ČECH František Jaroslav 29.12.1817-8.10.1877: Porovnání verzí
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 553 | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 553 |
}} | }} | ||
'''ČECH, František Jaroslav''', ''* 29. 12. 1817 Peruc u Loun, † 8. 10. 1877 Stupka (dnes Ciprian Porumbescu, Rumunsko), hospodářský úředník'' | '''ČECH, František Jaroslav''', ''* 29. 12. 1817 Peruc u Loun, † 8. 10. 1877 Stupka (dnes Ciprian Porumbescu, Rumunsko), hospodářský úředník'' |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 10:55
František Jaroslav ČECH | |
Narození | 29.12.1817 |
---|---|
Místo narození | Peruc u Loun |
Úmrtí | 8.10.1877 |
Místo úmrtí | Stupka (dnes Ciprian Porumbescu, Rumunsko) |
Povolání | 46- Představitel povstání do r. 1848 |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 553 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=82976 |
ČECH, František Jaroslav, * 29. 12. 1817 Peruc u Loun, † 8. 10. 1877 Stupka (dnes Ciprian Porumbescu, Rumunsko), hospodářský úředník
Ve druhé polovině 30. let zahájil úřednickou dráhu jako písař na panství v Kostomlatech. 1845–46 a 1849–50 vykonával funkci správce panského velkostatku Věnceslava Červinky v Ostředku u Benešova. 1845 se oženil s Klárou Rakovou, s níž měl šestnáct dětí, z nichž se deset dožilo dospělosti. Až do revoluce 1848 působil jako hospodářský správce na bezděkovském panství u Klatov. Měl problémy s vrchností, protože důsledně prosazoval úřadování v češtině. 1848 se zapojil do revolučního dění, zasloužil se o vytvoření národních gard v Bezděkově a v Korytech. Pro své politické aktivity byl v Klatovech zatčen a uvězněn. Po propuštění se s rodinou uchýlil na usedlost svého otce Josefa Č. do Peruce u Loun. Ze služby v Bezděkově musel odejít. 1848–49 působil jako jednatel českého klubu poslanců na Ústavodárném říšském sněmu v Kroměříži. Po druhém krátkém pobytu v Ostředku odešel s rodinou do služeb K. D. Villaniho a stal se správcem na jeho dvoře v Jezeře na Benešovsku. 1860 jako ředitel kapitulního velkostatku ve Vraném u Slaného založil zámecký park. V následujících letech vystřídal několik působišť, 1875 byl hospodářským správcem v Chorvatsku, kde ho navštívil syn spisovatel Svatopluk Č. Zemřel ve Stupce v Bukovině. Jeho rozsáhlou korespondenci z let 1845–77 redakčně zpracoval a 1940 vydal F. Strejček. Č. psal příležitostně poezii, kterou otiskl v časopise Včela (1850). Sestavil průvodce po Praze. Byl otcem spisovatele Svatopluka Č. (1846–1908) a teologa Miloše Č. (1855–1922), který se jako Amandus Czech stal biskupem starokatolické církve.
D: Náhlá nemoc, in: Včela 27. 4. 1850, s. 63; Každý Čech jednou v Praze. Praktický průvodce Prahou, J. Grmela (ed.), 1940.
L: F. Strejček, Z básní a dopisů F. Č., in: Zvon 18. a 25. 6. 1930; týž (ed.), Životní román F. J. Č., 1940; Kalendárium osobností západních Čech na rok 1997, 1996, s. 60, 77.
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Redakce