Verze z 13. 10. 2019, 10:22, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ČEMUS Jan Karel 28.1.1895-11.11.1969

Z Personal
Jan Karel ČEMUS
Narození 28.1.1895
Místo narození Horní Mokropsy (č. o. Všenory u Prahy)
Úmrtí 11.11.1969
Místo úmrtí Kadaň
Povolání 63- Spisovatel
64- Překladatel
28- Strojař nebo elektrotechnik
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 575-576

ČEMUS, Jan Karel, * 28. 1. 1895 Horní Mokropsy (č. o. Všenory u Prahy), † 11. 11. 1969 Kadaň, elektrotechnik, spisovatel, odborný publicista

Pocházel z učitelské rodiny. Obecnou školu navštěvoval od 1901 v rodišti, od 5. třídy v Praze. Tam ve studiu pokračoval na reálce. Po maturitě se zapsal na pražskou techniku, kde vystudoval elektrotechniku a získal titul inženýr. Poté byl zaměstnán u různých elektrotechnických firem, později jako vedoucí inženýr. Několik let měl samostatnou technickou kancelář. O dovolených podnikal cesty do zahraničí, zejména Jugoslávie, Itálie, Německa. Od 1925 se začal odbornými články z elektrotechniky, motorismu a radiofonie uplatňovat v tisku, záhy vedl v několika denních listech odborné hlídky (zejména v Národní politice a Právu lidu). 1926–29 redigoval časopis Auto a 1927–28 Lány. 1927 napsal svou první povídku, kterou otiskl pod pseudonymem Vladimír Jenka (Jenka mu říkala jeho manželka). Úspěch ho povzbudil k dalším povídkám pro noviny, fejetonům, různým kurzivkám, zejména však dílům pro děti a mládež. Pro ně 1937–55 vydal opakovaně řadu dobrodružných i naučných knih, ve kterých se kromě techniky věnoval i přírodě. Známými Č. tituly se staly romány Bratři Drátové (čtyři vydání) a letecká robinsonáda pro mládež Ostrov Bohemia (dvě vydání). Od 1938 byl Č. kritikem knih pro mládež v Národní politice, v té době se také stal členem Syndikátu českých spisovatelů. Prózy Bratři Drátové a Bratrstvo síly vyšly i německy. Uplatňoval se i jako skladatel a klavírista, některé z jeho děl byly před válkou uvedeny v Československém rozhlase (zejména Jarní píseň a Serenáda D dur pro housle s klavírem). Na počátku okupace byl vězněn gestapem, odtud si odnesl zdravotní následky (invaliditu). Po propuštění se věnoval soukromému vyučování cizích jazyků a dále psal. Po válce přesídlil do Liberce, kde se zaměřil na vydávání místních průvodců (Liberec a jeho okolí, 1947, Jizerské a Lužické hory, 1948), k nimž namaloval vlastní obálky. Pak se přestěhoval do Kadaně. Zjara 1961 se podrobil operaci ledvinového nádoru. Byl členem České matice technické, Československé výzkumné společnosti a Syndikátu českých spisovatelů a spolku spisovatelů-beletristů Máj; užíval řadu pseudonymů a šifer: Petr Čemus, Ingus, JKČ, -jkč-, Čs, Č, č. Odborné knihy, zejména Úvod do radiofonie, 1926, Poruchy v radiofonii, 1927, Elektřina v zemědělství, 1927, Automobil, 1928, Poruchy a opravy automobilu, 1929, Pohonné stroje v zemědělství, 1930, Automobilistou v několika hodinách, 1930 a jiné, publikoval jako Ing. J. Čemus. Beletrii vydával také pod jménem J. K. Čemus. 1937 se uvedl humorným románem pro mládež Tajný spolek SNOŠ. Následovaly další prózy pro mládež odehrávající se v Českém ráji (Skalní hnízdo, 1941) a na Vysočině (Jezero na Vysočině, 1942), pro dívky napsal novelu Šest hvězdiček (1942). Svět elektřiny a techniky promítl nejprve do životopisného díla pro mládež o Františku Křižíkovi Frantík vynálezce (1944), pak do odborně orientovaných prací Svět elektřiny (1946), Svět automobilů (1947) i do románu o automobilu Společnost na kolech (1946). Ovlivněn válečnými a poválečnými událostmi vydal románové prózy pro děti a mládež Obrněný vlak (1947), Pancéřová pěst (1947), pro dospělé první díl ze zamýšleného autobiografického cyklu z doby před první světovou válkou až po éru nacismu Muži bez límečku (1946). Posledním dílem se stala povídka pro mládež Od hor k moři (1949).

Bez většího ohlasu zůstaly Č. dramatické práce, výjimku tvořily rozhlasové inscenace her Bratři Drátové, 1944 a Dva, 1945. Rovněž pokusy o knižní překlady byly sporadické (Výkřik srdce, 1944). Vedle řady časopiseckých překladů povídek a článků z angličtiny, němčiny, francouzštiny a italštiny vstoupil do povědomí mladé, zejména válečné generace jako autor dobrodružných, detektivních, autobiografických i populárněnaučných knih, hlavně z radiofonie a automobilismu.

L: Kulturní adresář ČSR 1936; js, Románek o elektřině, in: Lidové noviny 16. 10. 1943; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 469n.; KSN 2, s. 446; LČL 1, s. 431n.

P: Biografický archiv ÚČL Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová