ČECHÁČEK Jaroslav 3.8.1901-20.7.1945: Porovnání verzí

Z Personal
(ČECHÁČEK_Jaroslav_3.8.1901-20.7.1945)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 3.8.1901
 
| datum narození = 3.8.1901
| místo narození = Praha
+
| místo narození = Žižkov (Praha)
 
| datum úmrtí = 20.7.1945
 
| datum úmrtí = 20.7.1945
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče
+
| povolání = 39- Organizátor veřej. zdravot. nebo soc. péče<br />48- Politický publicista
48- Politický publicista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jaroslav ČECHÁČEK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 562
 +
}}
 +
'''ČECHÁČEK, Jaroslav''', ''* 3. 8. 1901 Žižkov (Praha), † 20. 7. 1945 Praha, žurnalista, publicista, odborový činitel''
 +
 
 +
Maturoval 1919 na vinohradském klasickém gymnáziu
 +
a 1919–22 studoval práva na Karlově univerzitě v Praze, studia
 +
však nedokončil. Od začátku dvacátých let působil jako
 +
spolupracovník a redaktor sociálně demokratického tisku,
 +
zvláště časopisu ''Dělnická osvěta'', posléze též deníku ''Právo''
 +
''lidu''. V třicátých letech zastával funkci generálního tajemníka
 +
(odborového) Svazu soukromých zaměstnanců v peněžnictví
 +
a pojišťovnictví. 1930 se aktivně zúčastnil diskuse o programu
 +
sociálně demokratické strany, přičemž propagoval dobovou
 +
aktualizaci Marxova díla. Zabýval se teorií socialismu
 +
(''Marx a teorie hospodářských krisí'', 1930), problematikou
 +
vztahu sociální demokracie k náboženství (''Protiklerikální''
 +
''legenda'', 1929) a analýzou fašismu a nacismu (''Vzpoura''
 +
''středního stavu'', 1934). V třicátých letech se také významně
 +
angažoval v protifašistickém hnutí (články v ''Nové svobodě'',
 +
v časopisech ''Útok'' a ''Úder''), autorsky se podílel na sborníku
 +
''Mezinárodní fašismus'' (1933) a byl iniciátorem, redaktorem
 +
a spoluautorem publikace ''Hitlerova cesta k moci'' (1934), reagující
 +
na události kolem lipského procesu. Za německé okupace
 +
spolupracoval s domácím odbojem. 6. 5. 1941 byl zatčen
 +
gestapem, ale pro nedostatek důkazů posléze propuštěn.
 +
Znovu byl zatčen 28. 8. 1944 a uvězněn v terezínské Malé
 +
pevnosti. Na následky věznění záhy po osvobození zemřel.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 1/2, s. 1017; Padlým hrdinům. Památník obětí Československé
 +
sociální demokracie v osvobozeneckém zápase 1939–1945, 1947, s. 45n.;
 +
Tomeš 1, s. 190; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách
 +
české sociální demokracie 1878–2005, 2. vyd. 2005, s. 43.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/1307 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Josef Tomeš
  
== Literatura ==
 
  NB, 34-35;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče]]
 
[[Kategorie:39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče]]

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 11:05

Jaroslav ČECHÁČEK
Narození 3.8.1901
Místo narození Žižkov (Praha)
Úmrtí 20.7.1945
Místo úmrtí Praha
Povolání 39- Organizátor veřej. zdravot. nebo soc. péče
48- Politický publicista
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 562
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44591

ČECHÁČEK, Jaroslav, * 3. 8. 1901 Žižkov (Praha), † 20. 7. 1945 Praha, žurnalista, publicista, odborový činitel

Maturoval 1919 na vinohradském klasickém gymnáziu a 1919–22 studoval práva na Karlově univerzitě v Praze, studia však nedokončil. Od začátku dvacátých let působil jako spolupracovník a redaktor sociálně demokratického tisku, zvláště časopisu Dělnická osvěta, posléze též deníku Právo lidu. V třicátých letech zastával funkci generálního tajemníka (odborového) Svazu soukromých zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví. 1930 se aktivně zúčastnil diskuse o programu sociálně demokratické strany, přičemž propagoval dobovou aktualizaci Marxova díla. Zabýval se teorií socialismu (Marx a teorie hospodářských krisí, 1930), problematikou vztahu sociální demokracie k náboženství (Protiklerikální legenda, 1929) a analýzou fašismu a nacismu (Vzpoura středního stavu, 1934). V třicátých letech se také významně angažoval v protifašistickém hnutí (články v Nové svobodě, v časopisech Útok a Úder), autorsky se podílel na sborníku Mezinárodní fašismus (1933) a byl iniciátorem, redaktorem a spoluautorem publikace Hitlerova cesta k moci (1934), reagující na události kolem lipského procesu. Za německé okupace spolupracoval s domácím odbojem. 6. 5. 1941 byl zatčen gestapem, ale pro nedostatek důkazů posléze propuštěn. Znovu byl zatčen 28. 8. 1944 a uvězněn v terezínské Malé pevnosti. Na následky věznění záhy po osvobození zemřel.

L: OSND 1/2, s. 1017; Padlým hrdinům. Památník obětí Československé sociální demokracie v osvobozeneckém zápase 1939–1945, 1947, s. 45n.; Tomeš 1, s. 190; J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie 1878–2005, 2. vyd. 2005, s. 43.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Josef Tomeš