ČECH Vladimír 25.10.1848-5.7.1905: Porovnání verzí
(ČECH_Vladimír_25.10.1848-5.7.1905) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 25.10.1848 | | datum narození = 25.10.1848 | ||
− | | místo narození = Peruc | + | | místo narození = Peruc u Loun |
| datum úmrtí = 5.7.1905 | | datum úmrtí = 5.7.1905 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Bad Reichenhall (Německo) |
| povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | | povolání = 67- Nakladatel nebo vydavatel | ||
68- Redaktor nebo žurnalista | 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČECH, Vladimír''', ''* 25. 10. 1848 Peruc u Loun, † 5. 7. 1905 Bad Reichenhall (Německo), hospodářský úředník, pedagog, vydavatel, redaktor, spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | Byl synem vrchnostenského úředníka Františka Jaroslava | ||
+ | Č. (1817–1877) a Kláry, roz. Rakové (1826–1890). Č. starším | ||
+ | bratrem byl spisovatel Svatopluk Č. (1846–1908). Po | ||
+ | základní a hlavní škole ve Vraném u Slaného, kde byl v té | ||
+ | době otec ředitelem kapitulního panství, odešel Č. za dalším | ||
+ | vzděláním do Litoměřic (1858/59) a do Slaného (1859/60). | ||
+ | V bratrových stopách pokračoval do novoměstského piaristického | ||
+ | gymnázia v Praze a současně do arcibiskupského konviktu, | ||
+ | kam ho doporučil otcův zaměstnavatel, děkan svatovítské | ||
+ | kapituly, M. Tomek. Gymnázium nedokončil a 1864 z něj | ||
+ | odešel. 1865–75 působil v hospodářských funkcích a rozšiřoval | ||
+ | si praktické vzdělání. 1866 navštěvoval přechodně hospodářskou | ||
+ | školu v Táboře a poté přednášky o zemědělství na | ||
+ | pražské technice. Vystřídal místa praktikanta, volontéra, příručího | ||
+ | i tajemníka na několika velkostatcích v Čechách (Poříčí | ||
+ | u Plzně, Vraný, Studeněves na Slánsku a Slaný) a v Chorvatsku | ||
+ | (Želin – Čiče, Opeka u Varaždinu). 1875 se stal učitelem | ||
+ | na rolnické škole ve Velkém Meziříčí. Pobyt přerušil 1879–88 | ||
+ | a 1899–1905, kdy působil v Praze. Ve Velkém Meziříčí se | ||
+ | 1878 oženil s dcerou mlynáře, čímž získal pevné ekonomické | ||
+ | zázemí pro nakladatelskou činnost. Od 1879 vydával a redigoval | ||
+ | s bratrem Svatoplukem a S. Hellerem časopis Květy, který | ||
+ | 1872 E. Grégr z ekonomických důvodů zastavil. ''Květy, Lumír'', | ||
+ | ''Národní listy'' i další vesměs mladočeská periodika současně využíval | ||
+ | k publikaci svých beletristických příspěvků a veršů. | ||
+ | |||
+ | Č. literární tvorba nebyla bohatá, charakterizovala ji výrazná | ||
+ | didakticko-mravoučná tendence. 1888 byla administrativní | ||
+ | práce a funkce odborného redaktora časopisu ''Květy'' svěřena | ||
+ | dalšímu z bratří Čechů, Václavovi (1856–1917). V té době se | ||
+ | Č. vrátil do Velkého Meziříčí a věnoval se komunální politice. | ||
+ | 1889 se stal starostou a zasloužil se o rozvoj místní sokolské | ||
+ | jednoty. Vydával tam 1897 vlastní časopis ''Svědomí'', který | ||
+ | zajišťoval autorsky i redakčně. Současně byl od 1896 až do | ||
+ | smrti majitelem a nakladatelem ''Květů'', které od 1899 znovu | ||
+ | redigoval. Zemřel při léčebném pobytu v lázních. Z dalších | ||
+ | sourozenců byli literárně činní: Božena Č., provd. Uhlířová | ||
+ | (1847–1880), Zdeňka Č. (1853–1935), Miloš Č., též | ||
+ | Amandus Czech (1855–1922) a Růžena Č. (1861–1921) | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 28, s. 192; LČL 1, s. 413n.; SDLČ, rejstřík; S. Heller, Z minulé | ||
