ČENĚK Gabriel 21.6.1900-6.7.1956: Porovnání verzí

Z Personal
(ČENĚK_Gabriel_21.6.1900-6.7.1956)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 21.6.1900
 
| datum narození = 21.6.1900
| místo narození =  
+
| místo narození = Tábor
 
| datum úmrtí = 6.7.1956
 
| datum úmrtí = 6.7.1956
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Bratislava (Slovensko)
 
| povolání = 1- Matematik
 
| povolání = 1- Matematik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Gabriel ČENĚK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 576
 +
}}
 +
'''ČENĚK, Gabriel''', ''* 21. 6. 1900 Tábor, † 6. 7. 1956 Bratislava (Slovensko), matematik, pedagog''
 +
 
 +
Syn učitele Hynka Č. (* 1863). Po maturitě na reálném gymnáziu
 +
studoval 1918–20 stavební inženýrství na ČVUT a po
 +
první státní zkoušce pokračoval 1920–24 v studiu matematiky
 +
a deskriptivní geometrie na Přírodovědecké fakultě UK
 +
v Praze. 1922–24 se živil jako výpomocný učitel na živnostenských
 +
školách v Praze, 1924/25 učil na střední škole v Kutné
 +
Hoře a 1925/26 v Kralupech nad Vltavou. 1926 odešel na
 +
Slovensko, kde působil na učitelských ústavech a středních
 +
průmyslových školách v Modre, v Banské Bystrici a Bratislavě.
 +
Tam od 1939 převzal suplování přednášek z deskriptivní
 +
geometrie na Slovenské vysoké škole technické. 1941 obhájil
 +
doktorát technických věd, 1945 byl jmenován na bratislavské
 +
technice mimořádným a 1950 pak řádným profesorem.
 +
Do 1956 přednášel na různých fakultách Slovenské techniky
 +
a vedl katedru matematiky a deskriptivní geometrie. Zároveň
 +
přednášel na Přírodovědecké fakultě Slovenské univerzity
 +
a 1944–50 stál v čele jejího Ústavu deskriptivní geometrie.
 +
 
 +
Patřil k průkopníkům moderních metod výuky deskriptivní
 +
geometrie na slovenských vysokých školách, stal se tam zakladatelem
 +
a organizátorem vědecké práce v oboru. Zasloužil
 +
se především o rozvoj aplikované deskriptivní geometrie,
 +
přednášel i diferenciální a projektivní geometrii a kinematiku.
 +
Napsal několik vysokoškolských učebnic a skript z deskriptivní
 +
geometrie, fotogrametrie, geometrické kartografie,
 +
kinematické geometrie, stereotomie a technického osvětlení.
 +
Zabýval se zkoumáním křivek a ploch syntetickými metodami
 +
a využitím výsledků v různých oblastech. Publikoval
 +
studie v odborných časopisech a sbornících ''Pedagogický sborník'',
 +
''Slovenský staviteľ'' a ''Technický obzor''. Od 1945 pravidelně
 +
pořádal a vedl geometrický seminář, v němž vychoval několik
 +
významných odborníků a svých pokračovatelů. Na slovenské
 +
technice zastával akademické funkce: 1946–49 děkan
 +
a 1949/50 proděkan, 1950/51 opět děkan fakulty speciálních
 +
věd; 1951/52 děkan báňské fakulty, 1952/53 a 1955/56
 +
fakulty architektury a pozemního stavitelství.
 +
 
 +
'''D:''' učebnice a skripta: Niekoľko prednášok o lineárnej perspektíve, Bratislava
 +
1942; Úvod do štúdia deskriptívnej geometrie, Bratislava 1943; Kurz kinematiky,
 +
Bratislava 1946; Repetitórium deskriptívnej geometrie, Bratislava
 +
1948; Voľné paralelné zobrazovanie, Bratislava 1948; Geometrická kinematika,
 +
Bratislava 1950; Geometrické základy konštruktívnej fotogrametrie, Bratislava
 +
1951; Rovnobežné osvetľovanie pre technikov, Bratislava 1951; Kurs
 +
deskriptívnej geometrie pre technikov 1–2, Bratislava 1953–54; Deskriptívna
 +
geometria 1. Zobrazovacie metódy, Bratislava 1956 (spolu s V. Medkem);
 +
studie: Poznámky k perspektívnemu zobrazovaniu, in: Slovenský staviteľ 10,
 +
1940, s. 72n.; Niekoľko poznámok k článku PhDr. V. Illenčíka: K poznaniu
 +
metriky priestoru, in: tamtéž 12, 1942, s. 322n.; Pokus o zistenie znalosti
 +
priestorového zobrazovania poslucháčov I. roč. SVŠT, in: Pedagogický sborník
 +
11, 1944, s. 65n.
 +
 
