ČEČETKA František Josef 23.4.1871-3.6.1942: Porovnání verzí

Z Personal
(ČEČETKA_František_Josef_23.4.1871-3.6.1942)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 23.4.1871
 
| datum narození = 23.4.1871
| místo narození = Nové Hrady, okr. Vysoké Mýto
+
| místo narození = Nové Hrady u Vysokého Mýta
 
| datum úmrtí = 3.6.1942
 
| datum úmrtí = 3.6.1942
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František Josef ČEČETKA
+
}}
 +
'''ČEČETKA, František Josef''', ''* 23. 4. 1871 Nové Hrady u Vysokého Mýta, † 3. 6. 1942 Praha, spisovatel, pedagog''
 +
 
 +
Podepisoval se F. J. Čečetka, křtěn byl František Josef, ve
 +
2. ročníku Kulturního adresáře ČSR uvedl ale jako své druhé
 +
křestní jméno Jaroslav. Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval
 +
tři ročníky reálného gymnázia ve Vysokém Mýtě a učitelský
 +
ústav v Hradci Králové, který absolvoval 1890. Začal
 +
učit na obecné škole v Chlenech u Chocně, po vykonání
 +
zkoušky pro pedagogy měšťanských škol přešel jako učitel
 +
češtiny, zeměpisu a dějepisu na měšťanské školy, od 1900
 +
působil v Nymburce, 1914–21 byl ředitelem v Městci Králové,
 +
1921–23 v Poděbradech. 1923 nastoupil na měšťanskou
 +
školu v Praze-Dejvicích, ale zakrátko se dal penzionovat a věnoval
 +
se literární práci. 1930 obdržel za trilogii ''Orlové Veliké''
 +
''armády'' důstojnický kříž francouzské Akademie. Navzdory
 +
sociálnímu cítění a antikatolickému postoji byl tradicionalistou,
 +
do 1918 se politicky organizoval ve staročeské straně.
 +
S manželkou Ludmilou měl tři děti.
 +
 
 +
Literární činnost zahájil národopisnými knihami o Městci
 +
Králové a okolí (1896) a Poděbradsku (1900), potom vydal
 +
několik próz pro mládež. Za nymburského působení bádal
 +
v městském archivu a rozhodl se psát historickou beletrii
 +
v duchu Třebízského a Jiráska. Početné romány situoval obvykle
 +
do polabského regionu, jejž důvěrně znal. Měl smysl
 +
pro pestrost fabule, pro kronikářský detail a zachycení lidských
 +
vášní. Jeho dílo bylo určeno hlavně lidovým vrstvám,
 +
pro které plnilo zábavnou i vzdělávací funkci. Největší obliby
 +
se dočkaly jeho románové cykly: pentalogie o husitství
 +
''Ve lví stopě'' (1927–32), trilogie o rebeliích druhé poloviny
 +
18. století ''Selská vojna'' (1931), trilogie z napoleonské doby
 +
''Orlové Veliké armády'' (1927–29), tereziánská tetralogie ''Román''
 +
''císařovny'' (1935), trilogie z židovských dějin ''Žid Baruch''
 +
(1937–38) a trilogie o Maxmiliánovi Habsburském ''Mexický''
 +
''císař'' (1939–40). I v románových biografiích užíval historie
 +
jako rámce smyšlených dějových pásem (''Petr Brandl'', 1922,
 +
''Valdštejn'', 1924, ''Orlík, syn Napoleonův'', 1929, ''Mozart'', 1932,
 +
''Syn císařovny'', 1940 – o Josefu II.). Kromě toho napsal řadu
 +
výchovných próz pro mládež (hodnotná byla novela ''Mendíček'',
 +
1903) a konvenční romány a novely, založené vesměs na
 +
příbězích krásných svůdných žen nebo venkovských učitelů.
 +
Byl též nepříliš úspěšným autorem divadelních her a monografie ''F. A. Šubert'' (1915).
 +
 