+ | doby, 1916, rejstřík; S. Čech, Z upomínek na bratra Vladimíra, in: Květy | ||
+ | 27, 1905; týž, Vzpomínky z cest a života, 1909; F. V. Vykoukal, Nové rovy, | ||
+ | in: Osvěta 35, 1905; F. Strejček, O S. Čechovi, 1908. | ||
+ | |||
+ | Pavla Vošahlíková | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | [[Kategorie:67- Nakladatel nebo vydavatel]] | ||
Řádka 23: | Řádka 69: | ||
[[Kategorie:Peruc]] | [[Kategorie:Peruc]] | ||
[[Kategorie:1905]] | [[Kategorie:1905]] | ||
+ | [[Kategorie:Bad Reichenhall]] |
Verze z 23. 11. 2016, 22:47
Vladimír ČECH | |
Narození | 25.10.1848 |
---|---|
Místo narození | Peruc u Loun |
Úmrtí | 5.7.1905 |
Místo úmrtí | Bad Reichenhall (Německo) |
Povolání |
67- Nakladatel nebo vydavatel 68- Redaktor nebo žurnalista 63- Spisovatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44583 |
ČECH, Vladimír, * 25. 10. 1848 Peruc u Loun, † 5. 7. 1905 Bad Reichenhall (Německo), hospodářský úředník, pedagog, vydavatel, redaktor, spisovatel
Byl synem vrchnostenského úředníka Františka Jaroslava Č. (1817–1877) a Kláry, roz. Rakové (1826–1890). Č. starším bratrem byl spisovatel Svatopluk Č. (1846–1908). Po základní a hlavní škole ve Vraném u Slaného, kde byl v té době otec ředitelem kapitulního panství, odešel Č. za dalším vzděláním do Litoměřic (1858/59) a do Slaného (1859/60). V bratrových stopách pokračoval do novoměstského piaristického gymnázia v Praze a současně do arcibiskupského konviktu, kam ho doporučil otcův zaměstnavatel, děkan svatovítské kapituly, M. Tomek. Gymnázium nedokončil a 1864 z něj odešel. 1865–75 působil v hospodářských funkcích a rozšiřoval si praktické vzdělání. 1866 navštěvoval přechodně hospodářskou školu v Táboře a poté přednášky o zemědělství na pražské technice. Vystřídal místa praktikanta, volontéra, příručího i tajemníka na několika velkostatcích v Čechách (Poříčí u Plzně, Vraný, Studeněves na Slánsku a Slaný) a v Chorvatsku (Želin – Čiče, Opeka u Varaždinu). 1875 se stal učitelem na rolnické škole ve Velkém Meziříčí. Pobyt přerušil 1879–88 a 1899–1905, kdy působil v Praze. Ve Velkém Meziříčí se 1878 oženil s dcerou mlynáře, čímž získal pevné ekonomické zázemí pro nakladatelskou činnost. Od 1879 vydával a redigoval s bratrem Svatoplukem a S. Hellerem časopis Květy, který 1872 E. Grégr z ekonomických důvodů zastavil. Květy, Lumír, Národní listy i další vesměs mladočeská periodika současně využíval k publikaci svých beletristických příspěvků a veršů.
Č. literární tvorba nebyla bohatá, charakterizovala ji výrazná didakticko-mravoučná tendence. 1888 byla administrativní práce a funkce odborného redaktora časopisu Květy svěřena dalšímu z bratří Čechů, Václavovi (1856–1917). V té době se Č. vrátil do Velkého Meziříčí a věnoval se komunální politice. 1889 se stal starostou a zasloužil se o rozvoj místní sokolské jednoty. Vydával tam 1897 vlastní časopis Svědomí, který zajišťoval autorsky i redakčně. Současně byl od 1896 až do smrti majitelem a nakladatelem Květů, které od 1899 znovu redigoval. Zemřel při léčebném pobytu v lázních. Z dalších sourozenců byli literárně činní: Božena Č., provd. Uhlířová (1847–1880), Zdeňka Č. (1853–1935), Miloš Č., též Amandus Czech (1855–1922) a Růžena Č. (1861–1921)
L: OSN 28, s. 192; LČL 1, s. 413n.; SDLČ, rejstřík; S. Heller, Z minulé doby, 1916, rejstřík; S. Čech, Z upomínek na bratra Vladimíra, in: Květy 27, 1905; týž, Vzpomínky z cest a života, 1909; F. V. Vykoukal, Nové rovy, in: Osvěta 35, 1905; F. Strejček, O S. Čechovi, 1908.
Pavla Vošahlíková