ČECH Václav 3.5.1827-27.12.1904: Porovnání verzí

Z Personal
(ČECH_Václav_5.3.1827-27.12.1904)
 
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Václav ČECH
 
| jméno = Václav ČECH
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
−
| datum narození = 5.3.1827
+
| datum narození = 3.5.1827
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Mnichovo Hradiště
 
| datum úmrtí = 27.12.1904
 
| datum úmrtí = 27.12.1904
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Brno
−
| povolání = 17- Veterinář
+
| povolání = 17- Veterinář<br />39- Organizátor veřej. zdravot. nebo soc. péče
−
39- Organizátor veřej. Zdravot. nebo soc. péče
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Václav ČECH
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 558-559
 +
}}
 +
'''ČECH, Václav''' ''(též CZECH, Wenzel), * 3. 5. 1827 Mnichovo Hradiště, † 27. 12. 1904 Brno, veterinář, organizátor veřejného zdravotnictví, pedagog''
 +
 
 +
Byl synem hrnčíře. Vzdělával se v Mladé Boleslavi a navštěvoval
 +
i filozofickou přípravku. Kurs zemědělství absolvoval
 +
na univerzitě ve Vídni. Tam od 1847 studoval na Vojenské
 +
lékařské akademii a získal 1852 kvalifikaci chirurga a porodníka.
 +
Pak byl vojenským lékařem u kavalérie na různých
 +
místech, mj. i v Kutné Hoře. 1857–59 studoval na vídeňské
 +
zvěrolékařské škole, kde v únoru 1860 získal i kvalifikaci
 +
zvěrolékařskou. Stal se patrně plukovním zvěrolékařem na
 +
Vojenské hranici. Na vídeňské škole působil od 1863 jako
 +
asistent a korepetitor. Před 1865 se oženil s Annou Vavruškovou,
 +
s níž vychoval syna a dceru. V listopadu 1865 ho
 +
jmenovalo brněnské místodržitelství zemským zvěrolékařem
 +
na Moravě se sídlem v Brně, kde prožil zbytek života. 1867
 +
byl zvolen řádným členem K. k. mährisch-schlesische Gesellschaft
 +
zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und
 +
Landeskunde in Brünn (C. k. moravsko-slezské společnosti
 +
pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy v Brně), 1870
 +
náhradníkem jejího hlavního výboru a 1872 členem tohoto
 +
výboru. Ve funkci působil do 1885.
 +
 
 +
Jako místodržitelský referent pro veterinářství, zemský zvěrolékař
 +
a jeden z vedoucích funkcionářů Společnosti se Č. uplatnil
 +
od konce šedesátých let 19. století hlavně při potírání zvířecích
 +
nákaz a zvelebení chovu koní a skotu. Spolupracoval
 +
s J. G. Mendelem, byl zástupcem předsedy Společnosti a členem
 +
komise moravského zemského sněmu pro rozdělování
 +
finančních podpor pro rozvoj zemědělství, a nakonec přijal
 +
1875 funkci předsedy komise, která chtěla zabránit poklesu
 +
početních stavů skotu a podporovala mj. nákup plemenných
 +
býků pro zvýšení užitkovosti skotu v obcích. Moravu rozdělil
 +
do šesti okrsků. Každý rok měly být ve třech z nich výstavy
 +
zvířat spojené s jejich prodejem a udílením cen za úspěšný
 +
chov. Č. podporoval dovoz kvalitních zvířat zejména z Bavorska
 +
a ze Švýcarska (bernský, hornofreiburský, švycký, algavský,
 +
montafonský a pincgavský skot). Ve Švýcarsku, nakoupil 33
 +
plemenných zvířat a zajistil jejich převoz na Moravu. Pečoval
 +
o chov koní, usiloval o zvýšení počtu zvěrolékařů, kteří měli
 +
zlepšovat zdravotní stav hospodářských zvířat a propagoval
 +
dobytčí a zdravotní pasy i pojišťování zvířat. Č. zásluhy o povznesení
 +
chovu hospodářských zvířat na Moravě byly 1882
 +
oceněny udělením rytířského kříže řádu Františka Josefa.
 +
Dále se angažoval při založení školy pro podkováře v Brně,
 +
která byla po Štýrském Hradci a Lublani třetím učilištěm
 +
tohoto typu v Předlitavsku a prvním v českých zemích. Školu
 +
od 1870 sám řídil a až do 1882 na ní působil jako učitel.
 +
Publikoval několik článků především o nákazách zvířat
 +
a o chovu koní a skotu v německy vydávaných ''Mittheilungen''
 +
''der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des''
 +
''Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn'' a v česky
 +
vydávaném ''Rolníkovi'' stejné společnosti.
 +
 
 +
'''D:''' Zur Hebung der Rindviehzucht, in: Mittheilungen der k. k. mährischschlesischen
 +
Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und
 +
Landeskunde in Brünn, 1869, s. 113n., 129n.; Zur Hebung der Landespferdezucht,
 +
in: tamtéž, 1870, s. 177n.. 185n.; Referat über die Mittel zur
 +
Hebung der Rindviehzucht in Mähren, in: tamtéž, 1872, s. 177n.
 +
 
 +
'''L:''' Heller 2, s. 14; V. Orel – K. Labík, Wenig bekannte Beziehungen Gregor
 +
Mendels zur Landwirtschaft, in: Bayerisches landwirtschaftliches Jahrbuch 44,
 +
1967, s. 881n.; R. Böhm, Moravský zemský zvěrolékař V. Č. (1827–1904),
 +
in: Veterinářství 20, 1970, s. 45n.; K. Bednařík – V. Havelková, Časopisy
 +
a kalendáře vydávané Moravsko-slezskou společností pro zvelebení orby, přírodoznalství
 +
a vlastivědy v Brně. Bibliografie 2, 1869–1898, 1981, s. 313,
 +
320; V. Orel, Gregor Mendel a počátky genetiky, 2003, s. 120, 230.
 +
 
