ČECHOVÁ Růžena 7.10.1861-5.7.1921: Porovnání verzí
(ČECHOVÁ_Růžena_7.10.1861-5.7.1921) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 7.10.1861 | | datum narození = 7.10.1861 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Vraný u Slaného |
| datum úmrtí = 5.7.1921 | | datum úmrtí = 5.7.1921 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Troja (Praha) |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČECHOVÁ, Růžena''', ''* 7. 10. 1861 Vraný u Slaného, † 5. 7. 1921 Troja (Praha), učitelka, spisovatelka'' | ||
+ | |||
+ | Pokřtěná byla 9. 10. jako Růžena Klára Antonia. Narodila | ||
+ | se v rodině hospodářského úředníka ve Vraném u Slaného | ||
+ | Františka Jaroslava Č. (1817–1877) a Kláry, roz. Rakové | ||
+ | (1826–1890). Obecnou školu vychodila Č. v rodišti. 1873 | ||
+ | se rok vzdělávala v Praze, kam se s matkou a početnými sourozenci | ||
+ | – původně jich bylo šestnáct – přestěhovala. Č. byla | ||
+ | nejmladší sestrou spisovatele Svatopluka Č. (1846–1908). | ||
+ | Rodina 1874 žila v Nejdku u Karlových Varů, 1875 v Chorvatsku | ||
+ | (ve vesnici Rosinja), kam byl Č. otec jako hospodářský | ||
+ | správce přeložen, pak ve slavonském Ferdinandovaci (dříve | ||
+ | Ferdinandsdorf ). 1876 se s rodiči vrátila do Prahy. 1877 po | ||
+ | smrti otce vstoupila do učitelského ústavu. Po absolvování | ||
+ | působila od 1881 jako učitelka ve Vršovicích a na Vinohradech | ||
+ | (Praha). 1889 cestovala se sourozenci Svatoplukem | ||
+ | a Zdeňkou (1853–1935) po Francii a švýcarských Alpách. | ||
+ | 1900 (udáván též rok 1903) odešla do penze a věnovala se | ||
+ | literární činnosti. | ||
+ | |||
+ | Literárně se uplatňovala díky vlivu svého bratra. Básnické | ||
+ | a beletristické příspěvky psala nejprve do dětských listů (''Dětský'' | ||
+ | ''máj, Koutek, Malý čtenář, Mladý Slovan, Noviny mládeže,'' | ||
+ | dále do ''Osvěty, Zlaté Prahy, Světozoru, Vesny, Zvonu, Máje'' | ||
+ | a ''Květů''), četné práce otiskla v nedělní příloze ''Národních listů''. | ||
+ | Knižně vydala dvě sbírky povídek pro mládež ''Děti chudého'' | ||
+ | ''krále'' (1906), ''V zahradě mládí'' (1907), sedmnáct kratších próz | ||
+ | sebrala pod titulem ''V paprscích touhy'' (1907). Své příběhy stylizovala | ||
+ | v nenáročném slohu, který se pokoušela oživit dějovými | ||
+ | zvraty rušného života často exaltovaných postav. Stylové | ||
+ | vyumělkovanosti a šablonovitosti se Č. nevyhnula ani v dalších | ||
+ | dílech, např. v povídkové knížce ''Vlnami života'' (1909). | ||
+ | Afektovanost, esprit salonního soucitu přinesly povídky knihy | ||
+ | ''Úsměvy'' (1911) i svazek dvaceti drobných novelek ''Jejich'' | ||
+ | ''ikony'' (1919), pojednávající o bolestech ženského srdce, zálibách | ||
+ | a zábavách žen a také o Praze. V Č. prózách bylo patrné | ||
+ | úsilí o sociální zabarvení. Tematicky čerpala z městského | ||
+ | i vesnického prostředí, byla poplatná tzv. salonní literatuře. | ||
+ | Zemřela ve vile Na Havránce v Troji, kde do své smrti se sestrou | ||
+ | Zdeňkou bydlela a kterou obě odkázaly Svatoboru jako | ||
+ | útulek spisovatelů a muzeum bratra Svatopluka Č. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' F. Strejček, O Sv. Čechovi, 1908, passim; nekrology in: Naše kniha 2, | ||
+ | 1921, s. 103; sine, Úmrtí, in: Jitřenka 40, 1921, č. 229; J. F. Urban, in: České | ||
+ | ženy 2, 1922, s. 5n. (kde některé chybné údaje včetně úmrtí); Literární rozhledy | ||
+ | 10, 1926, s. 362 (kde chybné datum úmrtí); tamtéž 16, 1931, s. 316 | ||
+ | (chyba v úmrtí); OSN 28, s. 194; O. Pospíšil – V. F. Suk, Dětská literatura | ||
