Verze z 13. 10. 2019, 10:23, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

ČENĚK Gabriel 21.6.1900-6.7.1956

Z Personal
Gabriel ČENĚK
Narození 21.6.1900
Místo narození Tábor
Úmrtí 6.7.1956
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 1- Matematik
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 576
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44657

ČENĚK, Gabriel, * 21. 6. 1900 Tábor, † 6. 7. 1956 Bratislava (Slovensko), matematik, pedagog

Syn učitele Hynka Č. (* 1863). Po maturitě na reálném gymnáziu studoval 1918–20 stavební inženýrství na ČVUT a po první státní zkoušce pokračoval 1920–24 v studiu matematiky a deskriptivní geometrie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. 1922–24 se živil jako výpomocný učitel na živnostenských školách v Praze, 1924/25 učil na střední škole v Kutné Hoře a 1925/26 v Kralupech nad Vltavou. 1926 odešel na Slovensko, kde působil na učitelských ústavech a středních průmyslových školách v Modre, v Banské Bystrici a Bratislavě. Tam od 1939 převzal suplování přednášek z deskriptivní geometrie na Slovenské vysoké škole technické. 1941 obhájil doktorát technických věd, 1945 byl jmenován na bratislavské technice mimořádným a 1950 pak řádným profesorem. Do 1956 přednášel na různých fakultách Slovenské techniky a vedl katedru matematiky a deskriptivní geometrie. Zároveň přednášel na Přírodovědecké fakultě Slovenské univerzity a 1944–50 stál v čele jejího Ústavu deskriptivní geometrie.

Patřil k průkopníkům moderních metod výuky deskriptivní geometrie na slovenských vysokých školách, stal se tam zakladatelem a organizátorem vědecké práce v oboru. Zasloužil se především o rozvoj aplikované deskriptivní geometrie, přednášel i diferenciální a projektivní geometrii a kinematiku. Napsal několik vysokoškolských učebnic a skript z deskriptivní geometrie, fotogrametrie, geometrické kartografie, kinematické geometrie, stereotomie a technického osvětlení. Zabýval se zkoumáním křivek a ploch syntetickými metodami a využitím výsledků v různých oblastech. Publikoval studie v odborných časopisech a sbornících Pedagogický sborník, Slovenský staviteľ a Technický obzor. Od 1945 pravidelně pořádal a vedl geometrický seminář, v němž vychoval několik významných odborníků a svých pokračovatelů. Na slovenské technice zastával akademické funkce: 1946–49 děkan a 1949/50 proděkan, 1950/51 opět děkan fakulty speciálních věd; 1951/52 děkan báňské fakulty, 1952/53 a 1955/56 fakulty architektury a pozemního stavitelství.

D: učebnice a skripta: Niekoľko prednášok o lineárnej perspektíve, Bratislava 1942; Úvod do štúdia deskriptívnej geometrie, Bratislava 1943; Kurz kinematiky, Bratislava 1946; Repetitórium deskriptívnej geometrie, Bratislava 1948; Voľné paralelné zobrazovanie, Bratislava 1948; Geometrická kinematika, Bratislava 1950; Geometrické základy konštruktívnej fotogrametrie, Bratislava 1951; Rovnobežné osvetľovanie pre technikov, Bratislava 1951; Kurs deskriptívnej geometrie pre technikov 1–2, Bratislava 1953–54; Deskriptívna geometria 1. Zobrazovacie metódy, Bratislava 1956 (spolu s V. Medkem); studie: Poznámky k perspektívnemu zobrazovaniu, in: Slovenský staviteľ 10, 1940, s. 72n.; Niekoľko poznámok k článku PhDr. V. Illenčíka: K poznaniu metriky priestoru, in: tamtéž 12, 1942, s. 322n.; Pokus o zistenie znalosti priestorového zobrazovania poslucháčov I. roč. SVŠT, in: Pedagogický sborník 11, 1944, s. 65n.

L: Pohľad do dejín matematiky, Bratislava – Praha 1986, s. 229; Profesori STU 1937–1997, Bratislava 1997, s. 37; Matematici, fyzici a astronómovia na Slovensku, b. m. 1999, s. 30n.; Encyclopaedia Beliana 3, Bratislava 2003, s. 43; BLS 2, s. 129.

Ľudmila Ďuranová