ČECH Vladimír 25.10.1914-2.2.1992: Porovnání verzí

Z Personal
(ČECH_Vladimír_25.10.1914-1992)
 
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Vladimír ČECH
 
| jméno = Vladimír ČECH
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Cech Vladimir portret1.jpg
 
| datum narození = 25.10.1914
 
| datum narození = 25.10.1914
 
| místo narození = České Budějovice
 
| místo narození = České Budějovice
| datum úmrtí = 1992
+
| datum úmrtí = 2.2.1992
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
+
| povolání = 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf<br />85- Filmař nebo filmový podnikatel
85- Filmař nebo filmový podnikatel
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vladimír ČECH
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 560-561
 +
}}
 +
'''ČECH, Vladimír''' ''(vl. jm. Přikryl), * 25. 10. 1914 České Budějovice, † 2. 2. 1992 Praha, filmový režisér, scenárista''
 +
 
 +
Vystudoval v Praze 1933–37 medicínu. Před kameru poprvé
 +
vstoupil už 1932, ještě jako středoškolák, v epizodní roli
 +
studenta ve Vančurově filmu ''Před maturitou''. V době vysokoškolských
 +
studií se stal asistentem E. F. Buriana v jeho Déčku
 +
a spolupracoval s ním na scénáři snímku ''Věra Lukášová''
 +
(1939, podle povídky B. Benešové). Současně začal psát rozhlasové, divadelní a filmové recenze a kritiky do ''Českého slova'' a do časopisu ''A-Zet'', 1938–39 vedl oddělení krátkých filmů
 +
Aktuality. 1941 realizoval svůj první krátkometrážní film
 +
''Střevíčky slečny Pavlíny''. 1943 se stal uměleckým vedoucím
 +
Živého jeviště v Praze. 1945 natáčel dokument v koncentračním
 +
táboře Buchenwald a byl zpravodajem u Norimberského
 +
tribunálu. 1949 debutoval celovečerním hraným filmem
 +
podle předlohy B. Němcové ''Divá Bára'', který Č. i Vlastě
 +
Fialové, kterou obsadil do hlavní role, přinesl popularitu.
 +
Rozsáhlá tvorba během následujících let zahrnovala dokumentární
 +
snímky i hrané filmy nejrůznějších žánrů a kolísající
 +
kvality. Největší divácký ohlas sklidily Č. dobrodružné,
 +
špionážní a detektivní příběhy. Jeho většinou politicky angažovaná
 +
tvorba získávala četná ocenění na domácích filmových
 +
festivalech. 1968 se pokusil také o hudební komedii
 +
''Bylo čtvrt a bude půl'' ve spolupráci s hudebním skladatelem
 +
A. Michajlovem, s nímž o dva roky později realizoval původní
 +
filmový muzikál ''Svatá hříšnice'', přepis hry F. Langra ''Obrácení''
 +
''Ferdyše Pištory''. Mezi Č. snímky veseloherní pak patřil
 +
titul ''Jak napálit advokáta'' (1980). V témže roce Č. vytvořil
 +
jako připomenutí a hold obdivovanému umělci celovečerní
 +
filmový medailon ''V hlavní roli Oldřich Nový''. Pro televizi
 +
adaptoval 1970 Klicperovu frašku ''Žižkův meč'' a natočil filmy
 +
''Příliš zelené jaro, Na šňůrách hedvábí'' a ''Premiéra se odkládá''.
 +
 
 +
'''D:''' filmy: Divá Bára, 1949 (scénář, režie); Štika v rybníce, 1951 (s O. Novým,
 +
scénář, režie); Expres z Norimberka, 1953 (scénář, režie); Černý prapor, 1958
 +
(scénář, režie); 105 % alibi, 1959 (režie); Pochodně, 1960 (režie); Kde alibi
 +
nestačí, 1961 (scénář, režie); Kohout plaší smrt, 1961 (scénář, režie); Komu
 +
tančí Havana, 1962 (scénář, režie); Alibi na vodě, 1965 (scénář, režie); Sedm
 +
havranů, 1967 (scénář, režie); Bylo čtvrt a bude půl, 1968 (scénář, režie);
 +
Svatá hříšnice, 1970 (scénář, režie); Svatba bez prstýnku, 1972 (scénář, režie);
 +
Aféry mé ženy, 1972 (scénář, režie); Vysoká modrá zeď, 1973 (scénář, režie);
 +
Sedmého dne večer, 1974 (scénář, režie); Akce v Istanbulu, 1975 (scénář,
 +
režie); Pasiáns (režie); Silnější než strach, 1978 (režie); Jak napálit advokáta,
 +
1980 (režie); V hlavní roli Oldřich Nový, 1980 (režie).
 +
 
