ČELEDA Jaroslav 11.6.1890-21.6.1974: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 21.6.1974
 
| datum úmrtí = 21.6.1974
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
| povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění
+
| povolání = 73- Uměnovědec nebo historik umění<br />78- Hudební interpret
78- Hudební interpret
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 574
 
}}
 
}}
 
'''ČELEDA, Jaroslav''', ''* 11. 6. 1890 Opava, † 21. 6. 1974 Praha, hudební spisovatel, houslista''
 
'''ČELEDA, Jaroslav''', ''* 11. 6. 1890 Opava, † 21. 6. 1974 Praha, hudební spisovatel, houslista''

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 10:20

Jaroslav ČELEDA
Narození 11.6.1890
Místo narození Opava
Úmrtí 21.6.1974
Místo úmrtí Praha
Povolání 73- Uměnovědec nebo historik umění
78- Hudební interpret
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 574
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44641

ČELEDA, Jaroslav, * 11. 6. 1890 Opava, † 21. 6. 1974 Praha, hudební spisovatel, houslista

Bratr skladatele Miloše Č. (1884–1958). Studoval Vyšší průmyslovou školu v Praze (1907–11) a zároveň hru na housle u Štěpána Suchého. 1910–55 vystupoval jako sólový houslista zprvu v Čechách, později též v Rakousku (1915, 1924, 1942), v Německu (1920, 1942), v Itálii (1928–29), v Egyptě, Maroku, Tunisu a Alžíru. Jako tajemník hudebního odboru Československého rozhlasu (1929–34) uváděl pravidelně českou hudbu 18. století. Napsal houslové skladby a Úvod do houslové hry. Pořídil soupis české houslové tvorby v českých i zahraničních sbírkách, pečoval o záchranu rodného domu Bendů ve Starých Benátkách (nad Jizerou), Smetanovy myslivny v Jabkenicích a v té souvislosti uspořádal výstavu v Mladé Boleslavi. Prováděl soupisy hudebních památek na českých zámcích (zejména zámek Lichnovských v Hradci nad Moravicí). Výsledky svých výzkumů, obohacené mj. o údaje předané Hansem Bendou, zpracoval v mnohých studiích v hudebních časopisech a v několika obsáhlých rukopisech, které jsou dnes uloženy převážně v Českém hudebním fondu. Připravil k vydání Smetanova dua Z domoviny, houslové skladby českých i zahraničních skladatelů 18. století, České muzikantské historky (1939) a Vlastní životopis Františka Bendy (1939).

D: Niccolò Paganini, 1914; Pavel Křížkovský, 1920; Smetana a Boleslavsko, 1928; Jan Kubelík, 1930; Josef Slavík, 1933; Paganini a Praha, 1940; Mozart a čeští klasikové; Smetanův druh sděluje: život a dílo Josefa Srba-Debrnova, 1945; Josef Mysliveček: tvůrce pražského nářečí hudebního rokoka tereziánského, 1946; Mozart mezi Čechy, 1955; Ema Destinnová, 1958; František Benda, praotec českých houslistů, 1958–60; Smetana a Hostinský, 1964–65; Mozart, Beethoven a Lichnovští, 1967; Nosticovo divadlo v Praze, 1968–69; České hudební rodokmeny, 1970.

L: Pazdírek 1, s. 161; HS 1, s. 186; M. Vilímec, Utajený historik – J. Č., in: Svobodné slovo 29. 3. 1991; J. Holý, Příliš opožděná rehabilitace, in: Literární noviny 23. 6. 1994.

P: České muzeum hudby Praha, nezpracovaná pozůstalost; Český hudební fond Praha, rkp. z let 1958–1970.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Mojmír Sobotka