ČEMUS Jan Karel 28.1.1895-11.11.1969: Porovnání verzí
(ČEMUS_Jan_Karel_28.1.1895-11.11.1969) |
|||
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Jan Karel ČEMUS | | jméno = Jan Karel ČEMUS | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Cemus Jan Karel portret.jpg |
| datum narození = 28.1.1895 | | datum narození = 28.1.1895 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Horní Mokropsy (č. o. Všenory u Prahy) |
| datum úmrtí = 11.11.1969 | | datum úmrtí = 11.11.1969 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Kadaň |
− | | povolání = 63- Spisovatel | + | | povolání = 63- Spisovatel<br />64- Překladatel<br />28- Strojař nebo elektrotechnik<br /> |
− | 64- Překladatel | + | |
− | 28- Strojař nebo elektrotechnik | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 575-576 |
+ | }} | ||
+ | '''ČEMUS, Jan Karel''', ''* 28. 1. 1895 Horní Mokropsy (č. o. Všenory u Prahy), † 11. 11. 1969 Kadaň, elektrotechnik, spisovatel, odborný publicista'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z učitelské rodiny. Obecnou školu navštěvoval od | ||
+ | 1901 v rodišti, od 5. třídy v Praze. Tam ve studiu pokračoval | ||
+ | na reálce. Po maturitě se zapsal na pražskou techniku, kde | ||
+ | vystudoval elektrotechniku a získal titul inženýr. Poté byl zaměstnán | ||
+ | u různých elektrotechnických firem, později jako | ||
+ | vedoucí inženýr. Několik let měl samostatnou technickou | ||
+ | kancelář. O dovolených podnikal cesty do zahraničí, zejména | ||
+ | Jugoslávie, Itálie, Německa. Od 1925 se začal odbornými | ||
+ | články z elektrotechniky, motorismu a radiofonie uplatňovat | ||
+ | v tisku, záhy vedl v několika denních listech odborné hlídky | ||
+ | (zejména v ''Národní politice'' a ''Právu lidu''). 1926–29 redigoval | ||
+ | časopis ''Auto'' a 1927–28 ''Lány''. 1927 napsal svou první povídku, | ||
+ | kterou otiskl pod pseudonymem Vladimír Jenka (Jenka | ||
+ | mu říkala jeho manželka). Úspěch ho povzbudil k dalším | ||
+ | povídkám pro noviny, fejetonům, různým kurzivkám, zejména | ||
+ | však dílům pro děti a mládež. Pro ně 1937–55 vydal | ||
+ | opakovaně řadu dobrodružných i naučných knih, ve kterých | ||
+ | se kromě techniky věnoval i přírodě. Známými Č. tituly se | ||
+ | staly romány ''Bratři Drátové'' (čtyři vydání) a letecká robinsonáda | ||
+ | pro mládež ''Ostrov Bohemia'' (dvě vydání). Od 1938 byl | ||
+ | Č. kritikem knih pro mládež v ''Národní politice'', v té době se | ||
+ | také stal členem Syndikátu českých spisovatelů. Prózy ''Bratři'' | ||
+ | ''Drátové'' a ''Bratrstvo síly'' vyšly i německy. Uplatňoval se i jako | ||
+ | skladatel a klavírista, některé z jeho děl byly před válkou uvedeny | ||
+ | v Československém rozhlase (zejména ''Jarní píseň'' a ''Serenáda'' | ||
+ | ''D dur pro housle s klavírem''). Na počátku okupace | ||
+ | byl vězněn gestapem, odtud si odnesl zdravotní následky (invaliditu). | ||
+ | Po propuštění se věnoval soukromému vyučování | ||
+ | cizích jazyků a dále psal. Po válce přesídlil do Liberce, kde se | ||
+ | zaměřil na vydávání místních průvodců (''Liberec a jeho okolí'', | ||
+ | 1947, ''Jizerské a Lužické hory'', 1948), k nimž namaloval vlastní | ||
+ | obálky. Pak se přestěhoval do Kadaně. Zjara 1961 se podrobil operaci ledvinového nádoru. Byl členem České matice | ||
+ | technické, Československé výzkumné společnosti a Syndikátu | ||
+ | českých spisovatelů a spolku spisovatelů-beletristů Máj; | ||
+ | užíval řadu pseudonymů a šifer: Petr Čemus, Ingus, JKČ, | ||
+ | -jkč-, Čs, Č, č. Odborné knihy, zejména ''Úvod do radiofonie'', | ||
