ČECH František Jaroslav 29.12.1817-8.10.1877: Porovnání verzí

Z Personal
(ČECH_František_Jaroslav_29.12.1817-8.10.1877)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 29.12.1817
 
| datum narození = 29.12.1817
| místo narození =  
+
| místo narození = Peruc u Loun
 
| datum úmrtí = 8.10.1877
 
| datum úmrtí = 8.10.1877
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Stupka (dnes Ciprian Porumbescu, Rumunsko)
 
| povolání = 46- Představitel povstání do r. 1848
 
| povolání = 46- Představitel povstání do r. 1848
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František Jaroslav ČECH
+
}}
 +
'''ČECH, František Jaroslav''', ''* 29. 12. 1817 Peruc u Loun, † 8. 10. 1877 Stupka (dnes Ciprian Porumbescu, Rumunsko), hospodářský úředník''
 +
 
 +
Ve druhé polovině 30. let zahájil úřednickou dráhu jako písař
 +
na panství v Kostomlatech. 1845–46 a 1849–50 vykonával
 +
funkci správce panského velkostatku Věnceslava Červinky
 +
v Ostředku u Benešova. 1845 se oženil s Klárou Rakovou,
 +
s níž měl šestnáct dětí, z nichž se deset dožilo dospělosti.
 +
Až do revoluce 1848 působil jako hospodářský správce na
 +
bezděkovském panství u Klatov. Měl problémy s vrchností,
 +
protože důsledně prosazoval úřadování v češtině. 1848 se zapojil
 +
do revolučního dění, zasloužil se o vytvoření národních
 +
gard v Bezděkově a v Korytech. Pro své politické aktivity byl
 +
v Klatovech zatčen a uvězněn. Po propuštění se s rodinou
 +
uchýlil na usedlost svého otce Josefa Č. do Peruce u Loun.
 +
Ze služby v Bezděkově musel odejít. 1848–49 působil jako
 +
jednatel českého klubu poslanců na Ústavodárném říšském
 +
sněmu v Kroměříži. Po druhém krátkém pobytu v Ostředku
 +
odešel s rodinou do služeb K. D. Villaniho a stal se správcem
 +
na jeho dvoře v Jezeře na Benešovsku. 1860 jako ředitel kapitulního
 +
velkostatku ve Vraném u Slaného založil zámecký
 +
park. V následujících letech vystřídal několik působišť, 1875
 +
byl hospodářským správcem v Chorvatsku, kde ho navštívil
 +
syn spisovatel Svatopluk Č. Zemřel ve Stupce v Bukovině.
 +
Jeho rozsáhlou korespondenci z let 1845–77 redakčně zpracoval
 +
a 1940 vydal F. Strejček. Č. psal příležitostně poezii,
 +
kterou otiskl v časopise ''Včela'' (1850). Sestavil průvodce po
 +
Praze. Byl otcem spisovatele Svatopluka Č. (1846–1908)
 +
a teologa Miloše Č. (1855–1922), který se jako Amandus
 +
Czech stal biskupem starokatolické církve.
 +
 
 +
'''D:''' Náhlá nemoc, in: Včela 27. 4. 1850, s. 63; Každý Čech jednou v Praze.
 +
Praktický průvodce Prahou, J. Grmela (ed.), 1940.
 +
 
 +
'''L:''' F. Strejček, Z básní a dopisů F. Č., in: Zvon 18. a 25. 6. 1930; týž (ed.),
 +
Životní román F. J. Č., 1940; Kalendárium osobností západních Čech na
 +
rok 1997, 1996, s. 60, 77.
 +
 
 +
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha.
 +
 
 +
Redakce
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:46- Představitel povstání do r. 1848]]
 
[[Kategorie:46- Představitel povstání do r. 1848]]
  
 
[[Kategorie:1817]]
 
[[Kategorie:1817]]
 +
[[Kategorie:Peruc]]
 
[[Kategorie:1877]]
 
[[Kategorie:1877]]
 +
[[Kategorie:Stupka]]

Verze z 23. 11. 2016, 18:46

František Jaroslav ČECH
Narození 29.12.1817
Místo narození Peruc u Loun
Úmrtí 8.10.1877
Místo úmrtí Stupka (dnes Ciprian Porumbescu, Rumunsko)
Povolání 46- Představitel povstání do r. 1848

ČECH, František Jaroslav, * 29. 12. 1817 Peruc u Loun, † 8. 10. 1877 Stupka (dnes Ciprian Porumbescu, Rumunsko), hospodářský úředník

Ve druhé polovině 30. let zahájil úřednickou dráhu jako písař na panství v Kostomlatech. 1845–46 a 1849–50 vykonával funkci správce panského velkostatku Věnceslava Červinky v Ostředku u Benešova. 1845 se oženil s Klárou Rakovou, s níž měl šestnáct dětí, z nichž se deset dožilo dospělosti. Až do revoluce 1848 působil jako hospodářský správce na bezděkovském panství u Klatov. Měl problémy s vrchností, protože důsledně prosazoval úřadování v češtině. 1848 se zapojil do revolučního dění, zasloužil se o vytvoření národních gard v Bezděkově a v Korytech. Pro své politické aktivity byl v Klatovech zatčen a uvězněn. Po propuštění se s rodinou uchýlil na usedlost svého otce Josefa Č. do Peruce u Loun. Ze služby v Bezděkově musel odejít. 1848–49 působil jako jednatel českého klubu poslanců na Ústavodárném říšském sněmu v Kroměříži. Po druhém krátkém pobytu v Ostředku odešel s rodinou do služeb K. D. Villaniho a stal se správcem na jeho dvoře v Jezeře na Benešovsku. 1860 jako ředitel kapitulního velkostatku ve Vraném u Slaného založil zámecký park. V následujících letech vystřídal několik působišť, 1875 byl hospodářským správcem v Chorvatsku, kde ho navštívil syn spisovatel Svatopluk Č. Zemřel ve Stupce v Bukovině. Jeho rozsáhlou korespondenci z let 1845–77 redakčně zpracoval a 1940 vydal F. Strejček. Č. psal příležitostně poezii, kterou otiskl v časopise Včela (1850). Sestavil průvodce po Praze. Byl otcem spisovatele Svatopluka Č. (1846–1908) a teologa Miloše Č. (1855–1922), který se jako Amandus Czech stal biskupem starokatolické církve.

D: Náhlá nemoc, in: Včela 27. 4. 1850, s. 63; Každý Čech jednou v Praze. Praktický průvodce Prahou, J. Grmela (ed.), 1940.

L: F. Strejček, Z básní a dopisů F. Č., in: Zvon 18. a 25. 6. 1930; týž (ed.), Životní román F. J. Č., 1940; Kalendárium osobností západních Čech na rok 1997, 1996, s. 60, 77.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Redakce