Biografický slovník
ČARVAŠ Jan 3.12.1917-13.11.1992: Porovnání verzí
(ČARVAŠ_Jan_3.12.1917-13.11.1992) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 3.12.1917 | | datum narození = 3.12.1917 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Brno |
| datum úmrtí = 13.11.1992 | | datum úmrtí = 13.11.1992 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Brno |
| povolání = 17- Veterinář | | povolání = 17- Veterinář | ||
39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče | 39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''ČARVAŠ, Jan''', ''* 3. 12. 1917 Brno, † 13. 11. 1992 Brno, veterinář, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Byl synem dělníka, modeláře obráběcích strojů. Vychodil | ||
| + | 1928 Husovu obecnou školu v Brně-Žabovřeskách. 1928–35 | ||
| + | studoval na IV. české státní reálce v Brně, kde maturoval | ||
| + | 4. 6. 1935. Studium na tamní Vysoké škole veterinární, které | ||
| + | zahájil 1935, ukončil v důsledku uzavření českých vysokých | ||
| + | škol složením druhé a třetí státní zvěrolékařské zkoušky až | ||
| + | v červenci 1945. Předtím za nacistické okupace pracoval na | ||
| + | úseku veterinární hygieny: po absolvování příslušného kursu | ||
| + | byl kontrolorem jatečních zvířat a masa v obvodu Zbraslav | ||
| + | u Brna (říjen 1940–červenec 1942), zaměstnancem rozdělovny | ||
| + | Českomoravského svazu pro dobytek, maso a ryby | ||
| + | v Ostrožském Předměstí a chemikem Ústavu pro zkoumání | ||
| + | potravin živočišného původu města Zlína (září 1942–květen | ||
| + | 1945), jehož název byl měněn a který byl v dané době nejaktivnějším | ||
| + | veterinárním laboratorním pracovištěm u nás. Zúčastnil | ||
| + | se i důležité Akce pro zdraví venkova (1942–44) organizované | ||
| + | zlínským okresním úřadem a brněnským zemským | ||
| + | úřadem. Samostatnou veterinární praxi zahájil v Podivíně | ||
| + | u Břeclavi, kde působil od října 1945 do července 1949 | ||
| + | i jako městský a praktický veterinář. 1949–58 pracoval jako | ||
| + | úřední okresní veterinární lékař v Moravském Krumlově. | ||
| + | 1958 získal jmenování krajským veterinárním lékařem zemědělského | ||
| + | odboru Krajského národního výboru v Brně. 1962 | ||
| + | složil atestaci prvního stupně, 1974 atestaci stupně druhého | ||
| + | a 1968–79 stál v čele Krajské veterinární správy. Po odchodu | ||
| + | do výslužby byl od 1. 8. 1979 referentem Státní veterinární | ||
| + | správy Ministerstva zemědělství a výživy ČSR, dále odborným | ||
| + | referentem specialistou v Ústavu pro další vzdělávání | ||
| + | veterinárních lékařů v Dukovanech s pracovištěm v Brně. | ||
| + | Tam však učil externě jako lektor již od 1959 veterinární legislativu, | ||
| + | zkoušel veřejné veterinářství a redakčně upravoval | ||
| + | odborné texty. | ||
| + | |||
| + | Celou svou profesní kariéru Č. spojil s veterinární činností | ||
| + | na jižní Moravě. Na tehdejší Veterinární fakultě VŠZ v Brně | ||
| + | získal 1962 hodnost kandidáta veterinárních věd po obhájení | ||
| + | disertační práce o vývoji zdravotního stavu drůbeže v různých | ||
| + | způsobech chovu v Jihomoravském kraji a v březnu | ||
| + | 1965 se habilitoval v oboru veřejné veterinářství ''(Zdravotní'' | ||
| + | ''poměry v chovu prasat ve vztahu k jejich užitkovosti v podmínkách'' | ||
