ČENĚK Jan 20.3.1884-29.1.1964: Porovnání verzí

Z Personal
(ČENĚK_Jan_20.3.1884-29.1.1964)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 20.3.1884
 
| datum narození = 20.3.1884
| místo narození =  
+
| místo narození = Praha
 
| datum úmrtí = 29.1.1964
 
| datum úmrtí = 29.1.1964
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Praha
 
| povolání = 61- Pedagog
 
| povolání = 61- Pedagog
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Jan ČENĚK
+
}}
 +
'''ČENĚK, Jan''', ''* 20. 3. 1884 Praha, † 29. 1. 1964 Praha, pedagog, odborný publicista, redaktor''
 +
 
 +
Povoláním středoškolský profesor češtiny, který se věnoval
 +
také metodice vyučování zejména na úrovni gymnázií a dalších
 +
středních škol. Působil převážně v Praze. Před 1914
 +
i v průběhu první světové války podporoval snahy českých
 +
pedagogů o reformy ve školství tak, jak je formuloval Zemský
 +
ústřední spolek Jednot učitelských v Království českém.
 +
1918–30 byl na ministerstvu školství, kde se jako zástupce
 +
pedagogů podílel na přípravě školských zákonů a nařízení
 +
předkládaných československou vládou parlamentu. Působil
 +
v komisi pro reformu středních škol a pro vzdělávání učitelů.
 +
Zasáhl i do přípravy nových osnov tzv. jazyka československého
 +
pro střední školy (1927). Řídil navíc studijní odbor
 +
Československého pedagogického ústavu J. A. Komenského.
 +
Č. byl i redaktorem několika pedagogických periodik: ''Věstníku''
 +
''pedagogického'' (od 1923), ''Pedagogické ročenky'' (od 1925).
 +
Spolupracoval při vydávání školní četby v knižnici Světla (od
 +
1926), pro kterou připravil 1927 výbor básní ''Toman'', ''Hora'',
 +
''Wolker'', a s redakcí ''Ottova slovníku naučného nové doby''. Publikoval
 +
řadu článků i polemických statí o československé
 +
školské reformě v domácích i zahraničních novinách a časopisech.
 +
Osobní obhajobu přijaté podoby reforem zveřejnil
 +
3. 8. 1930 v ''Národních listech'' v článku ''Reforma střední školy''
 +
''a naše veřejnost''.
 +
 
 +
Českému středoškolskému vzdělávání věnoval několik samostatných
 +
publikací, z nichž ''Střední školství'' (1926) byla přeložena
 +
a vyšla také v srbochorvatštině. Psal i literárněhistorické
 +
a historické práce z českých dějin pro mládež. Po odchodu
 +
z ministerstva se 1930 stal ředitelem pražského reálného
 +
gymnázia T. G. Masaryka a nadále působil jako pedagog.
 +
 
 +
'''D:''' K reformě střední školy, 1922; Z našeho pokusného školství, 1924; Střední
 +
školství, jeho vývoj a problémy, 1926; Knížka o M. Janu Husovi, 1921;
 +
O Jednotě bratrské, 1922; Za Janem Nerudou, 1923.
 +
 
 +
'''L:''' OSND 1/2, s. 1026; Pedagogická encyklopedie 1, 1938, s. 199; KSN 2,
 +
s. 446; O. Kádner, Vývoj a dnešní soustava školství 1, 1929, s. 540, 2, 1931,
 +
s. 73, 78, 105.
 +
 
 +
Pavla Vošahlíková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
 
[[Kategorie:61- Pedagog]]
  
 
[[Kategorie:1884]]
 
[[Kategorie:1884]]
 +
[[Kategorie:Praha]]
 
[[Kategorie:1964]]
 
[[Kategorie:1964]]
 +
[[Kategorie:Praha]]

Verze z 26. 11. 2016, 15:12

Jan ČENĚK
Narození 20.3.1884
Místo narození Praha
Úmrtí 29.1.1964
Místo úmrtí Praha
Povolání 61- Pedagog
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44659

ČENĚK, Jan, * 20. 3. 1884 Praha, † 29. 1. 1964 Praha, pedagog, odborný publicista, redaktor

Povoláním středoškolský profesor češtiny, který se věnoval také metodice vyučování zejména na úrovni gymnázií a dalších středních škol. Působil převážně v Praze. Před 1914 i v průběhu první světové války podporoval snahy českých pedagogů o reformy ve školství tak, jak je formuloval Zemský ústřední spolek Jednot učitelských v Království českém. 1918–30 byl na ministerstvu školství, kde se jako zástupce pedagogů podílel na přípravě školských zákonů a nařízení předkládaných československou vládou parlamentu. Působil v komisi pro reformu středních škol a pro vzdělávání učitelů. Zasáhl i do přípravy nových osnov tzv. jazyka československého pro střední školy (1927). Řídil navíc studijní odbor Československého pedagogického ústavu J. A. Komenského. Č. byl i redaktorem několika pedagogických periodik: Věstníku pedagogického (od 1923), Pedagogické ročenky (od 1925). Spolupracoval při vydávání školní četby v knižnici Světla (od 1926), pro kterou připravil 1927 výbor básní Toman, Hora, Wolker, a s redakcí Ottova slovníku naučného nové doby. Publikoval řadu článků i polemických statí o československé školské reformě v domácích i zahraničních novinách a časopisech. Osobní obhajobu přijaté podoby reforem zveřejnil 3. 8. 1930 v Národních listech v článku Reforma střední školy a naše veřejnost.

Českému středoškolskému vzdělávání věnoval několik samostatných publikací, z nichž Střední školství (1926) byla přeložena a vyšla také v srbochorvatštině. Psal i literárněhistorické a historické práce z českých dějin pro mládež. Po odchodu z ministerstva se 1930 stal ředitelem pražského reálného gymnázia T. G. Masaryka a nadále působil jako pedagog.

D: K reformě střední školy, 1922; Z našeho pokusného školství, 1924; Střední školství, jeho vývoj a problémy, 1926; Knížka o M. Janu Husovi, 1921; O Jednotě bratrské, 1922; Za Janem Nerudou, 1923.

L: OSND 1/2, s. 1026; Pedagogická encyklopedie 1, 1938, s. 199; KSN 2, s. 446; O. Kádner, Vývoj a dnešní soustava školství 1, 1929, s. 540, 2, 1931, s. 73, 78, 105.

Pavla Vošahlíková