ČEPELÁK Bohumil 20.7.1910-28.11.1981: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 28.11.1981
 
| datum úmrtí = 28.11.1981
 
| místo úmrtí = Frýdek-Místek
 
| místo úmrtí = Frýdek-Místek
| povolání = 53- Historik
+
| povolání = 53- Historik<br />68- Redaktor nebo žurnalista
68- Redaktor nebo žurnalista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 585
 
}}
 
}}
 
'''ČEPELÁK, Bohumil''', ''* 20. 7. 1910 Čelechovice na Hané u Prostějova, † 28. 11. 1981 Frýdek-Místek, muzejní pracovník, redaktor''
 
'''ČEPELÁK, Bohumil''', ''* 20. 7. 1910 Čelechovice na Hané u Prostějova, † 28. 11. 1981 Frýdek-Místek, muzejní pracovník, redaktor''

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 10:41

Bohumil ČEPELÁK
Narození 20.7.1910
Místo narození Čelechovice na Hané u Prostějova
Úmrtí 28.11.1981
Místo úmrtí Frýdek-Místek
Povolání 53- Historik
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 585

ČEPELÁK, Bohumil, * 20. 7. 1910 Čelechovice na Hané u Prostějova, † 28. 11. 1981 Frýdek-Místek, muzejní pracovník, redaktor

Pocházel z rodiny hostinského. Studoval na klasickém gymnáziu v Prostějově, kde 1930 maturoval. Pracoval ve státní justiční službě u okresních soudů v Prostějově, Olomouci, v Židlochovicích u Brna a u krajského soudu v Brně. 1933–58 byl provozním úředníkem v několika bankách v Brně a Ostravě. 1935–39 studoval externě na Filozofické fakultě MU obory dějiny umění, sociologie a filozofie, kromě toho i dějiny světových literatur a hudební estetiku. Obhájil doktorskou disertační práci Umělecké počátky P. Gauguina. Pokus o psychologii geneze tvoření, složil dvě rigoróza z výtvarného umění, sociologie a dějin filozofie a byl 1939 promován PhDr. Od 1959 působil po čtyři roky jako ředitel okresních domů osvěty v Havířově a Karviné. V té době organizoval hlavně divadelní představení, vystoupení souborů a přednášky.

Č. uplatnil své znalosti a řídící schopnosti i v oblasti muzejnictví. 1963 se stal ředitelem Okresního vlastivědného muzea v Karviné se sídlem v Českém Těšíně, od 1965 rozšířeného na Vlastivědný ústav okresu Karviná se sídlem v Českém Těšíně (předtím Okresní muzeum, potom Vlastivědný ústav v Českém Těšíně, dnes Muzeum Těšínska). Postaral se o reorganizaci a rekonstrukci jím vedené instituce (předmětem zájmu jejích pracovníků a badatelů byla oblast celého českého Těšínského Slezska), o zlepšení sbírkotvorné činnosti a badatelské práce, publikační výstupy a o popularizaci světového výtvarného umění. V lednu 1963 byla rozšířena o Muzeum boje proti fašismu v Havířově-Životicích, v němž se soustředila dokumentace k druhé světové válce. 1967 otevřel v Českém Těšíně expozici o historii Těšínska, obnovenou 1976 jako Život lidu na Těšínsku – revoluční a pokroková tradice. Podílel se na vytvoření nové expozice v Památníku životické tragédie v Havířově-Životicích. 1970 uspořádal výstavu ke 150. výročí narození Josefa Mánesa, od 1970 navazoval spolupráci s polskými institucemi: s Muzeem v Cieszyně, Archiwum państwowe v Cieszyně a s Ligou ochrony w Cieszyně a s muzei v Opoli a v Katovicích. 1973 bylo za Č. vedení reorganizováno Muzeum socialistické výstavby v Havířově a připravena nová expozice ve Vlastivědném ústavu v Českém Těšíně. Během normalizace Č. zaštítil svým jménem studie autorů, kteří měli zákaz publikovat, jiným pomohl zachovat pracovní existenci. 1976 odešel do výslužby.

Č. byl dopisovatelem Práce v Brně (1948–50) a přispíval i do Časopisu zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví. S Andělínem Grobelným redigoval 1973–76 pět svazků vědecké řady Studie o Těšínsku a ve stejné době monografie měst Český Těšín a Bohumín. Byl také členem redakční rady Zpráv Okresního muzea v Českém Těšíně a odpovědným redaktorem čtvrtletníku muzea s názvem Těšínsko. Vlastivědný zpravodaj okresů Karviná a Frýdek-Místek (1972–76). Účastnil se činnosti sociálně demokratické strany v Brně (1933–48) a KSČ (od 1948). Kromě organizování výstav a expozicí jím vedeného muzea působil jako popularizátor, osvětový pracovník. Obdržel několik čestných uznání a medailí. Byl pohřben v Havířově-Šumbarku.

D: Český Těšín. 50 let městem. Studie a materiály k minulosti a výstavbě města, 1973 (s A. Grobelným); Bohumín. Studie a materiály k dějinám a výstavbě města, 1976 (s týmž); JUDr. Karel Böhm a jeho skladatelské dílo, in: Studie o Těšínsku 6, 1978, s. 389n.

L: Slezsko 8, s. 26n. (kde neúplný soupis literatury), výběr: D. Gawrecká, K šedesátinám PhDr. B. Č., in: Těšínsko. Vlastivědný zpravodaj okresů Karviná a Frýdek-Místek, 1970, č. 4, s. 12n.; ag, Malé zastavení nad prací, in: tamtéž 1975, č. 3, s. 21n.; J. Svatoňová, Muzeum Těšínska – minulost a současnost. Bakalářská diplomová práce Filozofické fakulty MU Brno, 2006.

P: SOkA Prostějov, fond Gymnasium Prostějov, inv. č. 79; SOkA Karviná, fond ONV Karviná (1945) 1949–90 (1997), kádrové spisy A–H (depozitum).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný