ČEDÍK Václav 12.2.1908-20.1.1955: Porovnání verzí
(ČEDÍK_Václav_12.2.1908-20.1.1955) |
|||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.2.1908 | | datum narození = 12.2.1908 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Benešov |
| datum úmrtí = 20.1.1955 | | datum úmrtí = 20.1.1955 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
68- Redaktor nebo žurnalista | 68- Redaktor nebo žurnalista | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČEDÍK, Václav''' ''(též Antar), * 12. 2. 1908 Benešov, † 20. 1. 1955 Praha, lékař-psychiatr, spisovatel'' | ||
+ | |||
+ | Jeho otec padl během první světové války. Dospíval v obtížných | ||
+ | existenčních poměrech a už od gymnázia, na němž | ||
+ | 1928 maturoval, si musel vydělávat na studium. Zapsal se na | ||
+ | pražskou techniku, z této školy pak přestoupil na Lékařskou | ||
+ | fakultu UK. Od mládí se účastnil politického života studentů | ||
+ | na straně levice, ve 30. letech se stal vedoucím pracovníkem | ||
+ | organizace komunistické mládeže a studentstva. Jako | ||
+ | blízký spolupracovník V. Sinkuleho vedl pod pseudonymem | ||
+ | Antar protifašistické studentské hnutí. Spoluzakládal Jednotu | ||
+ | nemajetných a pokrokových studentů a Demokratický | ||
+ | blok studentstva. Založil, redigoval a vedl studentské časopisy | ||
+ | ''Blok'' a ''Nástup'', 1934–39 byl redaktorem časopisu mediků | ||
+ | a lékařů ''Roentgen''. | ||
+ | |||
+ | Po uzavření českých vysokých škol 17. 11. 1939 našel zaměstnání | ||
+ | na interním oddělení benešovské nemocnice. Stal | ||
+ | se členem vedení partyzánského hnutí na Benešovsku a koncem | ||
+ | války byl odvlečen na nucené práce. Medicínu mohl | ||
+ | dokončit až po 1945, kdy se ve zdravotnictví angažoval politicky | ||
+ | (jako zdravotnický publicista a organizátor) a pedagogicky. | ||
+ | Stál u zrodu časopisu ''Sociální a zdravotnická politika'' | ||
+ | a v červnu 1948 byl pověřen redigováním 9.–25. čísla ''Věstníku'' | ||
+ | ''československých lékařů''. 1948–51 vedl psychiatrickou | ||
+ | kliniku v Plzni. 1950 se zúčastnil zájezdu československých | ||
+ | lékařských vědeckých pracovníků do SSSR. Práci na několika | ||
+ | monografiích i na klinice mu od 1948 komplikovala vážná | ||
+ | choroba. Vrátil se do Prahy, kde nastoupil jako zástupce | ||
+ | přednosty psychiatrické kliniky, ale 1953, po zhoršení svého | ||
+ | zdravotního stavu, odešel z Prahy pracovat na klidnější místo. | ||
+ | Do konce života působil jako primář ve Státním psychiatrickém | ||
+ | léčebném ústavu v Havlíčkově Brodě. In memoriam | ||
+ | byl vyznamenán medailí J. E. Purkyně. | ||
+ | |||
+ | Č. literární práce byly ovlivněny marxismem, odrážely politické | ||
+ | a sociální poměry doby svého vzniku a reagovaly na nebezpečí | ||
+ | nastupujícího fašismu. V oboru psychiatrie se věnoval | ||
+ | především přípravě kapitol do vysokoškolských učebnic. | ||
+ | Nedokončena zůstala Č. ''Obecná psychiatrie s psychologickým'' | ||
+ | ''úvodem''. Patřil u nás k předním zastáncům teorie I. P. Pavlova. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Abc dialektického materialismu, 1931; Abeceda dialektického materialismu, | ||
+ | 1945; Tak mluvil Wolker. Technika a chemie jeho slov, 1934; Neurosa | ||
+ | jako nedořešený konflikt, 1941; kapitoly in: Repetitorium všeobecné | ||
+ | psychiatrie s psychologickým úvodem, 1953 (knižně 1955); Psychiatrie | ||
+ | a psychologie, 1953 (2. přepracované vyd. 1955); Psychiatrie a psychologie | ||
+ | pro zdravotnické školy, 1953; Schizofrenie dementia praecox + Somatogenie, | ||
+ | in: Speciální psychiatrie, 1956; K. Cvejn (ed.), Antar bojující. Památce | ||
+ | doc. MUDr. V. Č. – Antara. Výbor z jeho literární tvorby, 1963 (s doslovem | ||
+ | a bibliografií). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' nekrology: J. Hrbek, Doc. Dr. V. Č. – Antar mrtev, in: ČLČ 94, 1955, | ||
+ | s. 235n.; týž, V. Č., in: Neurologie a psychiatrie československá, 1955, č. 3, | ||
