Biografický slovník
ČEŠKA Jan ?-?23.10.1551: Porovnání verzí
(ČEŠKA_Jan_1499-1551) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Jan ČEŠKA | | jméno = Jan ČEŠKA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| − | | datum úmrtí = 1551 | + | | datum úmrtí = před 23.10.1551 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Pardubice |
| − | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel | + | | povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />50- Náboženský publicista<br />64- Překladatel<br /> |
| − | 50- Náboženský publicista | + | |
| − | 64- Překladatel | + | |
| − | + | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 73 |
| + | }} | ||
| + | '''ČEŠKA, Jan''', ''* ?, † před 23. 10. 1551 Pardubice, humanista, kněz, spisovatel, pedagog'' | ||
| + | |||
| + | Konkrétní zmínky o jeho životě se v pramenech vyskytují | ||
| + | od doby, kdy se 1490 stal na deset let (do 1500) vychovatelem | ||
| + | Jana a Vojtěcha, synů Viléma z Pernštejna. Literatura podle | ||
| + | Č. testamentu, v němž odkázal velkou část svého majetku příbuzným | ||
| + | do Načeradce, dedukuje, že odtud patrně pocházel. | ||
| + | Z podnětu Pernštejna, který kladl vysoké požadavky na vzdělanost, | ||
| + | vznikala na jeho dvoře výchovná literatura, vedle ''Naučení'' | ||
| + | ''rodičům'' a jiných prací i Č. proslulé dílo ''Kníha výborná'' | ||
| + | ''a člověku všelikterakého věku i stavu k čtení velmi užitečná'' | ||
| + | ''z písem velmi starodávných pohanských mudrcuov vybraná…'' | ||
| + | Pro Pernštejnovy syny je připravil původně v latinské podobě | ||
| + | jako výbor ze starověkých klasických autorů a jako výběr | ||
| + | z díla Petrarky s důrazným výchovným cílem. V úvodu spisu | ||
| + | nastínil Č. svůj záměr. Bylo jím nahradit knížky lidového čtení, | ||
| + | kroniku o Meluzíně, Gviškardovi aj., kvalitní edukativní | ||
| + | četbou. Tato tehdy oblíbená zábavná četba neodpovídala Č. | ||
| + | pedagogickému záměru, a proto ji odsoudil. Kde jako autor | ||
| + | nabyl tak vysokého vzdělání, jež jeho dílo prozrazuje, není | ||
| + | známé. Popularita spisu Č. posléze přiměla, aby je přeložil | ||
| + | do češtiny a zpřístupnil širšímu čtenářskému publiku. Překlad, | ||
| + | který na svou dobu vykazoval vynikající kvalitu, vydal | ||
| + | 1529 v Plzni. Po 1530 hledal Č. v době pobytu v Pardubicích | ||
| + | pro sebe nové uplatnění. Nabídku Kutnohorských 1531, | ||
| + | aby u nich přijal faru, ale nerealizoval. Téhož roku odešel | ||
| + | do Prahy, kde se stal kazatelem v Betlémské kapli a byl přijat | ||
| + | do konsistoře podobojí. 1534 je uváděn jako správce fary u sv. | ||
| + | Jiljí v Praze. O rok později byla jeho působnost jako děkana | ||
| + | doložena opět v Pardubicích (do 1541). Děkanství obdržel | ||
| + | 1538 od svého někdejšího žáka, syna Viléma z Pernštejna, | ||
| + | Jana. Od 1541 byl zámeckým kaplanem v rodině Pernštejnů | ||
| + | a Janovým rádcem v duchovních záležitostech. Doprovázel ho | ||
| + | na cestách i při diplomatických jednáních. | ||
| + | |||
| + | Po Č. smrti byl spis v 16. století ještě dvakrát reeditován s pozměněnými | ||
| + | tituly, v literatuře obvykle uváděn pod názvem | ||
| + | ''Řeči a naučení hlubokých mudrcuov…'' Část knihy zveršoval | ||
| + | Šimon Lomnický z Budče ve své práci ''Instrukcí mladému hospodáři'' | ||
| + | (tiskem 1586). Dílo humanisticky vzdělaného kališnického | ||
| + | kněze popularizující podle soudobých latinských výborů | ||
| + | z antických autorů klasickou vzdělanost bylo pro čtenářské | ||
| + | vrstvy znovuobjeveno v době obrození. 1786 je k tisku připravil | ||
| + | F. F. Procházka pod názvem ''Příkladné řeči a užitečná'' | ||
| + | ''naučení … vybraná z kněh hlubokých mudrcův…'' pro pražské | ||
| + | nakladatelství J. J. Diesbacha. 1844 vydal tuto čítanku antické | ||
| + | moudrosti s titulem ''Základové moudrosti a opatrnosti čili'' | ||
| + | ''pravidla vezdejšího života…'' F. S. Bezděka s předmluvou P. J. | ||
| + | Šafaříka v pražském Calveho nakladatelství. Poslední reedici | ||
| + | připravila M. Nedvědová 1982 s názvem ''Řeči a naučení hlubokých mudrců''. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Knihopis č. 1782–86. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' F. Ruth, Kronika královské Prahy 2, 1903–04, s. 329; J. Máchal, K staročeské | ||
| + | povídce o „Perytonovi“, in: Časopis pro moderní filologii 1, 1911, č. 5, | ||
| + | s. 396–399; SDLČ, s. 54; DLČ 1, s. 552; SČF, s. 91; OSN 6, s. 667; MSN 1, | ||
| + | s. 1133; PSN 1, s. 466; M. Nedvědová, J. Č.: Řeči a naučení hlubokých mudrců, | ||
| + | 1982; J. Kolár, Dosud nepovědomý souběžec českých národních humanistů?, | ||
