 Mauthausen (Rakousko), důstojník, účastník 2. odboje
Po ukončení studia na reálce v Olomouci nastoupil počátkem října 1931 základní vojenskou službu, v jejímž rámci absolvoval Školu důstojníků v záloze. 1932–34 se stal frekventantem Vojenské akademie v Hranicích a pak sloužil jako poručík dělostřelectva u 126. hrubého dělostřeleckého pluku v Žilině. Po nacistické okupaci, kdy došlo k postupné likvidaci československé armády, byl propuštěn a odeslán na kurs pro obecní tajemníky do Prahy. Od října 1939 pracoval v zásobovacím oddělení okresního úřadu v Ostravě. Po jeho zrušení 1941 přešel do zásobovacího oddělení ostravského magistrátu s pracovištěm ve Slezské Ostravě. V té době se také zapojil prostřednictvím poručíka Jana Bařiny do ilegální organizace s názvem Bílá lvice, jejíž členové prováděli drobné sabotáže. Koncem června 1942 měl být přeložen k okresnímu hejtmanství do Telče. Přemístění ale odmítl a nadále pracoval jen jako výpomocný účetní. Po překonání následků zatýkání v řadách odbojářů na přelomu 1942–43 se kolem Č. vytvořila partyzánská skupina městského-místního typu. Ta v noci na 1. 9. 1943 provedla úspěšnou destrukční akci u Lískovce na železniční trati Kojetín-Moravská Ostrava a následovaly další. Aktivity skupiny upoutaly zájem Rudolfa Peschela, kterého spolu s Rudolfem Procházkou počátkem září 1943 vyslalo do protektorátu moskevské vedení KSČ, aby organizovali partyzánské hnutí. Č. s Peschelem se rozhodli dát skupině pevný organizační rámec partyzánské jednotky. Byla rozdělena na čtyři oddíly – Olomouc, Frýdek- Místek, Hranice a Ostrava –, kde také zůstali Č. jako výkonný velitel a Peschel. Nová jednotka pak převzala název Jan Žižka. Jen do srpna 1944 provedla zhruba dvacet úspěšných diverzních akcí a rozsahem své činnosti představovala v dané době nejaktivnější partyzánskou jednotku v českých zemích. V průběhu září 1944 gestapo zatklo většinu jejích členů, Č. se však podařilo uniknout a přejít na Slovensko. 29. 9. 1944 byl v Banské Bystrici zařazen do 1. československé armády na Slovensku a stal se velitelem dělostřelecké baterie u 2. taktické skupiny. Po pádu Banské Bystrice odešel s jednotkou do hor, ale onemocněl a musel předat velení. Když se zotavil, pokusil se přejít frontu, byl však koncem prosince 1944 zatčen v Brezně nad Hronom. V lednu 1945 ho Maďaři předali do Banské Bystrice Němcům, odkud se dostal na gestapo do Bratislavy, pak do Brna a nakonec do Ostravy, kde byl podroben tvrdým výslechům. 7. 4. 1945 Č. odejel s transportem 150 vězňů do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli všichni povražděni.
L: F. Čvanda, Noční akce, 1965, passim; J. Gebhart – J. Šimovček, Partyzáni v Československu 1941–1945, Praha – Bratislava 1984, s. 162n.; F. Vystrčil, J. Č., velitel partyzánské skupiny Jan Žižka, in: Ostrava 3. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě města, 1966, s. 242n.
P: VHA Praha, fond Partyzánské jednotky, sign. 157/III, materiály skupiny Jan Žižka.
Jan Gebhart