ČART Jiří 8.4.1708-?1778: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = po 1778
 
| datum úmrtí = po 1778
 
| místo úmrtí = asi Mannheim (Německo)
 
| místo úmrtí = asi Mannheim (Německo)
| povolání = 77- Hudební skladatel
+
| povolání = 77- Hudební skladatel<br />78- Hudební interpret
78- Hudební interpret
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 542
 
}}
 
}}
 
'''ČART, Jiří''' ''(též CZART, TZARTH, ZARTH, Georg), * 8. 4. 1708 Vysoká (dříve Hochtánov) u Havlíčkova Brodu, † po 1778 asi Mannheim (Německo), hudební skladatel, houslista, flétnista''
 
'''ČART, Jiří''' ''(též CZART, TZARTH, ZARTH, Georg), * 8. 4. 1708 Vysoká (dříve Hochtánov) u Havlíčkova Brodu, † po 1778 asi Mannheim (Německo), hudební skladatel, houslista, flétnista''

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 09:50

Jiří ČART
Narození 8.4.1708
Místo narození Vysoká (dříve Hochtánov) u Havlíčkova Brodu
Úmrtí po 1778
Místo úmrtí asi Mannheim (Německo)
Povolání 77- Hudební skladatel
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 542

ČART, Jiří (též CZART, TZARTH, ZARTH, Georg), * 8. 4. 1708 Vysoká (dříve Hochtánov) u Havlíčkova Brodu, † po 1778 asi Mannheim (Německo), hudební skladatel, houslista, flétnista

Narozen na panství hudbymilovného rodu Pachtů z Rájova. Přímé doklady o Č. vzdělání nejsou známy, dle Dlabače studoval v Havlíčkově Brodě, kde mohl být žákem Antonína Ignáce Stamice (nikoli jeho syna, skladatele Jana Antonína S., jak uvádí Dlabač). Působil v Praze a přibližně od 1725 ve Vídni, mj. v kapele hraběte Jana Jáchyma Pachty z Rájova. Ve Vídni měl rovněž studovat u dvorních hudebníků Johanna Antona Rosettera, Franze Josepha Timmera a flétnisty Biarelliho. 1729 spolu s Františkem Bendou a dalšími dvěma hudebníky uprchl ze služby ve Vídni přes Vratislav do Varšavy. Společně s Bendou se stal zaměstnancem starosty v polském Sochaczewu, později členem tzv. malé sasko-polské kapely a od 1733 kurfiřtské saské kapely v Drážďanech. Pravděpodobně již 1734 následoval Č. své kolegy Quantze a Bendu do kapely pruského korunního prince a pozdějšího krále Fridricha II., která působila postupně v Ruppinu, Rheinsbergu a po 1740 v Berlíně a Postupimi. Tam patřil k ceněným dvorním hudebníkům, 1750 vystupoval jako sólista Společnosti výkonných umělců (Musikübende Gesellschaft) a zřejmě 1753 vydal v Paříži tiskem sbírky flétnových a houslových sonát s continuem op. 1 a 2. Od 1758 byl Č. houslistou dvorního orchestru v Mannheimu s platem 800 zlatých, po přestěhování dvora do Mnichova zůstal v Mannheimu, kde byl v září 1778 penzionován, ale ještě do 1780 uváděn v dvorním kalendáři. Místo a datum Č. úmrtí není známo. Většina z nemnoha dochovaných Č. skladeb (jedná se pouze komorní hudbu) pochází zřejmě z doby jeho působení v Berlíně a nese znaky dobového galantního a citového stylu.

D: symfonie a koncerty (ztraceny), triové sonáty, sonáty pro flétnu a housle (po šesti pro každý nástroj) vydáno jako op. 1 a 2, Paříž asi 1753.

L: Dlabač 1, s. 303; HS 1, s. 180; Vlastní životopis, jejž pro své děti a potomky roku 1763 napsal František Benda, královský pruský koncertní mistr, přeložil a vysvětlivkami opatřil J. Čeleda, 1939, passim; The Breitkopf Thematic Catalogue 1762–1787, B. S. Brook (ed.), New York 1966; F. Lorenz, Die Musikerfamilie Benda. Franz Benda und seine Nachkommen, Berlin 1967, passim; H. V. Hoch, Georg Czart. Geiger und Komponist aus Böhmen, in: Die Rheinsberger Hofkapelle von Friedrich II. Musiker auf dem Weg zum Berliner „Capell-Bedienten“, Rheinsberg 1995, s. 135n.; S. V. Klíma, Hudebník z Havlíčkobrodska J. Č. (1708–po 1778), in: Havlíčkobrodsko 15, 1999, s. 109n.; LDM 2, sl. 3016n.; Grove (2001) 27, s. 755; N. Schwindt, Geiger ohne Sonaten? Zur Gattung der Sonate für Violine mit Generalbass in Mannheim, in: Mannheim – Ein „Paradies der Tonkünstler“? Kongressbericht Mannheim, 1999 (ed. L. Finscher), Frankfurt am Main 2002, s. 183n.; MGG 17, sl. 1354n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Václav Kapsa