ČEČETKA František Josef 23.4.1871-3.6.1942: Porovnání verzí
(ČEČETKA_František_Josef_23.4.1871-3.6.1942) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 23.4.1871 | | datum narození = 23.4.1871 | ||
− | | místo narození = Nové Hrady | + | | místo narození = Nové Hrady u Vysokého Mýta |
| datum úmrtí = 3.6.1942 | | datum úmrtí = 3.6.1942 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČEČETKA, František Josef''', ''* 23. 4. 1871 Nové Hrady u Vysokého Mýta, † 3. 6. 1942 Praha, spisovatel, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Podepisoval se F. J. Čečetka, křtěn byl František Josef, ve | ||
+ | 2. ročníku Kulturního adresáře ČSR uvedl ale jako své druhé | ||
+ | křestní jméno Jaroslav. Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval | ||
+ | tři ročníky reálného gymnázia ve Vysokém Mýtě a učitelský | ||
+ | ústav v Hradci Králové, který absolvoval 1890. Začal | ||
+ | učit na obecné škole v Chlenech u Chocně, po vykonání | ||
+ | zkoušky pro pedagogy měšťanských škol přešel jako učitel | ||
+ | češtiny, zeměpisu a dějepisu na měšťanské školy, od 1900 | ||
+ | působil v Nymburce, 1914–21 byl ředitelem v Městci Králové, | ||
+ | 1921–23 v Poděbradech. 1923 nastoupil na měšťanskou | ||
+ | školu v Praze-Dejvicích, ale zakrátko se dal penzionovat a věnoval | ||
+ | se literární práci. 1930 obdržel za trilogii ''Orlové Veliké'' | ||
+ | ''armády'' důstojnický kříž francouzské Akademie. Navzdory | ||
+ | sociálnímu cítění a antikatolickému postoji byl tradicionalistou, | ||
+ | do 1918 se politicky organizoval ve staročeské straně. | ||
+ | S manželkou Ludmilou měl tři děti. | ||
+ | |||
+ | Literární činnost zahájil národopisnými knihami o Městci | ||
+ | Králové a okolí (1896) a Poděbradsku (1900), potom vydal | ||
+ | několik próz pro mládež. Za nymburského působení bádal | ||
+ | v městském archivu a rozhodl se psát historickou beletrii | ||
+ | v duchu Třebízského a Jiráska. Početné romány situoval obvykle | ||
+ | do polabského regionu, jejž důvěrně znal. Měl smysl | ||
+ | pro pestrost fabule, pro kronikářský detail a zachycení lidských | ||
+ | vášní. Jeho dílo bylo určeno hlavně lidovým vrstvám, | ||
+ | pro které plnilo zábavnou i vzdělávací funkci. Největší obliby | ||
+ | se dočkaly jeho románové cykly: pentalogie o husitství | ||
+ | ''Ve lví stopě'' (1927–32), trilogie o rebeliích druhé poloviny | ||
+ | 18. století ''Selská vojna'' (1931), trilogie z napoleonské doby | ||
+ | ''Orlové Veliké armády'' (1927–29), tereziánská tetralogie ''Román'' | ||
+ | ''císařovny'' (1935), trilogie z židovských dějin ''Žid Baruch'' | ||
+ | (1937–38) a trilogie o Maxmiliánovi Habsburském ''Mexický'' | ||
+ | ''císař'' (1939–40). I v románových biografiích užíval historie | ||
+ | jako rámce smyšlených dějových pásem (''Petr Brandl'', 1922, | ||
+ | ''Valdštejn'', 1924, ''Orlík, syn Napoleonův'', 1929, ''Mozart'', 1932, | ||
+ | ''Syn císařovny'', 1940 – o Josefu II.). Kromě toho napsal řadu | ||
+ | výchovných próz pro mládež (hodnotná byla novela ''Mendíček'', | ||
+ | 1903) a konvenční romány a novely, založené vesměs na | ||
+ | příbězích krásných svůdných žen nebo venkovských učitelů. | ||
