ČECH Vladimír 19.12.1901-24.7.1977: Porovnání verzí

Z Personal
(ČECH_Vladimír_19.12.1901-24.7.1977)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| místo narození = Brno
 
| místo narození = Brno
 
| datum úmrtí = 24.7.1977
 
| datum úmrtí = 24.7.1977
| místo úmrtí = Praha
+
| místo úmrtí = (Krkonoše)
 
| povolání = 11- Geolog
 
| povolání = 11- Geolog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vladimír ČECH
+
}}
 +
'''ČECH, Vladimír''', ''* 19. 12. 1901 Brno, † 24. 7. 1977 (Krkonoše), geolog''
 +
 
 +
Narodil se v rodině úředníka Severní dráhy. Navštěvoval klasické
 +
gymnázium v Brně, poté v Praze v Hálkově ulici, kde
 +
byli jeho učiteli mj. zoolog J. Wenig, geograf F. Koláček a botanik
 +
J. Klika. Prázdniny trávíval u svého strýce Gustava Nováčka,
 +
hospodářského správce v Dolní Rožínce u Žďáru nad
 +
Sázavou, kterému kdysi F. E. Suess věnoval svou geologickou
 +
mapu na památku na svůj pobyt. Učitelé a Suessova mapa
 +
ovlivnili Č. zájem o nerosty a botaniku. 1921–25 studoval
 +
na přírodovědecké fakultě české univerzity v Praze přírodopis
 +
a zeměpis. Jeho učiteli byli mineralog F. Ulrich, geolog
 +
F. Počta, pro nauku o ložiskách R. Kettner. Na studiích se
 +
stýkal se svým příbuzným, později známým mineralogem
 +
Radimem Nováčkem. Od 1927 učil na středních školách,
 +
nejprve pět let na státním reálném gymnáziu v Praze na Královských
 +
Vinohradech, kde k jeho žákům patřili M. Kuthan
 +
a bratři Zdeněk a Vladimír Rothové, později také významní
 +
geologové. Dále Č. učil v Litoměřicích, Mělníku, Písku a na
 +
dalších školách v Praze. Ve volném čase a o prázdninách prováděl
 +
geologické mapování v okolí Tábora. 1931 na pražské
 +
univerzitě obhájil disertaci ''Krystalické břidlice na kontaktu''
 +
''s masivem středočeským u Tábora'' a získal titul RNDr. Od 1931
 +
externě spolupracoval se Státním geologickým ústavem ČSR
 +
(SGÚ) v Praze. 1939 přešel do Geologického ústavu pro Čechy
 +
a Moravu. V SGÚ pracoval i po skončení války (později
 +
Ústřední ústav geologický, ÚÚG), kde 1946–48 vedl oddělení
 +
rudních ložisek. 1952 krátce působil v hlavní správě geologického
 +
průzkumu ministerstva hutního průmyslu a rudných
 +
dolů v Praze. Od 1953 až do penzionování zkoumal
 +
v ÚÚG převážně oblasti krystalinika, v jednotce zvané moldanubikum,
 +
v jižních Čechách, na Kolínsku, Pardubicku,
 +
v okolí Jihlavy aj. Prováděl geologické mapování nejprve pro
 +
mapy měřítka 1:75 000 (speciálky). V mapovaném území
 +
se rovněž zabýval petrografií magmatických a metamorfovaných
 +
hornin. Zasloužil se o poznání blanické příkopové
 +
propadliny (pozdější blanické brázdy), zlomové zóny mezi
 +
Českým Brodem a Českými Budějovicemi s relikty uhlonosného
 +
svrchního paleozoika. Během působení v Mělníku ve
 +
30. letech napsal několik prací o geologii jeho okolí. Po válce
 +
jako ložiskový geolog studoval rudy niklu u jihočeské Křemže,
 +
rudy manganu u Jindřichova Hradce, historické revíry
 +
rud barevných kovů a stříbra u Ratibořických Hor, Staré Vožice
 +
a v okolí Jihlavy. Napsal i drobné příspěvky k topografické mineralogii Čech, např. o nalezišti mastku Hvožďany
 +
u Bechyně. Od 50. let se podílel na edici ''Přehledná geologická''
 +
''mapa ČSSR 1:200 000'' a na jejích textových vysvětlivkách
 +
(tzv. generálky), byl vedoucím redaktorem mapového listu
 +
''České Budějovice – Vyšší Brod'' (tiskem 1962), podílel se na
 +
listech ''Strakonice, Tábor, Jindřichův Hradec, Jihlava, Hradec''
 +
''Králové'' (vydány 1961–63). Uveřejnil celkem 104 prací. Byl
 +
autorem i řady rukopisných map, zpráv a posudků, které
 +
jsou uloženy v odborném archivu České geologické služby
 +
v Praze. Stal se čestným členem Československé společnosti
 +
pro mineralogii a geologii. Zemřel při turistickém pobytu
 +
v Krkonoších.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Petrografie vyvřelin a krystalických břidlic okolí Tábora, in: Spisy
 +
Přírodovědecké fakulty University Karlovy, 1935, č. 123; Výsledky hlubinných
 +
vrtání v křídovém útvaru v okolí Mělníka nad Labem, in: ČNM 109,
 +
1935, s. 11n.; Geologické poměry okolí Blaníku na Vlašimsku, in: Věstník
 +
Geologického ústavu pro Čechy a Moravu 15, 1940, s. 132n.; Geologická
 +
mapa Československé republiky 1:75 000, list Kolín (3954), 1948 (s J. Soukupem
 +
a L. Urbánkem); Rudní ložiska v okolí Ratibořických Hor a Staré
 +
Vožice u Tábora, in: Geotechnica (Praha) 13, 1952 (s J. Kořanem a J. Koutkem);
 +
O starých dolech na stříbrnou rudu mezi Jihlavou a Pelhřimovem na
 +
Českomoravské vysočině, in: Sborník Ústeckého ústavu geologického. Oddíl
 +
geologický 19, 1952, s. 117n.; Příspěvek ke geologii a petrografii táborského
 +
syenitového masivu, in: Čas. Mineral. Geol. 9, 1964, s. 191n.; Výskyt baryum-
 +
farmakosideritu v turmalínovci v jižních Čechách, in: tamtéž 20, 1975,
 +
č. 4, s. 423n. (s E. Fediukovou, Z. Kotrbou a Z. Táborským).
 +
 
