ČECH Vladimír 25.10.1914-2.2.1992: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku ČECH Vladimír 25.10.1914-1992 na ČECH Vladimír 25.10.1914-2.2.1992 bez založení přesměrování)
(Žádný rozdíl)

Verze z 24. 11. 2016, 14:37

Vladimír ČECH
Narození 25.10.1914
Místo narození České Budějovice
Úmrtí 2.2.1992
Místo úmrtí Praha
Povolání

82- Dramaturg, režisér nebo choreograf

85- Filmař nebo filmový podnikatel

ČECH, Vladimír (vl. jm. Přikryl), * 25. 10. 1914 České Budějovice, † 2. 2. 1992 Praha, filmový režisér, scenárista

Vystudoval v Praze 1933–37 medicínu. Před kameru poprvé vstoupil už 1932, ještě jako středoškolák, v epizodní roli studenta ve Vančurově filmu Před maturitou. V době vysokoškolských studií se stal asistentem E. F. Buriana v jeho Déčku a spolupracoval s ním na scénáři snímku Věra Lukášová (1939, podle povídky B. Benešové). Současně začal psát rozhlasové, divadelní a filmové recenze a kritiky do Českého slova a do časopisu A-Zet, 1938–39 vedl oddělení krátkých filmů Aktuality. 1941 realizoval svůj první krátkometrážní film Střevíčky slečny Pavlíny. 1943 se stal uměleckým vedoucím Živého jeviště v Praze. 1945 natáčel dokument v koncentračním táboře Buchenwald a byl zpravodajem u Norimberského tribunálu. 1949 debutoval celovečerním hraným filmem podle předlohy B. Němcové Divá Bára, který Č. i Vlastě Fialové, kterou obsadil do hlavní role, přinesl popularitu. Rozsáhlá tvorba během následujících let zahrnovala dokumentární snímky i hrané filmy nejrůznějších žánrů a kolísající kvality. Největší divácký ohlas sklidily Č. dobrodružné, špionážní a detektivní příběhy. Jeho většinou politicky angažovaná tvorba získávala četná ocenění na domácích filmových festivalech. 1968 se pokusil také o hudební komedii Bylo čtvrt a bude půl ve spolupráci s hudebním skladatelem A. Michajlovem, s nímž o dva roky později realizoval původní filmový muzikál Svatá hříšnice, přepis hry F. Langra Obrácení Ferdyše Pištory. Mezi Č. snímky veseloherní pak patřil titul Jak napálit advokáta (1980). V témže roce Č. vytvořil jako připomenutí a hold obdivovanému umělci celovečerní filmový medailon V hlavní roli Oldřich Nový. Pro televizi adaptoval 1970 Klicperovu frašku Žižkův meč a natočil filmy Příliš zelené jaro, Na šňůrách hedvábí a Premiéra se odkládá.

D: filmy: Divá Bára, 1949 (scénář, režie); Štika v rybníce, 1951 (s O. Novým, scénář, režie); Expres z Norimberka, 1953 (scénář, režie); Černý prapor, 1958 (scénář, režie); 105 % alibi, 1959 (režie); Pochodně, 1960 (režie); Kde alibi nestačí, 1961 (scénář, režie); Kohout plaší smrt, 1961 (scénář, režie); Komu tančí Havana, 1962 (scénář, režie); Alibi na vodě, 1965 (scénář, režie); Sedm havranů, 1967 (scénář, režie); Bylo čtvrt a bude půl, 1968 (scénář, režie); Svatá hříšnice, 1970 (scénář, režie); Svatba bez prstýnku, 1972 (scénář, režie); Aféry mé ženy, 1972 (scénář, režie); Vysoká modrá zeď, 1973 (scénář, režie); Sedmého dne večer, 1974 (scénář, režie); Akce v Istanbulu, 1975 (scénář, režie); Pasiáns (režie); Silnější než strach, 1978 (režie); Jak napálit advokáta, 1980 (režie); V hlavní roli Oldřich Nový, 1980 (režie).

L: ČBS, s. 91; EJ, s. 86; FP, s. 77n. (s filmografií a bibliografií); Tomeš 1, s. 189; Ahoj na sobotu 1970, č. 19, s. 3, č. 39, s. 7, 1971, č. 19, s. 7, 1974, č. 23, s. 5; Film a doba, 1977, č. 10, s. 550n.; Svět v obrazech 29, 1973, č. 6, s. 19, 1974, č. 11, s. 27, č. 42, s. 18; www.cfn.cz.

Marie Makariusová