+ | 1926, ''Poruchy v radiofonii'', 1927, ''Elektřina v zemědělství'', | ||
+ | 1927, ''Automobil'', 1928, ''Poruchy a opravy automobilu'', 1929, | ||
+ | ''Pohonné stroje v zemědělství'', 1930, ''Automobilistou v několika'' | ||
+ | ''hodinách'', 1930 a jiné, publikoval jako Ing. J. Čemus. Beletrii | ||
+ | vydával také pod jménem J. K. Čemus. 1937 se uvedl | ||
+ | humorným románem pro mládež ''Tajný spolek SNOŠ''. Následovaly | ||
+ | další prózy pro mládež odehrávající se v Českém | ||
+ | ráji (''Skalní hnízdo'', 1941) a na Vysočině (''Jezero na Vysočině'', | ||
+ | 1942), pro dívky napsal novelu ''Šest hvězdiček'' (1942). Svět | ||
+ | elektřiny a techniky promítl nejprve do životopisného díla | ||
+ | pro mládež o Františku Křižíkovi ''Frantík vynálezce'' (1944), | ||
+ | pak do odborně orientovaných prací ''Svět elektřiny'' (1946), | ||
+ | ''Svět automobilů'' (1947) i do románu o automobilu ''Společnost'' | ||
+ | ''na kolech'' (1946). Ovlivněn válečnými a poválečnými | ||
+ | událostmi vydal románové prózy pro děti a mládež ''Obrněný'' | ||
+ | ''vlak'' (1947), ''Pancéřová pěst'' (1947), pro dospělé první díl ze | ||
+ | zamýšleného autobiografického cyklu z doby před první světovou | ||
+ | válkou až po éru nacismu ''Muži bez límečku'' (1946). | ||
+ | Posledním dílem se stala povídka pro mládež ''Od hor k moři'' | ||
+ | (1949). | ||
+ | |||
+ | Bez většího ohlasu zůstaly Č. dramatické práce, výjimku | ||
+ | tvořily rozhlasové inscenace her ''Bratři Drátové'', 1944 a ''Dva'', | ||
+ | 1945. Rovněž pokusy o knižní překlady byly sporadické (''Výkřik'' | ||
+ | ''srdce'', 1944). Vedle řady časopiseckých překladů povídek | ||
+ | a článků z angličtiny, němčiny, francouzštiny a italštiny vstoupil | ||
+ | do povědomí mladé, zejména válečné generace jako autor | ||
+ | dobrodružných, detektivních, autobiografických i populárněnaučných | ||
+ | knih, hlavně z radiofonie a automobilismu. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Kulturní adresář ČSR 1936; js, Románek o elektřině, in: Lidové noviny | ||
+ | 16. 10. 1943; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, | ||
+ | 1973, s. 469n.; KSN 2, s. 446; LČL 1, s. 431n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha. | ||
+ | |||
+ | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/379948 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Řádka 18: | Řádka 95: | ||
[[Kategorie:1895]] | [[Kategorie:1895]] | ||
+ | [[Kategorie:Horní Mokropsy]] | ||
[[Kategorie:1969]] | [[Kategorie:1969]] | ||
+ | [[Kategorie:Kadaň]] |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 10:22
Jan Karel ČEMUS | |
Narození | 28.1.1895 |
---|---|
Místo narození | Horní Mokropsy (č. o. Všenory u Prahy) |
Úmrtí | 11.11.1969 |
Místo úmrtí | Kadaň |
Povolání |
63- Spisovatel 64- Překladatel 28- Strojař nebo elektrotechnik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 575-576 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44652 |
ČEMUS, Jan Karel, * 28. 1. 1895 Horní Mokropsy (č. o. Všenory u Prahy), † 11. 11. 1969 Kadaň, elektrotechnik, spisovatel, odborný publicista
