ČECH Leander 27.2.1854-27.7.1911: Porovnání verzí

Z Personal
(ČECH_Leander_27.2.1845-27.7.1911)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Leander ČECH
 
| jméno = Leander ČECH
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek =  
| datum narození = 27.2.1845
+
Cech Leander portret.jpg
| místo narození =  
+
| datum narození = 27.2.1854
 +
| místo narození = Cetoraz u Pacova
 
| datum úmrtí = 27.7.1911
 
| datum úmrtí = 27.7.1911
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Nové Město na Moravě
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
+
| povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />68- Redaktor nebo žurnalista
68- Redaktor nebo žurnalista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Leander ČECH
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 556
 +
}}
 +
'''ČECH, Leander''', ''* 27. 2. 1854 Cetoraz u Pacova, † 27. 7. 1911 Nové Město na Moravě, literární kritik, teoretik, pedagog''
 +
 
 +
V novější literatuře nesprávně uváděn jako Leandr Č. Mládí
 +
prožil ve Zbraslavi u Brna, kde jeho otec dostal učitelské
 +
místo. 1874 maturoval na Slovanském gymnáziu v Brně,
 +
na pražské filozofické fakultě začal studovat matematiku
 +
a fyziku, od druhého ročníku filozofii, estetiku, němčinu
 +
a francouzštinu. Absolvoval 1877. Z politických důvodů
 +
nenastoupil suplenturu na přerovském gymnáziu, nýbrž na
 +
učitelském ústavu v Kutné Hoře, od 1879 byl skutečným
 +
profesorem na reálce v Telči (kde učil i O. Březinu), od 1894
 +
ředitelem reálky v Novém Městě na Moravě, kde působil až
 +
do konce života a byl také pohřben. Politicky přešel od státoprávního
 +
radikalismu k orientaci na moravskou staročeskou
 +
stranu. Za vysokoškolských studií se v Praze účastnil veřejného
 +
dění, předsedal literárnímu a řečnickému spolku Slavia
 +
i studentské sekci Jednoty českých filologů. Snažil se založit
 +
filozofický spolek, avšak zorganizoval jen filozofický odbor
 +
spolku Slavia. V Telči spoluzakládal Klub na podporu české
 +
literatury, Národní jednotu pro jihozápadní Moravu a revue
 +
''Orel'' a ''Orlice''. V Praze se stal vůdčím duchem hnutí Mladé
 +
Moravy a nejvýraznější individualitou mladších moravských
 +
kritiků, kteří hodlali povzbudit domácí literární tvůrce, aby
 +
nezaostávali za nástupem S. Čecha, J. Vrchlického, J. V. Sládka
 +
a J. Zeyera a vyjádřili národní i zemskou podstatu moravanství.
 +
V březnu 1876 vydal provolání k moravským
 +
spisovatelům a inicioval první ročník almanachu moravské
 +
omladiny ''Zora'', kam přispěl studií ''Nauka Aristotelova o tragédii''.
 +
Ke spolupráci získal T. G. Masaryka, s nímž se přechodně
 +
sblížil. Do 3. svazku ''Zory'' (1885) napsal programovou stať
 +
''O úkolu krásné literatury na Moravě''. Jako kritik byl značně
 +
konzervativní, přispíval do ''Literárních listů'', ''Hlídky literární'',
 +
''Osvěty''. Propagoval realismus, národní ideu v literatuře, zajímaly
 +
ho ale i aspekty psychologické a sociologické. V teorii
 +
uplatňoval hlediska francouzské a německé literární vědy
 +
(Taine, Hennequin, Guyau, Waitz, Brink, Elster, Lehmann),
 +
čímž připravoval půdu kritice 90. let. Výhrady měl k tvorbě
 +
A. Heyduka, J. Vrchlického a J. Zeyera. Několik studií
 +
věnoval filozofii, estetice a poetice F. Palackého a V. Hálka.
 +
Důkladně vyložil dílo a život Karoliny Světlé (1891, 1907).
 +
Vydal Palackého estetické a literární spisy (1903). Jako pedagog
 +
s F. Bílým revidoval Bartošovu ''Malou slovesnost'', otiskl
 +
stati o výuce češtiny na středních školách a o programu
 +
osmých tříd na reálkách. Spolupracoval se Školní knihovnou
 +
děl francouzských a německých.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 28, s. 192n.; OSND 1/2, s. 1017; M. Hýsek, Literární Morava v letech
 +
1849–1885, 1911, s. 273n.; A. Novák, Mužové a osudy, 1914, s. 70n.;
 +
F. X. Šalda, Soubor díla, sv. 17, 1956, s. 321; KSN 2, s. 437; MSN 1, s. 940;
 +
MČE 1, s. 766; F. Baťha, L. Č., 1966 (se soupisem díla); LČL 1, s. 407n.;
 +
Moravská vlastivěda (Literární Morava), 2002, s. 134n.
 +
 
