Biografický slovník
ČEJKA Josef 28.6.1886-24.3.1932
| Josef ČEJKA | |
 | |
| Narození | 28.6.1886 |
|---|---|
| Místo narození | Klatovy |
| Úmrtí | 24.3.1932 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 566-567 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44623 |
ČEJKA, Josef, * 28. 6. 1886 Klatovy, † 24. 3. 1932 Praha, malíř, kreslíř, grafik
Po maturitě (1903) se věnoval soukromému studiu malířství, od 1906 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, školu nedokončil. Od 1909 se výtvarně vzdělával ve Vídni. Po studijním pobytu v Mnichově se věnoval krajinomalbě (především motivům z rodného Klatovska), malbami vyzdobil radniční síň v rodišti, kreslil podobizny a karikatury. Později se zabýval hlavně grafikou, knižními ilustracemi (spolupracoval zejména s časopisy Humoristické listy a Švanda dudák, ilustroval též řadu knih pro děti), plakáty a reklamními kresbami. Navrhoval také dřevěné hračky. Velký zájem projevoval o divadlo, po válce byl 1918–21 členem kabaretu Červená sedma, kde působil jako konferenciér a strhující vypravěč anekdot. Podobně jako řada dalších výtvarníků první poloviny 20. století se i Č. nadchl pro loutkové divadlo, v němž chtěl uplatnit jak své výtvarné předpoklady, tak herecké nadání. V listopadu 1929 otevřel v Radiopaláci na pražských Vinohradech maňáskovou scénu Škrholeum. Pro ni vytvořil originální jeviště s transparentními dekoracemi a řadu loutek a působil tam i jako jediný herecký interpret. Scéna však neměla dlouhého trvání, jeviště s loutkami skončilo posléze v Bělehradě, kde bylo za druhé světové války zničeno. Č. zemřel na mozkovou mrtvici. Den úmrtí je v literatuře uváděn i 25. 3., avšak podle nekrologů a pamětníků zemřel na Zelený čtvrtek, tedy 24. 3.
L: rok., Malíř Č. zemřel, in: Venkov 27. 3. 1932; Za J. Č., in: Národní osvobození 27. 3. 1932; A. Birnbaumová – V. Černá, Opuštěná paleta, 1942, s. 62; B. Karen, Epizody, 1946, s. 256; OSND 1/2, s. 1023; Toman 1, s. 139; J. Červený, Červená sedma, 1959, s. 218n.; J. Malík, Úsměvy dřevěné Thálie, 1965, s. 76n., 254; V. V. Štech, V zamlženém zrcadle, 1967, s. 143n.; Knížák, s. 166n.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Alice Dubská
Vtip z časopisu Švanda Dudák, 1926
