ČEDÍK Václav 12.2.1908-20.1.1955: Porovnání verzí

Z Personal
(ČEDÍK_Václav_12.2.1908-20.1.1955)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 12.2.1908
 
| datum narození = 12.2.1908
| místo narození =  
+
| místo narození = Benešov
 
| datum úmrtí = 20.1.1955
 
| datum úmrtí = 20.1.1955
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
 
68- Redaktor nebo žurnalista
 
68- Redaktor nebo žurnalista
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Václav ČEDÍK
+
}}
 +
'''ČEDÍK, Václav''' ''(též Antar), * 12. 2. 1908 Benešov, † 20. 1. 1955 Praha, lékař-psychiatr, spisovatel''
 +
 
 +
Jeho otec padl během první světové války. Dospíval v obtížných
 +
existenčních poměrech a už od gymnázia, na němž
 +
1928 maturoval, si musel vydělávat na studium. Zapsal se na
 +
pražskou techniku, z této školy pak přestoupil na Lékařskou
 +
fakultu UK. Od mládí se účastnil politického života studentů
 +
na straně levice, ve 30. letech se stal vedoucím pracovníkem
 +
organizace komunistické mládeže a studentstva. Jako
 +
blízký spolupracovník V. Sinkuleho vedl pod pseudonymem
 +
Antar protifašistické studentské hnutí. Spoluzakládal Jednotu
 +
nemajetných a pokrokových studentů a Demokratický
 +
blok studentstva. Založil, redigoval a vedl studentské časopisy
 +
''Blok'' a ''Nástup'', 1934–39 byl redaktorem časopisu mediků
 +
a lékařů ''Roentgen''.
 +
 
 +
Po uzavření českých vysokých škol 17. 11. 1939 našel zaměstnání
 +
na interním oddělení benešovské nemocnice. Stal
 +
se členem vedení partyzánského hnutí na Benešovsku a koncem
 +
války byl odvlečen na nucené práce. Medicínu mohl
 +
dokončit až po 1945, kdy se ve zdravotnictví angažoval politicky
 +
(jako zdravotnický publicista a organizátor) a pedagogicky.
 +
Stál u zrodu časopisu ''Sociální a zdravotnická politika''
 +
a v červnu 1948 byl pověřen redigováním 9.–25. čísla ''Věstníku''
 +
''československých lékařů''. 1948–51 vedl psychiatrickou
 +
kliniku v Plzni. 1950 se zúčastnil zájezdu československých
 +
lékařských vědeckých pracovníků do SSSR. Práci na několika
 +
monografiích i na klinice mu od 1948 komplikovala vážná
 +
choroba. Vrátil se do Prahy, kde nastoupil jako zástupce
 +
přednosty psychiatrické kliniky, ale 1953, po zhoršení svého
 +
zdravotního stavu, odešel z Prahy pracovat na klidnější místo.
 +
Do konce života působil jako primář ve Státním psychiatrickém
 +
léčebném ústavu v Havlíčkově Brodě. In memoriam
 +
byl vyznamenán medailí J. E. Purkyně.
 +
 
 +
Č. literární práce byly ovlivněny marxismem, odrážely politické
 +
a sociální poměry doby svého vzniku a reagovaly na nebezpečí
 +
nastupujícího fašismu. V oboru psychiatrie se věnoval
 +
především přípravě kapitol do vysokoškolských učebnic.
 +
Nedokončena zůstala Č. ''Obecná psychiatrie s psychologickým''
 +
''úvodem''. Patřil u nás k předním zastáncům teorie I. P. Pavlova.
 +
 
 +
'''D:''' Abc dialektického materialismu, 1931; Abeceda dialektického materialismu,
 +
1945; Tak mluvil Wolker. Technika a chemie jeho slov, 1934; Neurosa
 +
jako nedořešený konflikt, 1941; kapitoly in: Repetitorium všeobecné
 +
psychiatrie s psychologickým úvodem, 1953 (knižně 1955); Psychiatrie
 +
a psychologie, 1953 (2. přepracované vyd. 1955); Psychiatrie a psychologie
 +
pro zdravotnické školy, 1953; Schizofrenie dementia praecox + Somatogenie,
 +
in: Speciální psychiatrie, 1956; K. Cvejn (ed.), Antar bojující. Památce
 +
doc. MUDr. V. Č. – Antara. Výbor z jeho literární tvorby, 1963 (s doslovem
 +
a bibliografií).
 +
 
 +
'''L:''' nekrology: J. Hrbek, Doc. Dr. V. Č. – Antar mrtev, in: ČLČ 94, 1955,
 +
s. 235n.; týž, V. Č., in: Neurologie a psychiatrie československá, 1955, č. 3,
 +
s. 222n.; J. Hrbek – B. Fabiánová, Za doc. MUDr. V. Č., in: ČLČ 97, 1958,
 +
s. 275n.; 80 let nemocnice v Benešově 1898–1988, 1988, s. 19; LČL 1, s. 69
 +
(jako Antar, s bibliografií).
 +
 
