ČECH Emerich 5.11.1870-31.5.1951: Porovnání verzí
Řádka 36: | Řádka 36: | ||
na výbory a antologie např. ''Výbor československé poesie lidové'' | na výbory a antologie např. ''Výbor československé poesie lidové'' | ||
(1898) a na humor ''(Humor českých přísloví; Český smích)''. Napsal | (1898) a na humor ''(Humor českých přísloví; Český smích)''. Napsal | ||
− | příručku a učebnici polštiny, slovník česko-polský, polsko- | + | příručku a učebnici polštiny, slovník česko-polský, polsko-českou čítanku, i publikace propagačního rázu, sestavil |
− | českou čítanku, i publikace propagačního rázu, sestavil | + | |
některé turistické průvodce. Užíval pseudonym Em. Věk. | některé turistické průvodce. Užíval pseudonym Em. Věk. | ||
Verze z 20. 11. 2016, 16:03
Emerich ČECH | |
Narození | 5.11.1870 |
---|---|
Místo narození | Dvůr Králové nad Labem |
Úmrtí | 31.5.1951 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
63- Spisovatel 64- Překladatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44556 |
ČECH, Emerich, * 5. 11. 1870 Dvůr Králové nad Labem, † 31. 5. 1951 Praha, publicista, překladatel, slavista
Studoval na gymnáziu v Chrudimi, práva absolvoval ve Vídni (JUDr.). Za studií se účastnil života vídeňských Čechů. Přijal místo úředníka, pracoval na ministerstvu železnic, posléze se stal inspektorem ministerstva v Praze. Redigoval také odborný časopis železničních úředníků Zprávy.
Byl plodným překladatelem, vydal na čtyřicet knih, hlavně z ruštiny a polštiny, ale i z řady literatur jihoslovanských (zejména ze srbochorvatštiny, slovinštiny, bulharštiny). Překladová díla tvoří nejobsažnější část jeho literárního odkazu. Přeložil a vydal Sebrané spisy E. N. Čirikova, které vycházely v období 1917–22, prózy B. Pruse Vybrané obrázky (1913) a G. Zapolské O čem se nemluví (1919). Dále se věnoval tvorbě Nałkowské, Perzyńského, Arcybaševa, Zoščenka, Jakovleviče aj. 1927 založil a do 1930 sám redigoval Slovanskou knihovnu Slávie, vydávanou nákladem Českomoravských podniků. Tuto knihovnu naplňoval rovněž vlastními překlady (do 1930 z dvaceti vydaných děl bylo sedmnáct jím přeložených). Otiskoval v ní kvalitní lidovou četbu ze slovanských jazyků. Jako původní autor se soustředil na literaturu pro děti, jimž věnoval Kouzla pohádek (1921) a Slovanské pohádky (1923), na výbory a antologie např. Výbor československé poesie lidové (1898) a na humor (Humor českých přísloví; Český smích). Napsal příručku a učebnici polštiny, slovník česko-polský, polsko-českou čítanku, i publikace propagačního rázu, sestavil některé turistické průvodce. Užíval pseudonym Em. Věk.
L: Literární rozhledy 10, 1926, s. 34; F. A. Soukup, Česká menšina v Rakousku, 1928, s. 287; J. Hch., E. Č. šedesátníkem, in: Lidové noviny 5. 11. 1930; Literární rozhledy 15, 1931, s. 12; m.n., E. Č. sedmdesátníkem, in: Lidové noviny 5. 11. 1940; Čteme 2, 1940, s. 278; MSN 1, s. 939; OSND 1/2, s. 1017; KSN 2, s. 437; J. Kunc, Kdy zemřeli?.., 1962, s. 35; LČL 1, s. 40.
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Marcella Husová