Verze z 13. 10. 2019, 09:57, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ČECH Karel 9.5.1844-28.11.1913

Z Personal
Karel ČECH
Narození 9.5.1844
Místo narození Prčice
Úmrtí 28.11.1913
Místo úmrtí Praha
Povolání 78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 554
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44571

ČECH, Karel (vl. jm. Tausík), * 9. 5. 1844 Prčice, † 28. 11. 1913 Praha, zpěvák

Bratr dirigenta Adolfa Č. (1841–1903), syn učitele Josefa Tausíka. Byl vokalistou v kostele sv. Štěpána v Praze. Po maturitě na pražském Akademickém gymnáziu začal, ale nedokončil studium medicíny. Svá první divadelní vystoupení absolvoval v ochotnickém Mikulášském divadle na Starém Městě v Praze, kde ho zpěvu vyučovala harfenistka Stavovského divadla Marie Lehmann-Löwová. Po 1865 se v Umělecké besedě setkal s B. Smetanou, tehdy kapelníkem Prozatímního divadla, který mu nabídl angažmá. Debutoval 4. 1. 1868 jako Inkvizitor při premiéře Bendlovy opery Lejla, 1870 postoupil na místo prvního basisty souboru. Po prvním otevření Národního divadla 1881 přešel do jeho souboru, ale 1882 musel tamní působení přerušit pro chorobu hlasivek. Po přechodném zaměstnání v redakci Národních listů se do ND 1884 vrátil, ale 1888 dal z vlastní vůle výpověď a omezil se na pohostinská vystupování (naposledy 30. 1. 1890, Kecal, B. Smetana: Prodaná nevěsta). Po odchodu z divadla působil jako ředitel kůru v chrámu sv. Ludmily na Vinohradech a úspěšný učitel zpěvu na pražských gymnáziích (vychoval několik budoucích členů Národního divadla).

Nastudoval více než 70 rolí v mezinárodním basovém a barytonovém repertoáru, vynikl zvláště jako Kašpar ve Weberově Čarostřelci, Mefisto v Gounodově Faustovi a Markétě a Leporello v Mozartově opeře Don Juan. Získal velké zásluhy o českou operu, protože vystoupil v téměř všech premiérách českých děl, jež byly v době Č. působení studovány. Jeho kultivovaný pěvecký projev se dobře uplatnil i na koncertech (mj. 20. 5. 1884 W. A. Mozart: Requiem při zádušní mši za B. Smetanu). Patřil k pracovitým a svědomitým členům první české scény.

D: role v premiérách českých děl: Vít, F. Z. Skuherský: Lora; Husita, K. Šebor: Husitská nevěsta, 1868; Oldřich, K. Bendl: Břetislav; Mikuláš, J. R. Rozkošný: Mikuláš; Vuk, K. Šebor: Blanka, 1870; Girej, L. E. Měchura: Marie Potocká; Bořita, K. Rozkošný: Svatojanské proudy, 1871; Šebastián z Weitmile, F. Z. Skuherský: Rektor a generál, 1873; Mumlal, B. Smetana: Dvě vdovy; Žítek, Z. Fibich: Bukovín; Matěj, A. Dvořák: Král a uhlíř, 1874; Velekněz, A. Dvořák: Vanda; Paloucký, B. Smetana: Hubička, 1876; Milota, J. R. Rozkošný: Záviš z Falkenštejna, 1877; Martin, A. Dvořák: Šelma sedlák; Bonifác, B. Smetana: Tajemství, 1878; Hovorka, K. Šebor: Zmařená svatba, 1879; Ljubota, K. Bendl: Černohorci; Chrudoš, B. Smetana: Libuše, 1881; Domovít, Z. Fibich: Blaník, 1881; Radoslav, J. R. Rozkošný: Popelka, 1885; Vilém z Harasova, A. Dvořák: Jakobín, 1889.

L: soupisy rolí v Prozatímním divadle in: V. Štěpán – M. Trávníčková, Prozatímní divadlo 1862–1883, 2006, rejstříky; role v Národním divadle in: www.archiv.narodni-divadlo.cz; J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, zvl. s. 101n. (se soupisem rolí a literatury); Bartoš: PD opera, passim; Pazdírek, s. 160; L. Novák, Stará garda Národního divadla. Činohra – Opera – Balet, 1944, s. 283n.; M. Šulc, 40. výročí K. Č., in: Hudební rozhledy 6, 1953, s. 808; HS 1, s. 183; ND a jeho předchůdci, s. 64.

Jitka Ludvová