 +
'''L:''' Pohľad do dejín matematiky, Bratislava – Praha 1986, s. 229; Profesori
 +
STU 1937–1997, Bratislava 1997, s. 37; Matematici, fyzici a astronómovia
 +
na Slovensku, b. m. 1999, s. 30n.; Encyclopaedia Beliana 3, Bratislava 2003,
 +
s. 43; BLS 2, s. 129.
 +
 
 +
Ľudmila Ďuranová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:1- Matematik]]
 
[[Kategorie:1- Matematik]]
  
 
[[Kategorie:1900]]
 
[[Kategorie:1900]]
 +
[[Kategorie:Tábor]]
 
[[Kategorie:1956]]
 
[[Kategorie:1956]]
 +
[[Kategorie:Bratislava]]

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 10:23

Gabriel ČENĚK
Narození 21.6.1900
Místo narození Tábor
Úmrtí 6.7.1956
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 1- Matematik
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 576

ČENĚK, Gabriel, * 21. 6. 1900 Tábor, † 6. 7. 1956 Bratislava (Slovensko), matematik, pedagog

Syn učitele Hynka Č. (* 1863). Po maturitě na reálném gymnáziu studoval 1918–20 stavební inženýrství na ČVUT a po první státní zkoušce pokračoval 1920–24 v studiu matematiky a deskriptivní geometrie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. 1922–24 se živil jako výpomocný učitel na živnostenských školách v Praze, 1924/25 učil na střední škole v Kutné Hoře a 1925/26 v Kralupech nad Vltavou. 1926 odešel na Slovensko, kde působil na učitelských ústavech a středních průmyslových školách v Modre, v Banské Bystrici a Bratislavě. Tam od 1939 převzal suplování přednášek z deskriptivní geometrie na Slovenské vysoké škole technické. 1941 obhájil doktorát technických věd, 1945 byl jmenován na bratislavské technice mimořádným a 1950 pak řádným profesorem. Do 1956 přednášel na různých fakultách Slovenské techniky a vedl katedru matematiky a deskriptivní geometrie. Zároveň přednášel na Přírodovědecké fakultě Slovenské univerzity a 1944–50 stál v čele jejího Ústavu deskriptivní geometrie.

Patřil k průkopníkům moderních metod výuky deskriptivní geometrie na slovenských vysokých školách, stal se tam zakladatelem a organizátorem vědecké práce v oboru. Zasloužil se především o rozvoj aplikované deskriptivní geometrie, přednášel i diferenciální a projektivní geometrii a kinematiku. Napsal několik vysokoškolských učebnic a skript z deskriptivní geometrie, fotogrametrie, geometrické kartografie, kinematické geometrie, stereotomie a technického osvětlení. Zabýval se zkoumáním křivek a ploch syntetickými metodami a využitím výsledků v různých oblastech. Publikoval studie v odborných časopisech a sbornících Pedagogický sborník, Slovenský staviteľ a Technický obzor. Od 1945 pravidelně pořádal a vedl geometrický seminář, v němž vychoval několik významných odborníků a svých pokračovatelů. Na slovenské technice zastával akademické funkce: 1946–49 děkan a 1949/50 proděkan, 1950/51 opět děkan fakulty speciálních věd; 1951/52 děkan báňské fakulty, 1952/53 a 1955/56 fakulty architektury a pozemního stavitelství.

D: učebnice a skripta: Niekoľko prednášok o lineárnej perspektíve, Bratislava 1942; Úvod do štúdia deskriptívnej geometrie, Bratislava 1943; Kurz kinematiky, Bratislava 1946; Repetitórium deskriptívnej geometrie, Bratislava 1948; Voľné paralelné zobrazovanie, Bratislava 1948; Geometrická kinematika, Bratislava 1950; Geometrické základy konštruktívnej fotogrametrie, Bratislava 1951; Rovnobežné osvetľovanie pre technikov, Bratislava 1951; Kurs deskriptívnej geometrie pre technikov 1–2, Bratislava 1953–54; Deskriptívna geometria 1. Zobrazovacie metódy, Bratislava 1956 (spolu s V. Medkem); studie: Poznámky k perspektívnemu zobrazovaniu, in: Slovenský staviteľ 10, 1940, s. 72n.; Niekoľko poznámok k článku PhDr. V. Illenčíka: K poznaniu metriky priestoru, in: tamtéž 12, 1942, s. 322n.; Pokus o zistenie znalosti priestorového zobrazovania poslucháčov I. roč. SVŠT, in: Pedagogický sborník 11, 1944, s. 65n.

L: Pohľad do dejín matematiky, Bratislava – Praha 1986, s. 229; Profesori STU 1937–1997, Bratislava 1997, s. 37; Matematici, fyzici a astronómovia na Slovensku, b. m. 1999, s. 30n.; Encyclopaedia Beliana 3, Bratislava 2003, s. 43; BLS 2, s. 129.

Ľudmila Ďuranová