 +
Hana Mášová, Marie Makariusová
 +
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
Řádka 16: Řádka 76:
  
 
[[Kategorie:1908]]
 
[[Kategorie:1908]]
[[Kategorie:1955]]
+
[[Kategorie:Benešov]]
 +
[Kategorie:1955]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 20. 11. 2016, 14:31

Václav ČEDÍK
Narození 12.2.1908
Místo narození Benešov
Úmrtí 20.1.1955
Místo úmrtí Praha
Povolání

15- Lékaři

68- Redaktor nebo žurnalista

ČEDÍK, Václav (též Antar), * 12. 2. 1908 Benešov, † 20. 1. 1955 Praha, lékař-psychiatr, spisovatel

Jeho otec padl během první světové války. Dospíval v obtížných existenčních poměrech a už od gymnázia, na němž 1928 maturoval, si musel vydělávat na studium. Zapsal se na pražskou techniku, z této školy pak přestoupil na Lékařskou fakultu UK. Od mládí se účastnil politického života studentů na straně levice, ve 30. letech se stal vedoucím pracovníkem organizace komunistické mládeže a studentstva. Jako blízký spolupracovník V. Sinkuleho vedl pod pseudonymem Antar protifašistické studentské hnutí. Spoluzakládal Jednotu nemajetných a pokrokových studentů a Demokratický blok studentstva. Založil, redigoval a vedl studentské časopisy Blok a Nástup, 1934–39 byl redaktorem časopisu mediků a lékařů Roentgen.

Po uzavření českých vysokých škol 17. 11. 1939 našel zaměstnání na interním oddělení benešovské nemocnice. Stal se členem vedení partyzánského hnutí na Benešovsku a koncem války byl odvlečen na nucené práce. Medicínu mohl dokončit až po 1945, kdy se ve zdravotnictví angažoval politicky (jako zdravotnický publicista a organizátor) a pedagogicky. Stál u zrodu časopisu Sociální a zdravotnická politika a v červnu 1948 byl pověřen redigováním 9.–25. čísla Věstníku československých lékařů. 1948–51 vedl psychiatrickou kliniku v Plzni. 1950 se zúčastnil zájezdu československých lékařských vědeckých pracovníků do SSSR. Práci na několika monografiích i na klinice mu od 1948 komplikovala vážná choroba. Vrátil se do Prahy, kde nastoupil jako zástupce přednosty psychiatrické kliniky, ale 1953, po zhoršení svého zdravotního stavu, odešel z Prahy pracovat na klidnější místo. Do konce života působil jako primář ve Státním psychiatrickém léčebném ústavu v Havlíčkově Brodě. In memoriam byl vyznamenán medailí J. E. Purkyně.

Č. literární práce byly ovlivněny marxismem, odrážely politické a sociální poměry doby svého vzniku a reagovaly na nebezpečí nastupujícího fašismu. V oboru psychiatrie se věnoval především přípravě kapitol do vysokoškolských učebnic. Nedokončena zůstala Č. Obecná psychiatrie s psychologickým úvodem. Patřil u nás k předním zastáncům teorie I. P. Pavlova.

D: Abc dialektického materialismu, 1931; Abeceda dialektického materialismu, 1945; Tak mluvil Wolker. Technika a chemie jeho slov, 1934; Neurosa jako nedořešený konflikt, 1941; kapitoly in: Repetitorium všeobecné psychiatrie s psychologickým úvodem, 1953 (knižně 1955); Psychiatrie a psychologie, 1953 (2. přepracované vyd. 1955); Psychiatrie a psychologie pro zdravotnické školy, 1953; Schizofrenie dementia praecox + Somatogenie, in: Speciální psychiatrie, 1956; K. Cvejn (ed.), Antar bojující. Památce doc. MUDr. V. Č. – Antara. Výbor z jeho literární tvorby, 1963 (s doslovem a bibliografií).

L: nekrology: J. Hrbek, Doc. Dr. V. Č. – Antar mrtev, in: ČLČ 94, 1955, s. 235n.; týž, V. Č., in: Neurologie a psychiatrie československá, 1955, č. 3, s. 222n.; J. Hrbek – B. Fabiánová, Za doc. MUDr. V. Č., in: ČLČ 97, 1958, s. 275n.; 80 let nemocnice v Benešově 1898–1988, 1988, s. 19; LČL 1, s. 69 (jako Antar, s bibliografií).

Hana Mášová, Marie Makariusová [Kategorie:1955]]