Verze z 13. 10. 2019, 09:57, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ČECH Karel Otakar 6.3.1842-8.6.1895

Z Personal
Karel Otakar ČECH
Narození 6.3.1842
Místo narození Vejprty
Úmrtí 8.6.1895
Místo úmrtí Záhřeb (Chorvatsko)
Povolání 3- Chemik nebo alchymista
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 554-555

ČECH, Karel Otakar (též Dragutin Otokar), * 6. 3. 1842 Vejprty, † 8. 6. 1895 Záhřeb (Chorvatsko), agrochemik

Základní školu navštěvoval v Příbrami, potom v Praze maturoval na novoměstském piaristickém gymnáziu a na technice vystudoval chemii. Krátce pracoval v Curychu, poté u Roberta Bunsena na univerzitě v Heidelbergu, kde 1867 získal doktorát z chemie. 1868 se na pražské technice habilitoval jako soukromý docent chemické technologie. 1870 (po jejich rozdělení) přestoupil na českou techniku, později vyučoval také na Pivovarnické škole v Praze a od 1874 byl docentem technické chemie na Královské technické vysoké škole v Berlíně. 1878–80 pracoval v chemické laboratoři v Petrohradě, později v Moskvě, kde se 1880 stal redaktorem časopisu Archiv für russische Bierbrauerei, vydávaného v němčině a ruštině. Během průmyslové výstavy v Moskvě (1882) působil jako zpravodaj rakouského ministerstva obchodu. 1886 se usadil v Záhřebu, 1890 byl jmenován venezuelským konzulem v Rijece. Zabýval se zvláště chmelařstvím, v Chorvatsku zkoumal vlastnosti tamního divokého chmelu a jeho upotřebení v pivovarnictví a potravinářském průmyslu, věnoval se i vinařství, ovocnářství, včelařství, hedvábnictví a chovu ryb. Založil a redigoval Živobran, časopis záhřebského Spolku pro ochranu zvířat. Stal se členem četných vědeckých a kulturních institucí. Byl vyznamenán francouzským rytířským křížem Chevalier du mérite agricole.

D: Studien über quantitative Bestimmungsmethoden der Gerbsäuren in Gerbematerialen, Heidelberg 1867; Stavební kámen okolí pražského, 1869; Die chemische Industrie in Croatien, Slavonien und Dalmatien, Berlin 1877; Původ chmelařství a pivovarství, 1884; Russlands Industrie auf der nationalen Ausstellung in Moskau 1882. Kritische Betrachtungen über die wichtigsten Industriezweige Russlands, Moskau 1885; Die Fischzucht in Bosnien und der Herzegowina, Wien 1893; Der Thierschutz bei den Südslaven, Agram 1894.

L: OSN 5, s. 891, 28, s. 191; Hrvatska enciklopedija 2, Zagreb 2000, s. 658; Hrvatski biografski leksikon 3, Zagreb 1993, s. 33n.

Jiří Vacek