 +
'''L:''' NGS, s. 685; J. Koutek, K šedesátinám geologa RNDr. V. Č., in: Věstník
 +
Ústředního ústavu geologického 37, 1962, s. 45n. (bibliografie do 1962);
 +
Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 126; Z. Vejnar, Životní výročí
 +
RNDr. V. Č., in: Věstník Ústředního ústavu geologického 51, 1976, s. 375n.;
 +
A. Dudek – Z. Vejnar, Odešel RNDr. V. Č., CSc., in: tamtéž 53, 1978, č. 1,
 +
s. 61n.; Z. Kukal, Geologové České geologické služby 1919–2001, 2002,
 +
s. 35.
 +
 
 +
Pavel Vlašímský
  
== Literatura ==
 
Kouřímský; NGS 685;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:11- Geolog]]
 
[[Kategorie:11- Geolog]]
Řádka 19: Řádka 97:
 
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:Brno]]
 
[[Kategorie:1977]]
 
[[Kategorie:1977]]
[[Kategorie:Praha]]
+
[[Kategorie:Krkonoše]]

Verze z 24. 11. 2016, 14:06

Vladimír ČECH
Narození 19.12.1901
Místo narození Brno
Úmrtí 24.7.1977
Místo úmrtí (Krkonoše)
Povolání 11- Geolog