| + | ''Jihomoravského kraje)''. V padesátých letech připravil | ||
| + | a uskutečnil plány na likvidaci brucelózy v moravskokrumlovském | ||
| + | okrese a v letech šedesátých patřil k předním organizátorům | ||
| + | celostátní protinákazové akce za ozdravování | ||
| + | chovu skotu od tuberkulózy a brucelózy. S jeho jménem je | ||
| + | spojován první velký epizootologický úspěch naší poválečné | ||
| + | veterinární služby, likvidace tuberkulózy skotu na území | ||
| + | jižní Moravy (1966). Vydal přibližně třicet odborných | ||
| + | příspěvků se zaměřením na řízení, ekonomiku a protinákazová | ||
| + | opatření veterinární služby. Byl znalcem veterinární | ||
| + | legislativy, zpracovával hesla z oboru pro ''Naučný slovník'' | ||
| + | ''zemědělský'', pracoval jako člen redakčních rad časopisů ''Veterinářství'' | ||
| + | a ''Veterinární medicína''. 1970–82 se stal vedoucím | ||
| + | redaktorem odborného měsíčníku ''Veterinářství'', jehož | ||
| + | náplň usměrňoval s ohledem na potřeby a požadavky soudobé | ||
| + | zvěrolékařské praxe a podmínky živočišné velkovýroby | ||
| + | a kde hojně publikoval. Dále spolupracoval s Klubem přátel | ||
| + | Vysoké školy veterinární a s Ústavem veterinární osvěty | ||
| + | v Pardubicích, kde mj. vydal 1978 publikaci ''Soubor zákonů,'' | ||
| + | ''vyhlášek a předpisů důležitých pro činnost veterinární služby'' | ||
| + | určenou pro posluchače brněnského veterinárního učení. | ||
| + | Obdržel státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1967) | ||
| + | a Za obětavou práci pro socialismus. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Zlínský diář, 1996. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' M. Kafka, Doc. MVDr. J. Č., CSc., šedesátníkem, in: Veterinářství 27, | ||
| + | 1977, s. 571; K pětašedesátinám doc. J. Č., in: tamtéž 32, 1982, č. 12, s. 566; | ||
| + | JaB, K sedmdesátinám doc. J. Č., in: tamtéž 37, 1987, č. 12, s. 568; Doc. | ||
| + | MVDr. J. Č., in: tamtéž 42, 1992, č. 12, s. 470; Životopis doc. MVDr. J. Č., | ||
| + | CSc., in: Zlínský diář, 1996, s. 45n. | ||
| + | |||
| + | Jiří Šindlář, Gustav Novotný | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:17- Veterinář]] | [[Kategorie:17- Veterinář]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 92: | ||
[[Kategorie:1917]] | [[Kategorie:1917]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
[[Kategorie:1992]] | [[Kategorie:1992]] | ||
| + | [[Kategorie:Brno]] | ||
Verze z 19. 11. 2016, 18:23
| Jan ČARVAŠ | |
 | |
| Narození | 3.12.1917 |
|---|---|
| Místo narození | Brno |
| Úmrtí | 13.11.1992 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
17- Veterinář 39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77621 |
ČARVAŠ, Jan, * 3. 12. 1917 Brno, † 13. 11. 1992 Brno, veterinář, pedagog
Byl synem dělníka, modeláře obráběcích strojů. Vychodil 1928 Husovu obecnou školu v Brně-Žabovřeskách. 1928–35 studoval na IV. české státní reálce v Brně, kde maturoval 4. 6. 