Verze z 13. 10. 2019, 08:50, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ČARVAŠ Jan 3.12.1917-13.11.1992

Z Personal
Jan ČARVAŠ
Narození 3.12.1917
Místo narození Brno
Úmrtí 13.11.1992
Místo úmrtí Brno
Povolání 17- Veterinář
39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 542-543

ČARVAŠ, Jan, * 3. 12. 1917 Brno, † 13. 11. 1992 Brno, veterinář, pedagog

Byl synem dělníka, modeláře obráběcích strojů. Vychodil 1928 Husovu obecnou školu v Brně-Žabovřeskách. 1928–35 studoval na IV. české státní reálce v Brně, kde maturoval 4. 6. 1935. Studium na tamní Vysoké škole veterinární, které zahájil 1935, ukončil v důsledku uzavření českých vysokých škol složením druhé a třetí státní zvěrolékařské zkoušky až v červenci 1945. Předtím za nacistické okupace pracoval na úseku veterinární hygieny: po absolvování příslušného kursu byl kontrolorem jatečních zvířat a masa v obvodu Zbraslav u Brna (říjen 1940–červenec 1942), zaměstnancem rozdělovny Českomoravského svazu pro dobytek, maso a ryby v Ostrožském Předměstí a chemikem Ústavu pro zkoumání potravin živočišného původu města Zlína (září 1942–květen 1945), jehož název byl měněn a který byl v dané době nejaktivnějším veterinárním laboratorním pracovištěm u nás. Zúčastnil se i důležité Akce pro zdraví venkova (1942–44) organizované zlínským okresním úřadem a brněnským zemským úřadem. Samostatnou veterinární praxi zahájil v Podivíně u Břeclavi, kde působil od října 1945 do července 1949 i jako městský a praktický veterinář. 1949–58 pracoval jako úřední okresní veterinární lékař v Moravském Krumlově. 1958 získal jmenování krajským veterinárním lékařem zemědělského odboru Krajského národního výboru v Brně. 1962 složil atestaci prvního stupně, 1974 atestaci stupně druhého a 1968–79 stál v čele Krajské veterinární správy. Po odchodu do výslužby byl od 1. 8. 1979 referentem Státní veterinární správy Ministerstva zemědělství a výživy ČSR, dále odborným referentem specialistou v Ústavu pro další vzdělávání veterinárních lékařů v Dukovanech s pracovištěm v Brně. Tam však učil externě jako lektor již od 1959 veterinární legislativu, zkoušel veřejné veterinářství a redakčně upravoval odborné texty.

Celou svou profesní kariéru Č. spojil s veterinární činností na jižní Moravě. Na tehdejší Veterinární fakultě VŠZ v Brně získal 1962 hodnost kandidáta veterinárních věd po obhájení disertační práce o vývoji zdravotního stavu drůbeže v různých způsobech chovu v Jihomoravském kraji a v březnu 1965 se habilitoval v oboru veřejné veterinářství (Zdravotní poměry v chovu prasat ve vztahu k jejich užitkovosti v podmínkách Jihomoravského kraje). V padesátých letech připravil a uskutečnil plány na likvidaci brucelózy v moravskokrumlovském okrese a v letech šedesátých patřil k předním organizátorům celostátní protinákazové akce za ozdravování chovu skotu od tuberkulózy a brucelózy. S jeho jménem je spojován první velký epizootologický úspěch naší poválečné veterinární služby, likvidace tuberkulózy skotu na území jižní Moravy (1966). Vydal přibližně třicet odborných příspěvků se zaměřením na řízení, ekonomiku a protinákazová opatření veterinární služby. Byl znalcem veterinární legislativy, zpracovával hesla z oboru pro Naučný slovník zemědělský, pracoval jako člen redakčních rad časopisů Veterinářství a Veterinární medicína. 1970–82 se stal vedoucím redaktorem odborného měsíčníku Veterinářství, jehož náplň usměrňoval s ohledem na potřeby a požadavky soudobé zvěrolékařské praxe a podmínky živočišné velkovýroby a kde hojně publikoval. Dále spolupracoval s Klubem přátel Vysoké školy veterinární a s Ústavem veterinární osvěty v Pardubicích, kde mj. vydal 1978 publikaci Soubor zákonů, vyhlášek a předpisů důležitých pro činnost veterinární služby určenou pro posluchače brněnského veterinárního učení. Obdržel státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1967) a Za obětavou práci pro socialismus.

D: Zlínský diář, 1996.

L: M. Kafka, Doc. MVDr. J. Č., CSc., šedesátníkem, in: Veterinářství 27, 1977, s. 571; K pětašedesátinám doc. J. Č., in: tamtéž 32, 1982, č. 12, s. 566; JaB, K sedmdesátinám doc. J. Č., in: tamtéž 37, 1987, č. 12, s. 568; Doc. MVDr. J. Č., in: tamtéž 42, 1992, č. 12, s. 470; Životopis doc. MVDr. J. Č., CSc., in: Zlínský diář, 1996, s. 45n.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Šindlář, Gustav Novotný