ČECH Leander 27.2.1854-27.7.1911: Porovnání verzí
(ČECH_Leander_27.2.1845-27.7.1911) |
|||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Leander ČECH | | jméno = Leander ČECH | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = |
− | | datum narození = 27.2. | + | Cech Leander portret.jpg |
− | | místo narození = | + | | datum narození = 27.2.1854 |
+ | | místo narození = Cetoraz u Pacova | ||
| datum úmrtí = 27.7.1911 | | datum úmrtí = 27.7.1911 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Nové Město na Moravě |
− | | povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik | + | | povolání = 65- Literární historik, kritik nebo teoretik<br />68- Redaktor nebo žurnalista |
− | 68- Redaktor nebo žurnalista | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 556 |
+ | }} | ||
+ | '''ČECH, Leander''', ''* 27. 2. 1854 Cetoraz u Pacova, † 27. 7. 1911 Nové Město na Moravě, literární kritik, teoretik, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | V novější literatuře nesprávně uváděn jako Leandr Č. Mládí | ||
+ | prožil ve Zbraslavi u Brna, kde jeho otec dostal učitelské | ||
+ | místo. 1874 maturoval na Slovanském gymnáziu v Brně, | ||
+ | na pražské filozofické fakultě začal studovat matematiku | ||
+ | a fyziku, od druhého ročníku filozofii, estetiku, němčinu | ||
+ | a francouzštinu. Absolvoval 1877. Z politických důvodů | ||
+ | nenastoupil suplenturu na přerovském gymnáziu, nýbrž na | ||
+ | učitelském ústavu v Kutné Hoře, od 1879 byl skutečným | ||
+ | profesorem na reálce v Telči (kde učil i O. Březinu), od 1894 | ||
+ | ředitelem reálky v Novém Městě na Moravě, kde působil až | ||
+ | do konce života a byl také pohřben. Politicky přešel od státoprávního | ||
+ | radikalismu k orientaci na moravskou staročeskou | ||
+ | stranu. Za vysokoškolských studií se v Praze účastnil veřejného | ||
+ | dění, předsedal literárnímu a řečnickému spolku Slavia | ||
+ | i studentské sekci Jednoty českých filologů. Snažil se založit | ||
+ | filozofický spolek, avšak zorganizoval jen filozofický odbor | ||
+ | spolku Slavia. V Telči spoluzakládal Klub na podporu české | ||
+ | literatury, Národní jednotu pro jihozápadní Moravu a revue | ||
+ | ''Orel'' a ''Orlice''. V Praze se stal vůdčím duchem hnutí Mladé | ||
+ | Moravy a nejvýraznější individualitou mladších moravských | ||
+ | kritiků, kteří hodlali povzbudit domácí literární tvůrce, aby | ||
+ | nezaostávali za nástupem S. Čecha, J. Vrchlického, J. V. Sládka | ||
+ | a J. Zeyera a vyjádřili národní i zemskou podstatu moravanství. | ||
+ | V březnu 1876 vydal provolání k moravským | ||
+ | spisovatelům a inicioval první ročník almanachu moravské | ||
+ | omladiny ''Zora'', kam přispěl studií ''Nauka Aristotelova o tragédii''. | ||
+ | Ke spolupráci získal T. G. Masaryka, s nímž se přechodně | ||
+ | sblížil. Do 3. svazku ''Zory'' (1885) napsal programovou stať | ||
+ | ''O úkolu krásné literatury na Moravě''. Jako kritik byl značně | ||
+ | konzervativní, přispíval do ''Literárních listů'', ''Hlídky literární'', | ||
+ | ''Osvěty''. Propagoval realismus, národní ideu v literatuře, zajímaly | ||
+ | ho ale i aspekty psychologické a sociologické. V teorii | ||
+ | uplatňoval hlediska francouzské a německé literární vědy | ||
+ | (Taine, Hennequin, Guyau, Waitz, Brink, Elster, Lehmann), | ||
+ | čímž připravoval půdu kritice 90. let. Výhrady měl k tvorbě | ||
+ | A. Heyduka, J. Vrchlického a J. Zeyera. Několik studií | ||
+ | věnoval filozofii, estetice a poetice F. Palackého a V. Hálka. | ||
+ | Důkladně vyložil dílo a život Karoliny Světlé (1891, 1907). | ||
+ | Vydal Palackého estetické a literární spisy (1903). Jako pedagog | ||
+ | s F. Bílým revidoval Bartošovu ''Malou slovesnost'', otiskl | ||
+ | stati o výuce češtiny na středních školách a o programu | ||
+ | osmých tříd na reálkách. Spolupracoval se Školní knihovnou | ||
+ | děl francouzských a německých. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 28, s. 192n.; OSND 1/2, s. 1017; M. Hýsek, Literární Morava v letech | ||
+ | 1849–1885, 1911, s. 273n.; A. Novák, Mužové a osudy, 1914, s. 70n.; | ||
+ | F. X. Šalda, Soubor díla, sv. 17, 1956, s. 321; KSN 2, s. 437; MSN 1, s. 940; | ||
+ | MČE 1, s. 766; F. Baťha, L. Č., 1966 (se soupisem díla); LČL 1, s. 407n.; | ||
