ČELAKOVSKÝ Ladislav František 3.12.1864-31.12.1916: Porovnání verzí

Z Personal
(ČELAKOVSKÝ_Ladislav_ml._3.12.1864-1916)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Ladislav ml. ČELAKOVSKÝ
+
| jméno = Ladislav František ČELAKOVSKÝ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 3.12.1864
 
| datum narození = 3.12.1864
 
| místo narození = Praha
 
| místo narození = Praha
| datum úmrtí = 1916
+
| datum úmrtí = 31.12.1916
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 6- Botanik
 
| povolání = 6- Botanik
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ladislav ml. ČELAKOVSKÝ
+
}}
 +
''ČELAKOVSKÝ, Ladislav František'', ''* 3. 12. 1864 Praha, † 31. 12. 1916 Praha, botanik, rostlinný fyziolog, mykolog''
 +
 
 +
Byl synem botanika Ladislava Č. (1834–1902) a Louisy
 +
Knafové (1837–1904), vnukem básníka Františka Ladislava
 +
Č. (1799–1852). Studoval botaniku na české univerzitě
 +
v Praze, získal titul PhDr. 1892 se stal honorovaným docentem,
 +
poté 1906 mimořádným profesorem všeobecné a zemědělské
 +
botaniky na české technice. Chtěl se specializovat na
 +
fyziologii rostlin. Absolvoval studijní pobyt v Lipsku u tehdejšího
 +
předního znalce oboru W. Pfeffera. Kariéra na české
 +
univerzitě mu byla znemožněna, ale 1909 se stal členem
 +
KČSN. Umělecké vlohy a citlivá povaha ho dovedly k melancholii
 +
a posléze k dobrovolnému odchodu ze života.
 +
 
 +
Hlavní přínos ve výzkumu fyziologie rostlin představovaly
 +
jeho studie o závislosti tvorby reprodukčních orgánů hub na
 +
respiračním režimu a úloze vody v bránění rozvoji reprodukce
 +
(1899). Problematiku systematicky shrnul do samostatné
 +
knihy ''Beiträge zur Fortpflanzungsphysiologie der Pilze'' (Příspěvky
 +
k fyziologii rozmnožování hub, 1906). Do časopisu
 +
''Archiv pro přírodovědecký výzkum Čech'' průkopnicky zpracoval
 +
taxonomii a rozšíření hlenek rostoucích v Čechách (''České''
 +
''myxomycety'', 1890). Psal též hesla pro ''Ottův slovník naučný''.
 +
 
 +
'''L:''' OSN 6, s. 583, 28, s. 213; OSND 1/2, s. 1024; Příroda 13, 1918/19, s. 30;
 +
Živa 15, 1967, s. 19–20; L. Viniklář (ed.), Vývoj české přírodovědy, 1931,
 +
s. 118 (portrét tab. 101); MSN 1, s. 992; ČBS, s. 91; Tomeš 1, s. 191n.;
 +
J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 207, 247.
 +
 
 +
Jan Janko
  
== Literatura ==
 
OSN 28, 213; ČBS, 91; Botanici 69; OSN VI, 583; MSN I, 992; MČE 1, 768; PSN I, 369; BLGBL I, 187, SDLČ 307; OSN Dod. I-2, 1024; Živa, r. 15., č.1., 1967, s. 19.-20; ČSHSOI I, 184;
 
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:B]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]
 
[[Kategorie:6- Botanik]]

Verze z 25. 11. 2016, 20:39

Ladislav František ČELAKOVSKÝ
Narození 3.12.1864
Místo narození Praha
Úmrtí 31.12.1916
Místo úmrtí Praha
Povolání

6- Botanik

61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44637

ČELAKOVSKÝ, Ladislav František, * 3. 12. 1864 Praha, † 31. 12. 1916 Praha, botanik, rostlinný fyziolog, mykolog

Byl synem botanika Ladislava Č. (1834–1902) a Louisy Knafové (1837–1904), vnukem básníka Františka Ladislava Č. (1799–1852). Studoval botaniku na české univerzitě v Praze, získal titul PhDr. 1892 se stal honorovaným docentem, poté 1906 mimořádným profesorem všeobecné a zemědělské botaniky na české technice. Chtěl se specializovat na fyziologii rostlin. Absolvoval studijní pobyt v Lipsku u tehdejšího předního znalce oboru W. Pfeffera. Kariéra na české univerzitě mu byla znemožněna, ale 1909 se stal členem KČSN. Umělecké vlohy a citlivá povaha ho dovedly k melancholii a posléze k dobrovolnému odchodu ze života.

Hlavní přínos ve výzkumu fyziologie rostlin představovaly jeho studie o závislosti tvorby reprodukčních orgánů hub na respiračním režimu a úloze vody v bránění rozvoji reprodukce (1899). Problematiku systematicky shrnul do samostatné knihy Beiträge zur Fortpflanzungsphysiologie der Pilze (Příspěvky k fyziologii rozmnožování hub, 1906). Do časopisu Archiv pro přírodovědecký výzkum Čech průkopnicky zpracoval taxonomii a rozšíření hlenek rostoucích v Čechách (České myxomycety, 1890). Psal též hesla pro Ottův slovník naučný.

L: OSN 6, s. 583, 28, s. 213; OSND 1/2, s. 1024; Příroda 13, 1918/19, s. 30; Živa 15, 1967, s. 19–20; L. Viniklář (ed.), Vývoj české přírodovědy, 1931, s. 118 (portrét tab. 101); MSN 1, s. 992; ČBS, s. 91; Tomeš 1, s. 191n.; J. Janko, Vědy o životě v českých zemích 1750–1950, 1997, s. 207, 247.

Jan Janko