+ | s. 222n.; J. Hrbek – B. Fabiánová, Za doc. MUDr. V. Č., in: ČLČ 97, 1958, | ||
+ | s. 275n.; 80 let nemocnice v Benešově 1898–1988, 1988, s. 19; LČL 1, s. 69 | ||
+ | (jako Antar, s bibliografií). | ||
+ | |||
+ | Hana Mášová, Marie Makariusová | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
Řádka 16: | Řádka 76: | ||
[[Kategorie:1908]] | [[Kategorie:1908]] | ||
− | [[Kategorie:1955]] | + | [[Kategorie:Benešov]] |
+ | [Kategorie:1955]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 20. 11. 2016, 14:31
Václav ČEDÍK | |
Narození | 12.2.1908 |
---|---|
Místo narození | Benešov |
Úmrtí | 20.1.1955 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
15- Lékaři 68- Redaktor nebo žurnalista |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44547 |
ČEDÍK, Václav (též Antar), * 12. 2. 1908 Benešov, † 20. 1. 1955 Praha, lékař-psychiatr, spisovatel
Jeho otec padl během první světové války. Dospíval v obtížných existenčních poměrech a už od gymnázia, na němž 1928 maturoval, si musel vydělávat na studium. Zapsal se na pražskou techniku, z této školy pak přestoupil na Lékařskou fakultu UK. Od mládí se účastnil politického života studentů na straně levice, ve 30. letech se stal vedoucím pracovníkem organizace komunistické mládeže a studentstva. Jako blízký spolupracovník V. Sinkuleho vedl pod pseudonymem Antar protifašistické studentské hnutí. Spoluzakládal Jednotu nemajetných a pokrokových studentů a Demokratický blok studentstva. Založil, redigoval a vedl studentské časopisy Blok a Nástup, 1934–39 byl redaktorem časopisu mediků a lékařů Roentgen.
Po uzavření českých vysokých škol 17. 11. 1939 našel zaměstnání na interním oddělení benešovské nemocnice. Stal se členem vedení partyzánského hnutí na Benešovsku a koncem války byl odvlečen na nucené práce. Medicínu mohl dokončit až po 1945, kdy se ve zdravotnictví angažoval politicky (jako zdravotnický publicista a organizátor) a pedagogicky. Stál u zrodu časopisu Sociální a zdravotnická politika a v červnu 1948 byl pověřen redigováním 9.–25. čísla Věstníku československých lékařů. 1948–51 vedl psychiatrickou kliniku v Plzni. 1950 se zúčastnil zájezdu československých lékařských vědeckých pracovníků do SSSR. Práci na několika monografiích i na klinice mu od 1948 komplikovala vážná choroba. Vrátil se do Prahy, kde nastoupil jako zástupce přednosty psychiatrické kliniky, ale 1953, po zhoršení svého zdravotního stavu, odešel z Prahy pracovat na klidnější místo. Do konce života působil jako primář ve Státním psychiatrickém léčebném ústavu v Havlíčkově Brodě. In memoriam byl vyznamenán medailí J. E. Purkyně.
Č. literární práce byly ovlivněny marxismem, odrážely politické a sociální poměry doby svého vzniku a reagovaly na nebezpečí nastupujícího fašismu. V oboru psychiatrie se věnoval především přípravě kapitol do vysokoškolských učebnic. Nedokončena zůstala Č. Obecná psychiatrie s psychologickým úvodem. Patřil u nás k předním zastáncům teorie I. P. Pavlova.
D: Abc dialektického materialismu, 1931; Abeceda dialektického materialismu, 1945; Tak mluvil Wolker. Technika a chemie jeho slov, 1934; Neurosa jako nedořešený konflikt, 1941; kapitoly in: Repetitorium všeobecné psychiatrie s psychologickým úvodem, 1953 (knižně 1955); Psychiatrie a psychologie, 1953 (2. přepracované vyd. 1955); Psychiatrie a psychologie pro zdravotnické školy, 1953; Schizofrenie dementia praecox + Somatogenie, in: Speciální psychiatrie, 1956; K. Cvejn (ed.), Antar bojující. Památce doc. MUDr. V. Č. – Antara. Výbor z jeho literární tvorby, 1963 (s doslovem a bibliografií).
L: nekrology: J. Hrbek, Doc. Dr. V. Č. – Antar mrtev, in: ČLČ 94, 1955, s. 235n.; týž, V. Č., in: Neurologie a psychiatrie československá, 1955, č. 3, s. 222n.; J. Hrbek – B. Fabiánová, Za doc. MUDr. V. Č., in: ČLČ 97, 1958, s. 275n.; 80 let nemocnice v Benešově 1898–1988, 1988, s. 19; LČL 1, s. 69 (jako Antar, s bibliografií).
Hana Mášová, Marie Makariusová [Kategorie:1955]]