 +
'''L:''' Kulturní adresář ČSR, 1936, s. 65; KSN 2, s. 435; OSN 28, s. 190; MSN
 +
1, s. 939; OSND 1/2, s. 1016; ISN 4, s. 128; Kunc 1, s. 97n.; LČL 1,
 +
s. 402n.
 +
 
 +
'''P:''' SOkA Nymburk (kde torzo pozůstalosti).
 +
 
 +
Martin Kučera
  
== Literatura ==
 
Micka, 14; MSN I, 939; LČL 1, 402-3; SDLČ, 398; OSN D I/2, 1016; FORST, 154; ISN 4, 128; LHK, 18-19; Sch I, 53; Chrudim, 34;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

Verze z 20. 11. 2016, 14:23

František Josef ČEČETKA
Narození 23.4.1871
Místo narození Nové Hrady u Vysokého Mýta
Úmrtí 3.6.1942
Místo úmrtí Praha
Povolání 63- Spisovatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44543

ČEČETKA, František Josef, * 23. 4. 1871 Nové Hrady u Vysokého Mýta, † 3. 6. 1942 Praha, spisovatel, pedagog

Podepisoval se F. J. Čečetka, křtěn byl František Josef, ve 2. ročníku Kulturního adresáře ČSR uvedl ale jako své druhé křestní jméno Jaroslav. Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval tři ročníky reálného gymnázia ve Vysokém Mýtě a učitelský ústav v Hradci Králové, který absolvoval 1890. Začal učit na obecné škole v Chlenech u Chocně, po vykonání zkoušky pro pedagogy měšťanských škol přešel jako učitel češtiny, zeměpisu a dějepisu na měšťanské školy, od 1900 působil v Nymburce, 1914–21 byl ředitelem v Městci Králové, 1921–23 v Poděbradech. 1923 nastoupil na měšťanskou školu v Praze-Dejvicích, ale zakrátko se dal penzionovat a věnoval se literární práci. 1930 obdržel za trilogii Orlové Veliké armády důstojnický kříž francouzské Akademie. Navzdory sociálnímu cítění a antikatolickému postoji byl tradicionalistou, do 1918 se politicky organizoval ve staročeské straně. S manželkou Ludmilou měl tři děti.

Literární činnost zahájil národopisnými knihami o Městci Králové a okolí (1896) a Poděbradsku (1900), potom vydal několik próz pro mládež. Za nymburského působení bádal v městském archivu a rozhodl se psát historickou beletrii v duchu Třebízského a Jiráska. Početné romány situoval obvykle do polabského regionu, jejž důvěrně znal. Měl smysl pro pestrost fabule, pro kronikářský detail a zachycení lidských vášní. Jeho dílo bylo určeno hlavně lidovým vrstvám, pro které plnilo zábavnou i vzdělávací funkci. Největší obliby se dočkaly jeho románové cykly: pentalogie o husitství Ve lví stopě (1927–32), trilogie o rebeliích druhé poloviny 18. století Selská vojna (1931), trilogie z napoleonské doby Orlové Veliké armády (1927–29), tereziánská tetralogie Román císařovny (1935), trilogie z židovských dějin Žid Baruch (1937–38) a trilogie o Maxmiliánovi Habsburském Mexický císař (1939–40). I v románových biografiích užíval historie jako rámce smyšlených dějových pásem (Petr Brandl, 1922, Valdštejn, 1924, Orlík, syn Napoleonův, 1929, Mozart, 1932, Syn císařovny, 1940 – o Josefu II.). Kromě toho napsal řadu výchovných próz pro mládež (hodnotná byla novela Mendíček, 1903) a konvenční romány a novely, založené vesměs na příbězích krásných svůdných žen nebo venkovských učitelů. Byl též nepříliš úspěšným autorem divadelních her a monografie F. A. Šubert (1915).

L: Kulturní adresář ČSR, 1936, s. 65; KSN 2, s. 435; OSN 28, s. 190; MSN 1, s. 939; OSND 1/2, s. 1016; ISN 4, s. 128; Kunc 1, s. 97n.; LČL 1, s. 402n.

P: SOkA Nymburk (kde torzo pozůstalosti).

Martin Kučera