+ | česká, 1924, s. 147; Národní práce 5. 7. 1941; LČL 1, s. 422. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Praha, matrika narozených ř. k. f. ú. | ||
+ | Vraný, inv. č. 8 pro léta 1841–1865, folio 154. | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
[[Kategorie:1861]] | [[Kategorie:1861]] | ||
+ | [[Kategorie:Vraný]] | ||
[[Kategorie:1921]] | [[Kategorie:1921]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 24. 11. 2016, 16:09
Růžena ČECHOVÁ | |
Narození | 7.10.1861 |
---|---|
Místo narození | Vraný u Slaného |
Úmrtí | 5.7.1921 |
Místo úmrtí | Troja (Praha) |
Povolání | 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44598 |
ČECHOVÁ, Růžena, * 7. 10. 1861 Vraný u Slaného, † 5. 7. 1921 Troja (Praha), učitelka, spisovatelka
Pokřtěná byla 9. 10. jako Růžena Klára Antonia. Narodila se v rodině hospodářského úředníka ve Vraném u Slaného Františka Jaroslava Č. (1817–1877) a Kláry, roz. Rakové (1826–1890). Obecnou školu vychodila Č. v rodišti. 1873 se rok vzdělávala v Praze, kam se s matkou a početnými sourozenci – původně jich bylo šestnáct – přestěhovala. Č. byla nejmladší sestrou spisovatele Svatopluka Č. (1846–1908). Rodina 1874 žila v Nejdku u Karlových Varů, 1875 v Chorvatsku (ve vesnici Rosinja), kam byl Č. otec jako hospodářský správce přeložen, pak ve slavonském Ferdinandovaci (dříve Ferdinandsdorf ). 1876 se s rodiči vrátila do Prahy. 1877 po smrti otce vstoupila do učitelského ústavu. Po absolvování působila od 1881 jako učitelka ve Vršovicích a na Vinohradech (Praha). 1889 cestovala se sourozenci Svatoplukem a Zdeňkou (1853–1935) po Francii a švýcarských Alpách. 1900 (udáván též rok 1903) odešla do penze a věnovala se literární činnosti.
Literárně se uplatňovala díky vlivu svého bratra. Básnické a beletristické příspěvky psala nejprve do dětských listů (Dětský máj, Koutek, Malý čtenář, Mladý Slovan, Noviny mládeže, dále do Osvěty, Zlaté Prahy, Světozoru, Vesny, Zvonu, Máje a Květů), četné práce otiskla v nedělní příloze Národních listů. Knižně vydala dvě sbírky povídek pro mládež Děti chudého krále (1906), V zahradě mládí (1907), sedmnáct kratších próz sebrala pod titulem V paprscích touhy (1907). Své příběhy stylizovala v nenáročném slohu, který se pokoušela oživit dějovými zvraty rušného života často exaltovaných postav. Stylové vyumělkovanosti a šablonovitosti se Č. nevyhnula ani v dalších dílech, např. v povídkové knížce Vlnami života (1909). Afektovanost, esprit salonního soucitu přinesly povídky knihy Úsměvy (1911) i svazek dvaceti drobných novelek Jejich ikony (1919), pojednávající o bolestech ženského srdce, zálibách a zábavách žen a také o Praze. V Č. prózách bylo patrné úsilí o sociální zabarvení. Tematicky čerpala z městského i vesnického prostředí, byla poplatná tzv. salonní literatuře. Zemřela ve vile Na Havránce v Troji, kde do své smrti se sestrou Zdeňkou bydlela a kterou obě odkázaly Svatoboru jako útulek spisovatelů a muzeum bratra Svatopluka Č.
L: F. Strejček, O Sv. Čechovi, 1908, passim; nekrology in: Naše kniha 2, 1921, s. 103; sine, Úmrtí, in: Jitřenka 40, 1921, č. 229; J. F. Urban, in: České ženy 2, 1922, s. 5n. (kde některé chybné údaje včetně úmrtí); Literární rozhledy 10, 1926, s. 362 (kde chybné datum úmrtí); tamtéž 16, 1931, s. 316 (chyba v úmrtí); OSN 28, s. 194; O. Pospíšil – V. F. Suk, Dětská literatura česká, 1924, s. 147; Národní práce 5. 7. 1941; LČL 1, s. 422.
P: Biografický archiv ÚČL Praha; SOA Praha, matrika narozených ř. k. f. ú. Vraný, inv. č. 8 pro léta 1841–1865, folio 154.
Marcella Husová