Pocházel z učitelské rodiny. Obecnou školu navštěvoval od 1901 v rodišti, od 5. třídy v Praze. Tam ve studiu pokračoval na reálce. Po maturitě se zapsal na pražskou techniku, kde vystudoval elektrotechniku a získal titul inženýr. Poté byl zaměstnán u různých elektrotechnických firem, později jako vedoucí inženýr. Několik let měl samostatnou technickou kancelář. O dovolených podnikal cesty do zahraničí, zejména Jugoslávie, Itálie, Německa. Od 1925 se začal odbornými články z elektrotechniky, motorismu a radiofonie uplatňovat v tisku, záhy vedl v několika denních listech odborné hlídky (zejména v Národní politice a Právu lidu). 1926–29 redigoval časopis Auto a 1927–28 Lány. 1927 napsal svou první povídku, kterou otiskl pod pseudonymem Vladimír Jenka (Jenka mu říkala jeho manželka). Úspěch ho povzbudil k dalším povídkám pro noviny, fejetonům, různým kurzivkám, zejména však dílům pro děti a mládež. Pro ně 1937–55 vydal opakovaně řadu dobrodružných i naučných knih, ve kterých se kromě techniky věnoval i přírodě. Známými Č. tituly se staly romány Bratři Drátové (čtyři vydání) a letecká robinsonáda pro mládež Ostrov Bohemia (dvě vydání). Od 1938 byl Č. kritikem knih pro mládež v Národní politice, v té době se také stal členem Syndikátu českých spisovatelů. Prózy Bratři Drátové a Bratrstvo síly vyšly i německy. Uplatňoval se i jako skladatel a klavírista, některé z jeho děl byly před válkou uvedeny v Československém rozhlase (zejména Jarní píseň a Serenáda D dur pro housle s klavírem). Na počátku okupace byl vězněn gestapem, odtud si odnesl zdravotní následky (invaliditu). Po propuštění se věnoval soukromému vyučování cizích jazyků a dále psal. Po válce přesídlil do Liberce, kde se zaměřil na vydávání místních průvodců (Liberec a jeho okolí, 1947, Jizerské a Lužické hory, 1948), k nimž namaloval vlastní obálky. Pak se přestěhoval do Kadaně. Zjara 1961 se podrobil operaci ledvinového nádoru. Byl členem České matice technické, Československé výzkumné společnosti a Syndikátu českých spisovatelů a spolku spisovatelů-beletristů Máj; užíval řadu pseudonymů a šifer: Petr Čemus, Ingus, JKČ, -jkč-, Čs, Č, č. Odborné knihy, zejména Úvod do radiofonie, 1926, Poruchy v radiofonii, 1927, Elektřina v zemědělství, 1927, Automobil, 1928, Poruchy a opravy automobilu, 1929, Pohonné stroje v zemědělství, 1930, Automobilistou v několika hodinách, 1930 a jiné, publikoval jako Ing. J. Čemus. Beletrii vydával také pod jménem J. K. Čemus. 1937 se uvedl humorným románem pro mládež Tajný spolek SNOŠ. Následovaly další prózy pro mládež odehrávající se v Českém ráji (Skalní hnízdo, 1941) a na Vysočině (Jezero na Vysočině, 1942), pro dívky napsal novelu Šest hvězdiček (1942). Svět elektřiny a techniky promítl nejprve do životopisného díla pro mládež o Františku Křižíkovi Frantík vynálezce (1944), pak do odborně orientovaných prací Svět elektřiny (1946), Svět automobilů (1947) i do románu o automobilu Společnost na kolech (1946). Ovlivněn válečnými a poválečnými událostmi vydal románové prózy pro děti a mládež Obrněný vlak (1947), Pancéřová pěst (1947), pro dospělé první díl ze zamýšleného autobiografického cyklu z doby před první světovou válkou až po éru nacismu Muži bez límečku (1946). Posledním dílem se stala povídka pro mládež Od hor k moři (1949).
Bez většího ohlasu zůstaly Č. dramatické práce, výjimku tvořily rozhlasové inscenace her Bratři Drátové, 1944 a Dva, 1945. Rovněž pokusy o knižní překlady byly sporadické (Výkřik srdce, 1944). Vedle řady časopiseckých překladů povídek a článků z angličtiny, němčiny, francouzštiny a italštiny vstoupil do povědomí mladé, zejména válečné generace jako autor dobrodružných, detektivních, autobiografických i populárněnaučných knih, hlavně z radiofonie a automobilismu.
L: Kulturní adresář ČSR 1936; js, Románek o elektřině, in: Lidové noviny 16. 10. 1943; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 469n.; KSN 2, s. 446; LČL 1, s. 431n.
P: Biografický archiv ÚČL Praha.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Marcella Husová