Biografický slovník
ČELEDA Jaroslav 11.6.1890-21.6.1974: Porovnání verzí
(ČELEDA_Jaroslav_11.6.1890-21.6.1974) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 11.6.1890 | | datum narození = 11.6.1890 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Opava |
| datum úmrtí = 21.6.1974 | | datum úmrtí = 21.6.1974 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění | | povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění | ||
78- Hudební interpret | 78- Hudební interpret | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | '''ČELEDA, Jaroslav''', ''* 11. 6. 1890 Opava, † 21. 6. 1974 Praha, hudební spisovatel, houslista'' | ||
| + | |||
| + | Bratr skladatele Miloše Č. (1884–1958). Studoval Vyšší průmyslovou | ||
| + | školu v Praze (1907–11) a zároveň hru na housle | ||
| + | u Štěpána Suchého. 1910–55 vystupoval jako sólový houslista | ||
| + | zprvu v Čechách, později též v Rakousku (1915, 1924, | ||
| + | 1942), v Německu (1920, 1942), v Itálii (1928–29), v Egyptě, | ||
| + | Maroku, Tunisu a Alžíru. Jako tajemník hudebního odboru | ||
| + | Československého rozhlasu (1929–34) uváděl pravidelně | ||
| + | českou hudbu 18. století. Napsal houslové skladby a ''Úvod do'' | ||
| + | ''houslové hry''. Pořídil soupis české houslové tvorby v českých | ||
| + | i zahraničních sbírkách, pečoval o záchranu rodného domu | ||
| + | Bendů ve Starých Benátkách (nad Jizerou), Smetanovy myslivny | ||
| + | v Jabkenicích a v té souvislosti uspořádal výstavu v Mladé | ||
| + | Boleslavi. Prováděl soupisy hudebních památek na českých | ||
| + | zámcích (zejména zámek Lichnovských v Hradci nad Moravicí). | ||
| + | Výsledky svých výzkumů, obohacené mj. o údaje předané | ||
| + | Hansem Bendou, zpracoval v mnohých studiích v hudebních | ||
| + | časopisech a v několika obsáhlých rukopisech, které jsou dnes | ||
| + | uloženy převážně v Českém hudebním fondu. Připravil k vydání | ||
| + | Smetanova dua ''Z domoviny'', houslové skladby českých | ||
| + | i zahraničních skladatelů 18. století, ''České muzikantské historky'' | ||
| + | (1939) a ''Vlastní životopis Františka Bendy'' (1939). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Niccolò Paganini, 1914; Pavel Křížkovský, 1920; Smetana a Boleslavsko, | ||
| + | 1928; Jan Kubelík, 1930; Josef Slavík, 1933; Paganini a Praha, 1940; Mozart | ||
| + | a čeští klasikové; Smetanův druh sděluje: život a dílo Josefa Srba-Debrnova, | ||
| + | 1945; Josef Mysliveček: tvůrce pražského nářečí hudebního rokoka tereziánského, | ||
| + | 1946; Mozart mezi Čechy, 1955; Ema Destinnová, 1958; František | ||
| + | Benda, praotec českých houslistů, 1958–60; Smetana a Hostinský, 1964–65; | ||
| + | Mozart, Beethoven a Lichnovští, 1967; Nosticovo divadlo v Praze, 1968–69; | ||
| + | České hudební rodokmeny, 1970. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' Pazdírek 1, s. 161; HS 1, s. 186; M. Vilímec, Utajený historik – J. Č., | ||
| + | in: Svobodné slovo 29. 3. 1991; J. Holý, Příliš opožděná rehabilitace, in: | ||
| + | Literární noviny 23. 6. 1994. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' České muzeum hudby Praha, nezpracovaná pozůstalost; Český hudební | ||
| + | fond Praha, rkp. z let 1958–1970. | ||
| + | |||
| + | Mojmír Sobotka | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]] | [[Kategorie:73- Uměnovědec nebo historik umění]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 58: | ||
[[Kategorie:1890]] | [[Kategorie:1890]] | ||
| + | [[Kategorie:Opava]] | ||
[[Kategorie:1974]] | [[Kategorie:1974]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 26. 11. 2016, 10:59
| Jaroslav ČELEDA | |
 | |
| Narození | 11.6.1890 |
|---|---|
| Místo narození | Opava |
| Úmrtí | 21.6.1974 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
73- Uměnovědec nebo historik umění 78- Hudební interpret |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44641 |
ČELEDA, Jaroslav, * 11. 6. 1890 Opava, † 21. 6. 1974 Praha, hudební spisovatel, houslista
Bratr skladatele Miloše Č. (1884–1958). Studoval Vyšší průmyslovou školu v Praze (1907–11) a zároveň hru na housle u Štěpána Suchého. 1910–55 vystupoval jako sólový houslista zprvu v Čechách, později též v Rakousku (1915, 1924, 1942), v Německu (1920, 1942), v Itálii (1928–29), v Egyptě, Maroku, Tunisu a Alžíru. Jako tajemník hudebního odboru Československého rozhlasu (1929–34) uváděl pravidelně českou hudbu 18. století. Napsal houslové skladby a Úvod do houslové hry. Pořídil soupis české houslové tvorby v českých i zahraničních sbírkách, pečoval o záchranu rodného domu Bendů ve Starých Benátkách (nad Jizerou), Smetanovy myslivny v Jabkenicích a v té souvislosti uspořádal výstavu v Mladé Boleslavi. Prováděl soupisy hudebních památek na českých zámcích (zejména zámek Lichnovských v Hradci nad Moravicí). Výsledky svých výzkumů, obohacené mj. o údaje předané Hansem Bendou, zpracoval v mnohých studiích v hudebních časopisech a v několika obsáhlých rukopisech, které jsou dnes uloženy převážně v Českém hudebním fondu. Připravil k vydání Smetanova dua Z domoviny, houslové skladby českých i zahraničních skladatelů 18. století, České muzikantské historky (1939) a Vlastní životopis Františka Bendy (1939).
D: Niccolò Paganini, 1914; Pavel Křížkovský, 1920; Smetana a Boleslavsko, 1928; Jan Kubelík, 1930; Josef Slavík, 1933; Paganini a Praha, 1940; Mozart a čeští klasikové; Smetanův druh sděluje: život a dílo Josefa Srba-Debrnova, 1945; Josef Mysliveček: tvůrce pražského nářečí hudebního rokoka tereziánského, 1946; Mozart mezi Čechy, 1955; Ema Destinnová, 1958; František Benda, praotec českých houslistů, 1958–60; Smetana a Hostinský, 1964–65; Mozart, Beethoven a Lichnovští, 1967; Nosticovo divadlo v Praze, 1968–69; České hudební rodokmeny, 1970.
L: Pazdírek 1, s. 161; HS 1, s. 186; M. Vilímec, Utajený historik – J. Č., in: Svobodné slovo 29. 3. 1991; J. Holý, Příliš opožděná rehabilitace, in: Literární noviny 23. 6. 1994.
P: České muzeum hudby Praha, nezpracovaná pozůstalost; Český hudební fond Praha, rkp. z let 1958–1970.
Mojmír Sobotka