 +
Jiří Šindlář, Gustav Novotný
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:17- Veterinář]]
 
[[Kategorie:17- Veterinář]]
Řádka 16: Řádka 85:
  
 
[[Kategorie:1827]]
 
[[Kategorie:1827]]
 +
[[Kategorie:Mnichovo Hradiště]]
 
[[Kategorie:1904]]
 
[[Kategorie:1904]]
 +
[[Kategorie:Brno]]

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 11:00

Václav ČECH
Narození 3.5.1827
Místo narození Mnichovo Hradiště
Úmrtí 27.12.1904
Místo úmrtí Brno
Povolání 17- Veterinář
39- Organizátor veřej. zdravot. nebo soc. péče
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 558-559
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77622

ČECH, Václav (též CZECH, Wenzel), * 3. 5. 1827 Mnichovo Hradiště, † 27. 12. 1904 Brno, veterinář, organizátor veřejného zdravotnictví, pedagog

Byl synem hrnčíře. Vzdělával se v Mladé Boleslavi a navštěvoval i filozofickou přípravku. Kurs zemědělství absolvoval na univerzitě ve Vídni. Tam od 1847 studoval na Vojenské lékařské akademii a získal 1852 kvalifikaci chirurga a porodníka. Pak byl vojenským lékařem u kavalérie na různých místech, mj. i v Kutné Hoře. 1857–59 studoval na vídeňské zvěrolékařské škole, kde v únoru 1860 získal i kvalifikaci zvěrolékařskou. Stal se patrně plukovním zvěrolékařem na Vojenské hranici. Na vídeňské škole působil od 1863 jako asistent a korepetitor. Před 1865 se oženil s Annou Vavruškovou, s níž vychoval syna a dceru. V listopadu 1865 ho jmenovalo brněnské místodržitelství zemským zvěrolékařem na Moravě se sídlem v Brně, kde prožil zbytek života. 1867 byl zvolen řádným členem K. k. mährisch-schlesische Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn (C. k. moravsko-slezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy v Brně), 1870 náhradníkem jejího hlavního výboru a 1872 členem tohoto výboru. Ve funkci působil do 1885.

Jako místodržitelský referent pro veterinářství, zemský zvěrolékař a jeden z vedoucích funkcionářů Společnosti se Č. uplatnil od konce šedesátých let 19. století hlavně při potírání zvířecích nákaz a zvelebení chovu koní a skotu. Spolupracoval s J. G. Mendelem, byl zástupcem předsedy Společnosti a členem komise moravského zemského sněmu pro rozdělování finančních podpor pro rozvoj zemědělství, a nakonec přijal 1875 funkci předsedy komise, která chtěla zabránit poklesu početních stavů skotu a podporovala mj. nákup plemenných býků pro zvýšení užitkovosti skotu v obcích. Moravu rozdělil do šesti okrsků. Každý rok měly být ve třech z nich výstavy zvířat spojené s jejich prodejem a udílením cen za úspěšný chov. Č. podporoval dovoz kvalitních zvířat zejména z Bavorska a ze Švýcarska (bernský, hornofreiburský, švycký, algavský, montafonský a pincgavský skot). Ve Švýcarsku, nakoupil 33 plemenných zvířat a zajistil jejich převoz na Moravu. Pečoval o chov koní, usiloval o zvýšení počtu zvěrolékařů, kteří měli zlepšovat zdravotní stav hospodářských zvířat a propagoval dobytčí a zdravotní pasy i pojišťování zvířat. Č. zásluhy o povznesení chovu hospodářských zvířat na Moravě byly 1882 oceněny udělením rytířského kříže řádu Františka Josefa. Dále se angažoval při založení školy pro podkováře v Brně, která byla po Štýrském Hradci a Lublani třetím učilištěm tohoto typu v Předlitavsku a prvním v českých zemích. Školu od 1870 sám řídil a až do 1882 na ní působil jako učitel. Publikoval několik článků především o nákazách zvířat a o chovu koní a skotu v německy vydávaných Mittheilungen der k. k. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn a v česky vydávaném Rolníkovi stejné společnosti.

D: Zur Hebung der Rindviehzucht, in: Mittheilungen der k. k. mährischschlesischen Gesellschaft zur Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde in Brünn, 1869, s. 113n., 129n.; Zur Hebung der Landespferdezucht, in: tamtéž, 1870, s. 177n.. 185n.; Referat über die Mittel zur Hebung der Rindviehzucht in Mähren, in: tamtéž, 1872, s. 177n.

L: Heller 2, s. 14; V. Orel – K. Labík, Wenig bekannte Beziehungen Gregor Mendels zur Landwirtschaft, in: Bayerisches landwirtschaftliches Jahrbuch 44, 1967, s. 881n.; R. Böhm, Moravský zemský zvěrolékař V. Č. (1827–1904), in: Veterinářství 20, 1970, s. 45n.; K. Bednařík – V. Havelková, Časopisy a kalendáře vydávané Moravsko-slezskou společností pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy v Brně. Bibliografie 2, 1869–1898, 1981, s. 313, 320; V. Orel, Gregor Mendel a počátky genetiky, 2003, s. 120, 230.

Jiří Šindlář, Gustav Novotný

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=ČECH_Václav_3.5.1827-27.12.1904&oldid=111834“