| + | in: Listy filologické 107, 1984, č. 1, s. 19–28; M. Kopecký, Český | ||
| + | humanismus, 1988, s. 84–85; P. Voit, Instrukcí hospodáři mladému Šimona | ||
| + | Lomnického z Budče, in: Miscellanea oddělení rukopisů a vzácných tisků, sv. | ||
| + | 4/1 (1987), 1988, s. 3–30; LČL 1, s. 496–497 (kde další literatura). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/1758 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Marcella Husová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | [[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]] | ||
| Řádka 17: | Řádka 84: | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
| − | |||
[[Kategorie:1551]] | [[Kategorie:1551]] | ||
| + | [[Kategorie:Pardubice]] | ||
Aktuální verze z 15. 10. 2019, 10:21
| Jan ČEŠKA | |
 | |
| Úmrtí | před 23.10.1551 |
|---|---|
| Místo úmrtí | Pardubice |
| Povolání |
49- Náboženský nebo církevní činitel 50- Náboženský publicista 64- Překladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 11, Praha 2009, s. 73 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=45088 |
ČEŠKA, Jan, * ?, † před 23. 10. 1551 Pardubice, humanista, kněz, spisovatel, pedagog
Konkrétní zmínky o jeho životě se v pramenech vyskytují od doby, kdy se 1490 stal na deset let (do 1500) vychovatelem Jana a Vojtěcha, synů Viléma z Pernštejna. Literatura podle Č. testamentu, v němž odkázal velkou část svého majetku příbuzným do Načeradce, dedukuje, že odtud patrně pocházel. Z podnětu Pernštejna, který kladl vysoké požadavky na vzdělanost, vznikala na jeho dvoře výchovná literatura, vedle Naučení rodičům a jiných prací i Č. proslulé dílo Kníha výborná a člověku všelikterakého věku i stavu k čtení velmi užitečná z písem velmi starodávných pohanských mudrcuov vybraná… Pro Pernštejnovy syny je připravil původně v latinské podobě jako výbor ze starověkých klasických autorů a jako výběr z díla Petrarky s důrazným výchovným cílem. V úvodu spisu nastínil Č. svůj záměr. Bylo jím nahradit knížky lidového čtení, kroniku o Meluzíně, Gviškardovi aj., kvalitní edukativní četbou. Tato tehdy oblíbená zábavná četba neodpovídala Č. pedagogickému záměru, a proto ji odsoudil. Kde jako autor nabyl tak vysokého vzdělání, jež jeho dílo prozrazuje, není známé. Popularita spisu Č. posléze přiměla, aby je přeložil do češtiny a zpřístupnil širšímu čtenářskému publiku. Překlad, který na svou dobu vykazoval vynikající kvalitu, vydal 1529 v Plzni. Po 1530 hledal Č. v době pobytu v Pardubicích pro sebe nové uplatnění. Nabídku Kutnohorských 1531, aby u nich přijal faru, ale nerealizoval. Téhož roku odešel do Prahy, kde se stal kazatelem v Betlémské kapli a byl přijat do konsistoře podobojí. 1534 je uváděn jako správce fary u sv. Jiljí v Praze. O rok později byla jeho působnost jako děkana doložena opět v Pardubicích (do 1541). Děkanství obdržel 1538 od svého někdejšího žáka, syna Viléma z Pernštejna, Jana. Od 1541 byl zámeckým kaplanem v rodině Pernštejnů a Janovým rádcem v duchovních záležitostech. Doprovázel ho na cestách i při diplomatických jednáních.
Po Č. smrti byl spis v 16. století ještě dvakrát reeditován s pozměněnými tituly, v literatuře obvykle uváděn pod názvem Řeči a naučení hlubokých mudrcuov… Část knihy zveršoval Šimon Lomnický z Budče ve své práci Instrukcí mladému hospodáři (tiskem 1586). Dílo humanisticky vzdělaného kališnického kněze popularizující podle soudobých latinských výborů z antických autorů klasickou vzdělanost bylo pro čtenářské vrstvy znovuobjeveno v době obrození. 1786 je k tisku připravil F. F. Procházka pod názvem Příkladné řeči a užitečná naučení … vybraná z kněh hlubokých mudrcův… pro pražské nakladatelství J. J. Diesbacha. 1844 vydal tuto čítanku antické moudrosti s titulem Základové moudrosti a opatrnosti čili pravidla vezdejšího života… F. S. Bezděka s předmluvou P. J. Šafaříka v pražském Calveho nakladatelství. Poslední reedici připravila M. Nedvědová 1982 s názvem Řeči a naučení hlubokých mudrců.
D: Knihopis č. 1782–86.
L: F. Ruth, Kronika královské Prahy 2, 1903–04, s. 329; J. Máchal, K staročeské povídce o „Perytonovi“, in: Časopis pro moderní filologii 1, 1911, č. 5, s. 396–399; SDLČ, s. 54; DLČ 1, s. 552; SČF, s. 91; OSN 6, s. 667; MSN 1, s. 1133; PSN 1, s. 466; M. Nedvědová, J. Č.: Řeči a naučení hlubokých mudrců, 1982; J. Kolár, Dosud nepovědomý souběžec českých národních humanistů?, in: Listy filologické 107, 1984, č. 1, s. 19–28; M. Kopecký, Český humanismus, 1988, s. 84–85; P. Voit, Instrukcí hospodáři mladému Šimona Lomnického z Budče, in: Miscellanea oddělení rukopisů a vzácných tisků, sv. 4/1 (1987), 1988, s. 3–30; LČL 1, s. 496–497 (kde další literatura).
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marcella Husová
