ČELEDA Jaroslav 11.6.1890-21.6.1974: Porovnání verzí
Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 21.6.1974 | | datum úmrtí = 21.6.1974 | ||
| místo úmrtí = Praha | | místo úmrtí = Praha | ||
− | | povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění | + | | povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění<br />78- Hudební interpret |
− | 78- Hudební interpret | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
+ | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 574 | ||
}} | }} | ||
'''ČELEDA, Jaroslav''', ''* 11. 6. 1890 Opava, † 21. 6. 1974 Praha, hudební spisovatel, houslista'' | '''ČELEDA, Jaroslav''', ''* 11. 6. 1890 Opava, † 21. 6. 1974 Praha, hudební spisovatel, houslista'' |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 10:20
Jaroslav ČELEDA | |
Narození | 11.6.1890 |
---|---|
Místo narození | Opava |
Úmrtí | 21.6.1974 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
73- Uměnovědec nebo historik umění 78- Hudební interpret |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 574 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44641 |
ČELEDA, Jaroslav, * 11. 6. 1890 Opava, † 21. 6. 1974 Praha, hudební spisovatel, houslista
Bratr skladatele Miloše Č. (1884–1958). Studoval Vyšší průmyslovou školu v Praze (1907–11) a zároveň hru na housle u Štěpána Suchého. 1910–55 vystupoval jako sólový houslista zprvu v Čechách, později též v Rakousku (1915, 1924, 1942), v Německu (1920, 1942), v Itálii (1928–29), v Egyptě, Maroku, Tunisu a Alžíru. Jako tajemník hudebního odboru Československého rozhlasu (1929–34) uváděl pravidelně českou hudbu 18. století. Napsal houslové skladby a Úvod do houslové hry. Pořídil soupis české houslové tvorby v českých i zahraničních sbírkách, pečoval o záchranu rodného domu Bendů ve Starých Benátkách (nad Jizerou), Smetanovy myslivny v Jabkenicích a v té souvislosti uspořádal výstavu v Mladé Boleslavi. Prováděl soupisy hudebních památek na českých zámcích (zejména zámek Lichnovských v Hradci nad Moravicí). Výsledky svých výzkumů, obohacené mj. o údaje předané Hansem Bendou, zpracoval v mnohých studiích v hudebních časopisech a v několika obsáhlých rukopisech, které jsou dnes uloženy převážně v Českém hudebním fondu. Připravil k vydání Smetanova dua Z domoviny, houslové skladby českých i zahraničních skladatelů 18. století, České muzikantské historky (1939) a Vlastní životopis Františka Bendy (1939).
D: Niccolò Paganini, 1914; Pavel Křížkovský, 1920; Smetana a Boleslavsko, 1928; Jan Kubelík, 1930; Josef Slavík, 1933; Paganini a Praha, 1940; Mozart a čeští klasikové; Smetanův druh sděluje: život a dílo Josefa Srba-Debrnova, 1945; Josef Mysliveček: tvůrce pražského nářečí hudebního rokoka tereziánského, 1946; Mozart mezi Čechy, 1955; Ema Destinnová, 1958; František Benda, praotec českých houslistů, 1958–60; Smetana a Hostinský, 1964–65; Mozart, Beethoven a Lichnovští, 1967; Nosticovo divadlo v Praze, 1968–69; České hudební rodokmeny, 1970.
L: Pazdírek 1, s. 161; HS 1, s. 186; M. Vilímec, Utajený historik – J. Č., in: Svobodné slovo 29. 3. 1991; J. Holý, Příliš opožděná rehabilitace, in: Literární noviny 23. 6. 1994.
P: České muzeum hudby Praha, nezpracovaná pozůstalost; Český hudební fond Praha, rkp. z let 1958–1970.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Mojmír Sobotka