+ | Byl též nepříliš úspěšným autorem divadelních her a monografie ''F. A. Šubert'' (1915). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Kulturní adresář ČSR, 1936, s. 65; KSN 2, s. 435; OSN 28, s. 190; MSN | ||
+ | 1, s. 939; OSND 1/2, s. 1016; ISN 4, s. 128; Kunc 1, s. 97n.; LČL 1, | ||
+ | s. 402n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOkA Nymburk (kde torzo pozůstalosti). | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] |
Verze z 20. 11. 2016, 14:23
František Josef ČEČETKA | |
Narození | 23.4.1871 |
---|---|
Místo narození | Nové Hrady u Vysokého Mýta |
Úmrtí | 3.6.1942 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44543 |
ČEČETKA, František Josef, * 23. 4. 1871 Nové Hrady u Vysokého Mýta, † 3. 6. 1942 Praha, spisovatel, pedagog
Podepisoval se F. J. Čečetka, křtěn byl František Josef, ve 2. ročníku Kulturního adresáře ČSR uvedl ale jako své druhé křestní jméno Jaroslav. Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval tři ročníky reálného gymnázia ve Vysokém Mýtě a učitelský ústav v Hradci Králové, který absolvoval 1890. Začal učit na obecné škole v Chlenech u Chocně, po vykonání zkoušky pro pedagogy měšťanských škol přešel jako učitel češtiny, zeměpisu a dějepisu na měšťanské školy, od 1900 působil v Nymburce, 1914–21 byl ředitelem v Městci Králové, 1921–23 v Poděbradech. 1923 nastoupil na měšťanskou školu v Praze-Dejvicích, ale zakrátko se dal penzionovat a věnoval se literární práci. 1930 obdržel za trilogii Orlové Veliké armády důstojnický kříž francouzské Akademie. Navzdory sociálnímu cítění a antikatolickému postoji byl tradicionalistou, do 1918 se politicky organizoval ve staročeské straně. S manželkou Ludmilou měl tři děti.
Literární činnost zahájil národopisnými knihami o Městci Králové a okolí (1896) a Poděbradsku (1900), potom vydal několik próz pro mládež. Za nymburského působení bádal v městském archivu a rozhodl se psát historickou beletrii v duchu Třebízského a Jiráska. Početné romány situoval obvykle do polabského regionu, jejž důvěrně znal. Měl smysl pro pestrost fabule, pro kronikářský detail a zachycení lidských vášní. Jeho dílo bylo určeno hlavně lidovým vrstvám, pro které plnilo zábavnou i vzdělávací funkci. Největší obliby se dočkaly jeho románové cykly: pentalogie o husitství Ve lví stopě (1927–32), trilogie o rebeliích druhé poloviny 18. století Selská vojna (1931), trilogie z napoleonské doby Orlové Veliké armády (1927–29), tereziánská tetralogie Román císařovny (1935), trilogie z židovských dějin Žid Baruch (1937–38) a trilogie o Maxmiliánovi Habsburském Mexický císař (1939–40). I v románových biografiích užíval historie jako rámce smyšlených dějových pásem (Petr Brandl, 1922, Valdštejn, 1924, Orlík, syn Napoleonův, 1929, Mozart, 1932, Syn císařovny, 1940 – o Josefu II.). Kromě toho napsal řadu výchovných próz pro mládež (hodnotná byla novela Mendíček, 1903) a konvenční romány a novely, založené vesměs na příbězích krásných svůdných žen nebo venkovských učitelů. Byl též nepříliš úspěšným autorem divadelních her a monografie F. A. Šubert (1915).
L: Kulturní adresář ČSR, 1936, s. 65; KSN 2, s. 435; OSN 28, s. 190; MSN 1, s. 939; OSND 1/2, s. 1016; ISN 4, s. 128; Kunc 1, s. 97n.; LČL 1, s. 402n.
P: SOkA Nymburk (kde torzo pozůstalosti).
Martin Kučera