1935. Studium na tamní Vysoké škole veterinární, které zahájil 1935, ukončil v důsledku uzavření českých vysokých škol složením druhé a třetí státní zvěrolékařské zkoušky až v červenci 1945. Předtím za nacistické okupace pracoval na úseku veterinární hygieny: po absolvování příslušného kursu byl kontrolorem jatečních zvířat a masa v obvodu Zbraslav u Brna (říjen 1940–červenec 1942), zaměstnancem rozdělovny Českomoravského svazu pro dobytek, maso a ryby v Ostrožském Předměstí a chemikem Ústavu pro zkoumání potravin živočišného původu města Zlína (září 1942–květen 1945), jehož název byl měněn a který byl v dané době nejaktivnějším veterinárním laboratorním pracovištěm u nás. Zúčastnil se i důležité Akce pro zdraví venkova (1942–44) organizované zlínským okresním úřadem a brněnským zemským úřadem. Samostatnou veterinární praxi zahájil v Podivíně u Břeclavi, kde působil od října 1945 do července 1949 i jako městský a praktický veterinář. 1949–58 pracoval jako úřední okresní veterinární lékař v Moravském Krumlově. 1958 získal jmenování krajským veterinárním lékařem zemědělského odboru Krajského národního výboru v Brně. 1962 složil atestaci prvního stupně, 1974 atestaci stupně druhého a 1968–79 stál v čele Krajské veterinární správy. Po odchodu do výslužby byl od 1. 8. 1979 referentem Státní veterinární správy Ministerstva zemědělství a výživy ČSR, dále odborným referentem specialistou v Ústavu pro další vzdělávání veterinárních lékařů v Dukovanech s pracovištěm v Brně. Tam však učil externě jako lektor již od 1959 veterinární legislativu, zkoušel veřejné veterinářství a redakčně upravoval odborné texty.
Celou svou profesní kariéru Č. spojil s veterinární činností na jižní Moravě. Na tehdejší Veterinární fakultě VŠZ v Brně získal 1962 hodnost kandidáta veterinárních věd po obhájení disertační práce o vývoji zdravotního stavu drůbeže v různých způsobech chovu v Jihomoravském kraji a v březnu 1965 se habilitoval v oboru veřejné veterinářství (Zdravotní poměry v chovu prasat ve vztahu k jejich užitkovosti v podmínkách Jihomoravského kraje). V padesátých letech připravil a uskutečnil plány na likvidaci brucelózy v moravskokrumlovském okrese a v letech šedesátých patřil k předním organizátorům celostátní protinákazové akce za ozdravování chovu skotu od tuberkulózy a brucelózy. S jeho jménem je spojován první velký epizootologický úspěch naší poválečné veterinární služby, likvidace tuberkulózy skotu na území jižní Moravy (1966). Vydal přibližně třicet odborných příspěvků se zaměřením na řízení, ekonomiku a protinákazová opatření veterinární služby. Byl znalcem veterinární legislativy, zpracovával hesla z oboru pro Naučný slovník zemědělský, pracoval jako člen redakčních rad časopisů Veterinářství a Veterinární medicína. 1970–82 se stal vedoucím redaktorem odborného měsíčníku Veterinářství, jehož náplň usměrňoval s ohledem na potřeby a požadavky soudobé zvěrolékařské praxe a podmínky živočišné velkovýroby a kde hojně publikoval. Dále spolupracoval s Klubem přátel Vysoké školy veterinární a s Ústavem veterinární osvěty v Pardubicích, kde mj. vydal 1978 publikaci Soubor zákonů, vyhlášek a předpisů důležitých pro činnost veterinární služby určenou pro posluchače brněnského veterinárního učení. Obdržel státní vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1967) a Za obětavou práci pro socialismus.
D: Zlínský diář, 1996.
L: M. Kafka, Doc. MVDr. J. Č., CSc., šedesátníkem, in: Veterinářství 27, 1977, s. 571; K pětašedesátinám doc. J. Č., in: tamtéž 32, 1982, č. 12, s. 566; JaB, K sedmdesátinám doc. J. Č., in: tamtéž 37, 1987, č. 12, s. 568; Doc. MVDr. J. Č., in: tamtéž 42, 1992, č. 12, s. 470; Životopis doc. MVDr. J. Č., CSc., in: Zlínský diář, 1996, s. 45n.
Jiří Šindlář, Gustav Novotný
