ČEJKA Josef 28.6.1886-24.3.1932: Porovnání verzí
(ČEJKA_Josef_28.7.1886-25.3.1932) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Josef ČEJKA | | jméno = Josef ČEJKA | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 28. | + | | datum narození = 28.6.1886 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Klatovy |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 24.3.1932 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČEJKA, Josef''', ''* 28. 6. 1886 Klatovy, † 24. 3. 1932 Praha, malíř, kreslíř, grafik'' | ||
+ | |||
+ | Po maturitě (1903) se věnoval soukromému studiu malířství, | ||
+ | od 1906 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, | ||
+ | školu nedokončil. Od 1909 se výtvarně vzdělával ve Vídni. | ||
+ | Po studijním pobytu v Mnichově se věnoval krajinomalbě | ||
+ | (především motivům z rodného Klatovska), malbami vyzdobil | ||
+ | radniční síň v rodišti, kreslil podobizny a karikatury. | ||
+ | Později se zabýval hlavně grafikou, knižními ilustracemi | ||
+ | (spolupracoval zejména s časopisy ''Humoristické listy'' a ''Švanda'' | ||
+ | ''dudák'', ilustroval též řadu knih pro děti), plakáty a reklamními | ||
+ | kresbami. Navrhoval také dřevěné hračky. Velký zájem | ||
+ | projevoval o divadlo, po válce byl 1918–21 členem kabaretu | ||
+ | Červená sedma, kde působil jako konferenciér a strhující | ||
+ | vypravěč anekdot. Podobně jako řada dalších výtvarníků | ||
+ | první poloviny 20. století se i Č. nadchl pro loutkové divadlo, | ||
+ | v němž chtěl uplatnit jak své výtvarné předpoklady, | ||
+ | tak herecké nadání. V listopadu 1929 otevřel v Radiopaláci | ||
+ | na pražských Vinohradech maňáskovou scénu Škrholeum. | ||
+ | Pro ni vytvořil originální jeviště s transparentními dekoracemi | ||
+ | a řadu loutek a působil tam i jako jediný herecký interpret. | ||
+ | Scéna však neměla dlouhého trvání, jeviště s loutkami | ||
+ | skončilo posléze v Bělehradě, kde bylo za druhé světové války | ||
+ | zničeno. Č. zemřel na mozkovou mrtvici. Den úmrtí je v literatuře uváděn i 25. 3., avšak podle nekrologů a pamětníků zemřel na Zelený čtvrtek, tedy 24. 3. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' rok., Malíř Č. zemřel, in: Venkov 27. 3. 1932; Za J. Č., in: Národní osvobození | ||
+ | 27. 3. 1932; A. Birnbaumová – V. Černá, Opuštěná paleta, 1942, | ||
+ | s. 62; B. Karen, Epizody, 1946, s. 256; OSND 1/2, s. 1023; Toman 1, s. 139; | ||
+ | J. Červený, Červená sedma, 1959, s. 218n.; J. Malík, Úsměvy dřevěné Thálie, | ||
+ | 1965, s. 76n., 254; V. V. Štech, V zamlženém zrcadle, 1967, s. 143n.; Knížák, | ||
+ | s. 166n. | ||
+ | |||
+ | Alice Dubská | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1886]] | [[Kategorie:1886]] | ||
+ | [[Kategorie:Klatovy]] | ||
[[Kategorie:1932]] | [[Kategorie:1932]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 25. 11. 2016, 18:30
Josef ČEJKA | |
Narození | 28.6.1886 |
---|---|
Místo narození | Klatovy |
Úmrtí | 24.3.1932 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44623 |
ČEJKA, Josef, * 28. 6. 1886 Klatovy, † 24. 3. 1932 Praha, malíř, kreslíř, grafik
Po maturitě (1903) se věnoval soukromému studiu malířství, od 1906 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, školu nedokončil. Od 1909 se výtvarně vzdělával ve Vídni. Po studijním pobytu v Mnichově se věnoval krajinomalbě (především motivům z rodného Klatovska), malbami vyzdobil radniční síň v rodišti, kreslil podobizny a karikatury. Později se zabýval hlavně grafikou, knižními ilustracemi (spolupracoval zejména s časopisy Humoristické listy a Švanda dudák, ilustroval též řadu knih pro děti), plakáty a reklamními kresbami. Navrhoval také dřevěné hračky. Velký zájem projevoval o divadlo, po válce byl 1918–21 členem kabaretu Červená sedma, kde působil jako konferenciér a strhující vypravěč anekdot. Podobně jako řada dalších výtvarníků první poloviny 20. století se i Č. nadchl pro loutkové divadlo, v němž chtěl uplatnit jak své výtvarné předpoklady, tak herecké nadání. V listopadu 1929 otevřel v Radiopaláci na pražských Vinohradech maňáskovou scénu Škrholeum. Pro ni vytvořil originální jeviště s transparentními dekoracemi a řadu loutek a působil tam i jako jediný herecký interpret. Scéna však neměla dlouhého trvání, jeviště s loutkami skončilo posléze v Bělehradě, kde bylo za druhé světové války zničeno. Č. zemřel na mozkovou mrtvici. Den úmrtí je v literatuře uváděn i 25. 3., avšak podle nekrologů a pamětníků zemřel na Zelený čtvrtek, tedy 24. 3.
L: rok., Malíř Č. zemřel, in: Venkov 27. 3. 1932; Za J. Č., in: Národní osvobození 27. 3. 1932; A. Birnbaumová – V. Černá, Opuštěná paleta, 1942, s. 62; B. Karen, Epizody, 1946, s. 256; OSND 1/2, s. 1023; Toman 1, s. 139; J. Červený, Červená sedma, 1959, s. 218n.; J. Malík, Úsměvy dřevěné Thálie, 1965, s. 76n., 254; V. V. Štech, V zamlženém zrcadle, 1967, s. 143n.; Knížák, s. 166n.
Alice Dubská