 +
'''P:''' LA PNP Praha (kde částečná pozůstalost); MZA Brno (kde torzo pozůstalosti).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/179563 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
 
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]]
  
[[Kategorie:1845]]
+
[[Kategorie:1854]]
 +
[[Kategorie:Cetoraz]]
 
[[Kategorie:1911]]
 
[[Kategorie:1911]]
 +
[[Kategorie:Nové Město na Moravě]]
 +
 +
<gallery>
 +
Cech Leander busta.JPG|Busta L. Čecha v Novém Městě na Moravě
 +
</gallery>

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 09:58

Leander ČECH
Narození 27.2.1854
Místo narození Cetoraz u Pacova
Úmrtí 27.7.1911
Místo úmrtí Nové Město na Moravě
Povolání 65- Literární historik, kritik nebo teoretik
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 556

ČECH, Leander, * 27. 2. 1854 Cetoraz u Pacova, † 27. 7. 1911 Nové Město na Moravě, literární kritik, teoretik, pedagog

V novější literatuře nesprávně uváděn jako Leandr Č. Mládí prožil ve Zbraslavi u Brna, kde jeho otec dostal učitelské místo. 1874 maturoval na Slovanském gymnáziu v Brně, na pražské filozofické fakultě začal studovat matematiku a fyziku, od druhého ročníku filozofii, estetiku, němčinu a francouzštinu. Absolvoval 1877. Z politických důvodů nenastoupil suplenturu na přerovském gymnáziu, nýbrž na učitelském ústavu v Kutné Hoře, od 1879 byl skutečným profesorem na reálce v Telči (kde učil i O. Březinu), od 1894 ředitelem reálky v Novém Městě na Moravě, kde působil až do konce života a byl také pohřben. Politicky přešel od státoprávního radikalismu k orientaci na moravskou staročeskou stranu. Za vysokoškolských studií se v Praze účastnil veřejného dění, předsedal literárnímu a řečnickému spolku Slavia i studentské sekci Jednoty českých filologů. Snažil se založit filozofický spolek, avšak zorganizoval jen filozofický odbor spolku Slavia. V Telči spoluzakládal Klub na podporu české literatury, Národní jednotu pro jihozápadní Moravu a revue Orel a Orlice. V Praze se stal vůdčím duchem hnutí Mladé Moravy a nejvýraznější individualitou mladších moravských kritiků, kteří hodlali povzbudit domácí literární tvůrce, aby nezaostávali za nástupem S. Čecha, J. Vrchlického, J. V. Sládka a J. Zeyera a vyjádřili národní i zemskou podstatu moravanství. V březnu 1876 vydal provolání k moravským spisovatelům a inicioval první ročník almanachu moravské omladiny Zora, kam přispěl studií Nauka Aristotelova o tragédii. Ke spolupráci získal T. G. Masaryka, s nímž se přechodně sblížil. Do 3. svazku Zory (1885) napsal programovou stať O úkolu krásné literatury na Moravě. Jako kritik byl značně konzervativní, přispíval do Literárních listů, Hlídky literární, Osvěty. Propagoval realismus, národní ideu v literatuře, zajímaly ho ale i aspekty psychologické a sociologické. V teorii uplatňoval hlediska francouzské a německé literární vědy (Taine, Hennequin, Guyau, Waitz, Brink, Elster, Lehmann), čímž připravoval půdu kritice 90. let. Výhrady měl k tvorbě A. Heyduka, J. Vrchlického a J. Zeyera. Několik studií věnoval filozofii, estetice a poetice F. Palackého a V. Hálka. Důkladně vyložil dílo a život Karoliny Světlé (1891, 1907). Vydal Palackého estetické a literární spisy (1903). Jako pedagog s F. Bílým revidoval Bartošovu Malou slovesnost, otiskl stati o výuce češtiny na středních školách a o programu osmých tříd na reálkách. Spolupracoval se Školní knihovnou děl francouzských a německých.

L: OSN 28, s. 192n.; OSND 1/2, s. 1017; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 273n.; A. Novák, Mužové a osudy, 1914, s. 70n.; F. X. Šalda, Soubor díla, sv. 17, 1956, s. 321; KSN 2, s. 437; MSN 1, s. 940; MČE 1, s. 766; F. Baťha, L. Č., 1966 (se soupisem díla); LČL 1, s. 407n.; Moravská vlastivěda (Literární Morava), 2002, s. 134n.

P: LA PNP Praha (kde částečná pozůstalost); MZA Brno (kde torzo pozůstalosti).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Martin Kučera