ČEJCHAN Václav 13.3.1904-23.4.1973: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 23.4.1973
 
| datum úmrtí = 23.4.1973
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 53- Historik
+
| povolání = 53- Historik<br />64- Překladatel<br />70- Knihovník nebo pracovník informatiky<br />
64- Překladatel
+
70- Knihovník nebo pracovník informatiky
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 565
 
}}
 
}}
 
'''ČEJCHAN, Václav''', ''* 13. 3. 1904 Praha, † 23. 4. 1973 Praha, historik, knihovník, překladatel''
 
'''ČEJCHAN, Václav''', ''* 13. 3. 1904 Praha, † 23. 4. 1973 Praha, historik, knihovník, překladatel''

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 10:11

Václav ČEJCHAN
Narození 13.3.1904
Místo narození Praha
Úmrtí 23.4.1973
Místo úmrtí Praha
Povolání 53- Historik
64- Překladatel
70- Knihovník nebo pracovník informatiky
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 565
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44614

ČEJCHAN, Václav, * 13. 3. 1904 Praha, † 23. 4. 1973 Praha, historik, knihovník, překladatel

Narodil se v rodině pekařského dělníka. Po maturitě na gymnáziu se zapsal jako posluchač historie na Filozofickou fakultu UK, kde se stal 1923–27 žákem historiků Gollovy školy Josefa Šusty, Václava Novotného a Jaroslava Bidla. Jeden rok navštěvoval Státní archivní školu, 1928 dosáhl titulu PhDr. 1929–31 absolvoval knihovnický kurs. 1925–35 pracoval ve Slovanské knihovně, 1935–38 v Ruském zahraničním historickém archivu, 1939–48 v Archivu ministerstva vnitra. 1948–49 působil jako ředitel Slovanské knihovny, 1950–54 byl ředitelem Univerzitní (dnes Národní) knihovny. Od 1954 pracoval jako vědecký pracovník Československo-sovětského institutu ČSAV, od 1964 v Ústavu dějin evropských socialistických zemí ČSAV. 1968 byl penzionován. Zabýval se českými dějinami 19. století ve vztahu ke slovanské otázce, zvláště pak revolučním děním 1848–49, hlavní pozornost věnoval českým radikálům a osobě Michaila Bakunina. Druhou oblastí jeho badatelského zájmu se staly později dějiny česko-ruských vztahů, podílel se na jejich syntetickém zpracování, přípravě vědecko-popularizačních publikací a souborném vydání dokumentů. Nejvíce publikoval v časopisech a sbornících, zejména ve Slovanském přehledu. Byl autorem řady hesel z oboru slovanských dějin v Ottově slovníku naučném nové doby. Překládal z ruské, ukrajinské, polské a slovinské odborné literatury.

D: Bakunin v Čechách, 1928; Dějiny Sovětského svazu a československo- -sovětských vztahů v dokumentech 2, 1790–1900, 1964 (spoluautor); Dějiny česko-ruských vztahů 1770–1917, 1967 (redaktor a člen autorského kolektivu).

L: Kudělka-Šimeček, s. 73n. (kde další bibliografie); Kutnar, s. 475n.; ČBS, s. 91; J. Hoffmannová – J. Pražáková, Biografický slovník archivářů českých zemí, 2000, s. 125, Tomeš 1, s. 191; Knapík, s. 66.

P: ANM Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Vacek