ČECH, Vladimír, * 19. 12. 1901 Brno, † 24. 7. 1977 (Krkonoše), geolog

Narodil se v rodině úředníka Severní dráhy. Navštěvoval klasické gymnázium v Brně, poté v Praze v Hálkově ulici, kde byli jeho učiteli mj. zoolog J. Wenig, geograf F. Koláček a botanik J. Klika. Prázdniny trávíval u svého strýce Gustava Nováčka, hospodářského správce v Dolní Rožínce u Žďáru nad Sázavou, kterému kdysi F. E. Suess věnoval svou geologickou mapu na památku na svůj pobyt. Učitelé a Suessova mapa ovlivnili Č. zájem o nerosty a botaniku. 1921–25 studoval na přírodovědecké fakultě české univerzity v Praze přírodopis a zeměpis. Jeho učiteli byli mineralog F. Ulrich, geolog F. Počta, pro nauku o ložiskách R. Kettner. Na studiích se stýkal se svým příbuzným, později známým mineralogem Radimem Nováčkem. Od 1927 učil na středních školách, nejprve pět let na státním reálném gymnáziu v Praze na Královských Vinohradech, kde k jeho žákům patřili M. Kuthan a bratři Zdeněk a Vladimír Rothové, později také významní geologové. Dále Č. učil v Litoměřicích, Mělníku, Písku a na dalších školách v Praze. Ve volném čase a o prázdninách prováděl geologické mapování v okolí Tábora. 1931 na pražské univerzitě obhájil disertaci Krystalické břidlice na kontaktu s masivem středočeským u Tábora a získal titul RNDr. Od 1931 externě spolupracoval se Státním geologickým ústavem ČSR (SGÚ) v Praze. 1939 přešel do Geologického ústavu pro Čechy a Moravu. V SGÚ pracoval i po skončení války (později Ústřední ústav geologický, ÚÚG), kde 1946–48 vedl oddělení rudních ložisek. 1952 krátce působil v hlavní správě geologického průzkumu ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů v Praze. Od 1953 až do penzionování zkoumal v ÚÚG převážně oblasti krystalinika, v jednotce zvané moldanubikum, v jižních Čechách, na Kolínsku, Pardubicku, v okolí Jihlavy aj. Prováděl geologické mapování nejprve pro mapy měřítka 1:75 000 (speciálky). V mapovaném území se rovněž zabýval petrografií magmatických a metamorfovaných hornin. Zasloužil se o poznání blanické příkopové propadliny (pozdější blanické brázdy), zlomové zóny mezi Českým Brodem a Českými Budějovicemi s relikty uhlonosného svrchního paleozoika. Během působení v Mělníku ve 30. letech napsal několik prací o geologii jeho okolí. Po válce jako ložiskový geolog studoval rudy niklu u jihočeské Křemže, rudy manganu u Jindřichova Hradce, historické revíry rud barevných kovů a stříbra u Ratibořických Hor, Staré Vožice a v okolí Jihlavy. Napsal i drobné příspěvky k topografické mineralogii Čech, např. o nalezišti mastku Hvožďany u Bechyně. Od 50. let se podílel na edici Přehledná geologická mapa ČSSR 1:200 000 a na jejích textových vysvětlivkách (tzv. generálky), byl vedoucím redaktorem mapového listu České Budějovice – Vyšší Brod (tiskem 1962), podílel se na listech Strakonice, Tábor, Jindřichův Hradec, Jihlava, Hradec Králové (vydány 1961–63). Uveřejnil celkem 104 prací. Byl autorem i řady rukopisných map, zpráv a posudků, které jsou uloženy v odborném archivu České geologické služby v Praze. Stal se čestným členem Československé společnosti pro mineralogii a geologii. Zemřel při turistickém pobytu v Krkonoších.

D: výběr: Petrografie vyvřelin a krystalických břidlic okolí Tábora, in: Spisy Přírodovědecké fakulty University Karlovy, 1935, č. 123; Výsledky hlubinných vrtání v křídovém útvaru v okolí Mělníka nad Labem, in: ČNM 109, 1935, s. 11n.; Geologické poměry okolí Blaníku na Vlašimsku, in: Věstník Geologického ústavu pro Čechy a Moravu 15, 1940, s. 132n.; Geologická mapa Československé republiky 1:75 000, list Kolín (3954), 1948 (s J. Soukupem a L. Urbánkem); Rudní ložiska v okolí Ratibořických Hor a Staré Vožice u Tábora, in: Geotechnica (Praha) 13, 1952 (s J. Kořanem a J. Koutkem); O starých dolech na stříbrnou rudu mezi Jihlavou a Pelhřimovem na Českomoravské vysočině, in: Sborník Ústeckého ústavu geologického. Oddíl geologický 19, 1952, s. 117n.; Příspěvek ke geologii a petrografii táborského syenitového masivu, in: Čas. Mineral. Geol. 9, 1964, s. 191n.; Výskyt baryum- farmakosideritu v turmalínovci v jižních Čechách, in: tamtéž 20, 1975, č. 4, s. 423n. (s E. Fediukovou, Z. Kotrbou a Z. Táborským).

L: NGS, s. 685; J. Koutek, K šedesátinám geologa RNDr. V. Č., in: Věstník Ústředního ústavu geologického 37, 1962, s. 45n. (bibliografie do 1962); Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 126; Z. Vejnar, Životní výročí RNDr. V. Č., in: Věstník Ústředního ústavu geologického 51, 1976, s. 375n.; A. Dudek – Z. Vejnar, Odešel RNDr. V. Č., CSc., in: tamtéž 53, 1978, č. 1, s. 61n.; Z. Kukal, Geologové České geologické služby 1919–2001, 2002, s. 35.

Pavel Vlašímský