 +
'''L:''' ČBS, s. 91; EJ, s. 86; FP, s. 77n. (s filmografií a bibliografií); Tomeš 1,
 +
s. 189; Ahoj na sobotu 1970, č. 19, s. 3, č. 39, s. 7, 1971, č. 19, s. 7, 1974,
 +
č. 23, s. 5; Film a doba, 1977, č. 10, s. 550n.; Svět v obrazech 29, 1973, č. 6,
 +
s. 19, 1974, č. 11, s. 27, č. 42, s. 18; www.cfn.cz.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/306826 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Marie Makariusová
  
== Literatura ==
 
  ČSFR, 18-20; FP, 77-81;
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
 
[[Kategorie:82- Dramaturg, režisér nebo choreograf]]
Řádka 19: Řádka 68:
  
 
[[Kategorie:1914]]
 
[[Kategorie:1914]]
[[Kategorie:České_Budějovice]]
+
[[Kategorie:České Budějovice]]
 
[[Kategorie:1992]]
 
[[Kategorie:1992]]
 
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:Praha]]

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 10:03

Vladimír ČECH
Narození 25.10.1914
Místo narození České Budějovice
Úmrtí 2.2.1992
Místo úmrtí Praha
Povolání 82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
85- Filmař nebo filmový podnikatel
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 560-561

ČECH, Vladimír (vl. jm. Přikryl), * 25. 10. 1914 České Budějovice, † 2. 2. 1992 Praha, filmový režisér, scenárista

Vystudoval v Praze 1933–37 medicínu. Před kameru poprvé vstoupil už 1932, ještě jako středoškolák, v epizodní roli studenta ve Vančurově filmu Před maturitou. V době vysokoškolských studií se stal asistentem E. F. Buriana v jeho Déčku a spolupracoval s ním na scénáři snímku Věra Lukášová (1939, podle povídky B. Benešové). Současně začal psát rozhlasové, divadelní a filmové recenze a kritiky do Českého slova a do časopisu A-Zet, 1938–39 vedl oddělení krátkých filmů Aktuality. 1941 realizoval svůj první krátkometrážní film Střevíčky slečny Pavlíny. 1943 se stal uměleckým vedoucím Živého jeviště v Praze. 1945 natáčel dokument v koncentračním táboře Buchenwald a byl zpravodajem u Norimberského tribunálu. 1949 debutoval celovečerním hraným filmem podle předlohy B. Němcové Divá Bára, který Č. i Vlastě Fialové, kterou obsadil do hlavní role, přinesl popularitu. Rozsáhlá tvorba během následujících let zahrnovala dokumentární snímky i hrané filmy nejrůznějších žánrů a kolísající kvality. Největší divácký ohlas sklidily Č. dobrodružné, špionážní a detektivní příběhy. Jeho většinou politicky angažovaná tvorba získávala četná ocenění na domácích filmových festivalech. 1968 se pokusil také o hudební komedii Bylo čtvrt a bude půl ve spolupráci s hudebním skladatelem A. Michajlovem, s nímž o dva roky později realizoval původní filmový muzikál Svatá hříšnice, přepis hry F. Langra Obrácení Ferdyše Pištory. Mezi Č. snímky veseloherní pak patřil titul Jak napálit advokáta (1980). V témže roce Č. vytvořil jako připomenutí a hold obdivovanému umělci celovečerní filmový medailon V hlavní roli Oldřich Nový. Pro televizi adaptoval 1970 Klicperovu frašku Žižkův meč a natočil filmy Příliš zelené jaro, Na šňůrách hedvábí a Premiéra se odkládá.

D: filmy: Divá Bára, 1949 (scénář, režie); Štika v rybníce, 1951 (s O. Novým, scénář, režie); Expres z Norimberka, 1953 (scénář, režie); Černý prapor, 1958 (scénář, režie); 105 % alibi, 1959 (režie); Pochodně, 1960 (režie); Kde alibi nestačí, 1961 (scénář, režie); Kohout plaší smrt, 1961 (scénář, režie); Komu tančí Havana, 1962 (scénář, režie); Alibi na vodě, 1965 (scénář, režie); Sedm havranů, 1967 (scénář, režie); Bylo čtvrt a bude půl, 1968 (scénář, režie); Svatá hříšnice, 1970 (scénář, režie); Svatba bez prstýnku, 1972 (scénář, režie); Aféry mé ženy, 1972 (scénář, režie); Vysoká modrá zeď, 1973 (scénář, režie); Sedmého dne večer, 1974 (scénář, režie); Akce v Istanbulu, 1975 (scénář, režie); Pasiáns (režie); Silnější než strach, 1978 (režie); Jak napálit advokáta, 1980 (režie); V hlavní roli Oldřich Nový, 1980 (režie).

L: ČBS, s. 91; EJ, s. 86; FP, s. 77n. (s filmografií a bibliografií); Tomeš 1, s. 189; Ahoj na sobotu 1970, č. 19, s. 3, č. 39, s. 7, 1971, č. 19, s. 7, 1974, č. 23, s. 5; Film a doba, 1977, č. 10, s. 550n.; Svět v obrazech 29, 1973, č. 6, s. 19, 1974, č. 11, s. 27, č. 42, s. 18; www.cfn.cz.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marie Makariusová