+ | Moravská vlastivěda (Literární Morava), 2002, s. 134n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' LA PNP Praha (kde částečná pozůstalost); MZA Brno (kde torzo pozůstalosti). | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/179563 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Martin Kučera | ||
+ | |||
[[Kategorie:B]] | [[Kategorie:B]] | ||
[[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | [[Kategorie:65- Literární historik, kritik nebo teoretik]] | ||
[[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1854]] |
+ | [[Kategorie:Cetoraz]] | ||
[[Kategorie:1911]] | [[Kategorie:1911]] | ||
+ | [[Kategorie:Nové Město na Moravě]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Cech Leander busta.JPG|Busta L. Čecha v Novém Městě na Moravě | ||
+ | </gallery> |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 10:58
Leander ČECH | |
Narození | 27.2.1854 |
---|---|
Místo narození | Cetoraz u Pacova |
Úmrtí | 27.7.1911 |
Místo úmrtí | Nové Město na Moravě |
Povolání |
65- Literární historik, kritik nebo teoretik 68- Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 556 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44576 |
ČECH, Leander, * 27. 2. 1854 Cetoraz u Pacova, † 27. 7. 1911 Nové Město na Moravě, literární kritik, teoretik, pedagog
V novější literatuře nesprávně uváděn jako Leandr Č. Mládí prožil ve Zbraslavi u Brna, kde jeho otec dostal učitelské místo. 1874 maturoval na Slovanském gymnáziu v Brně, na pražské filozofické fakultě začal studovat matematiku a fyziku, od druhého ročníku filozofii, estetiku, němčinu a francouzštinu. Absolvoval 1877. Z politických důvodů nenastoupil suplenturu na přerovském gymnáziu, nýbrž na učitelském ústavu v Kutné Hoře, od 1879 byl skutečným profesorem na reálce v Telči (kde učil i O. Březinu), od 1894 ředitelem reálky v Novém Městě na Moravě, kde působil až do konce života a byl také pohřben. Politicky přešel od státoprávního radikalismu k orientaci na moravskou staročeskou stranu. Za vysokoškolských studií se v Praze účastnil veřejného dění, předsedal literárnímu a řečnickému spolku Slavia i studentské sekci Jednoty českých filologů. Snažil se založit filozofický spolek, avšak zorganizoval jen filozofický odbor spolku Slavia. V Telči spoluzakládal Klub na podporu české literatury, Národní jednotu pro jihozápadní Moravu a revue Orel a Orlice. V Praze se stal vůdčím duchem hnutí Mladé Moravy a nejvýraznější individualitou mladších moravských kritiků, kteří hodlali povzbudit domácí literární tvůrce, aby nezaostávali za nástupem S. Čecha, J. Vrchlického, J. V. Sládka a J. Zeyera a vyjádřili národní i zemskou podstatu moravanství. V březnu 1876 vydal provolání k moravským spisovatelům a inicioval první ročník almanachu moravské omladiny Zora, kam přispěl studií Nauka Aristotelova o tragédii. Ke spolupráci získal T. G. Masaryka, s nímž se přechodně sblížil. Do 3. svazku Zory (1885) napsal programovou stať O úkolu krásné literatury na Moravě. Jako kritik byl značně konzervativní, přispíval do Literárních listů, Hlídky literární, Osvěty. Propagoval realismus, národní ideu v literatuře, zajímaly ho ale i aspekty psychologické a sociologické. V teorii uplatňoval hlediska francouzské a německé literární vědy (Taine, Hennequin, Guyau, Waitz, Brink, Elster, Lehmann), čímž připravoval půdu kritice 90. let. Výhrady měl k tvorbě A. Heyduka, J. Vrchlického a J. Zeyera. Několik studií věnoval filozofii, estetice a poetice F. Palackého a V. Hálka. Důkladně vyložil dílo a život Karoliny Světlé (1891, 1907). Vydal Palackého estetické a literární spisy (1903). Jako pedagog s F. Bílým revidoval Bartošovu Malou slovesnost, otiskl stati o výuce češtiny na středních školách a o programu osmých tříd na reálkách. Spolupracoval se Školní knihovnou děl francouzských a německých.
L: OSN 28, s. 192n.; OSND 1/2, s. 1017; M. Hýsek, Literární Morava v letech 1849–1885, 1911, s. 273n.; A. Novák, Mužové a osudy, 1914, s. 70n.; F. X. Šalda, Soubor díla, sv. 17, 1956, s. 321; KSN 2, s. 437; MSN 1, s. 940; MČE 1, s. 766; F. Baťha, L. Č., 1966 (se soupisem díla); LČL 1, s. 407n.; Moravská vlastivěda (Literární Morava), 2002, s. 134n.
P: LA PNP Praha (kde částečná pozůstalost); MZA Brno (kde torzo pozůstalosti).
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera