ČEPELÁK Bohumil 20.7.1910-28.11.1981: Porovnání verzí

Z Personal
(ČEPELÁK_Bohumil_20.8.1910-28.11.1981)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 2: Řádka 2:
 
| jméno = Bohumil ČEPELÁK
 
| jméno = Bohumil ČEPELÁK
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 20.8.1910
+
| datum narození = 20.7.1910
| místo narození = Čelechovice na Hané (okr. Prostějov)
+
| místo narození = Čelechovice na Hané u Prostějova
 
| datum úmrtí = 28.11.1981
 
| datum úmrtí = 28.11.1981
 
| místo úmrtí = Frýdek-Místek
 
| místo úmrtí = Frýdek-Místek
| povolání = 53- Historik
+
| povolání = 53- Historik<br />68- Redaktor nebo žurnalista
68- Redaktor nebo žurnalista
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Bohumil ČEPELÁK
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 585
 +
}}
 +
'''ČEPELÁK, Bohumil''', ''* 20. 7. 1910 Čelechovice na Hané u Prostějova, † 28. 11. 1981 Frýdek-Místek, muzejní pracovník, redaktor''
  
== Literatura ==
+
Pocházel z rodiny hostinského. Studoval na klasickém gymnáziu
 +
v Prostějově, kde 1930 maturoval. Pracoval ve státní
 +
justiční službě u okresních soudů v Prostějově, Olomouci,
 +
v Židlochovicích u Brna a u krajského soudu v Brně.
 +
1933–58 byl provozním úředníkem v několika bankách
 +
v Brně a Ostravě. 1935–39 studoval externě na Filozofické
 +
fakultě MU obory dějiny umění, sociologie a filozofie, kromě
 +
toho i dějiny světových literatur a hudební estetiku. Obhájil
 +
doktorskou disertační práci ''Umělecké počátky P. Gauguina''.
 +
''Pokus o psychologii geneze tvoření'', složil dvě rigoróza
 +
z výtvarného umění, sociologie a dějin filozofie a byl 1939
 +
promován PhDr. Od 1959 působil po čtyři roky jako ředitel
 +
okresních domů osvěty v Havířově a Karviné. V té době organizoval
 +
hlavně divadelní představení, vystoupení souborů
 +
a přednášky.
 +
 
 +
Č. uplatnil své znalosti a řídící schopnosti i v oblasti muzejnictví.
 +
1963 se stal ředitelem Okresního vlastivědného muzea
 +
v Karviné se sídlem v Českém Těšíně, od 1965 rozšířeného
 +
na Vlastivědný ústav okresu Karviná se sídlem v Českém
 +
Těšíně (předtím Okresní muzeum, potom Vlastivědný ústav
 +
v Českém Těšíně, dnes Muzeum Těšínska). Postaral se o reorganizaci
 +
a rekonstrukci jím vedené instituce (předmětem zájmu
 +
jejích pracovníků a badatelů byla oblast celého českého
 +
Těšínského Slezska), o zlepšení sbírkotvorné činnosti a badatelské
 +
práce, publikační výstupy a o popularizaci světového
 +
výtvarného umění. V lednu 1963 byla rozšířena o Muzeum
 +
boje proti fašismu v Havířově-Životicích, v němž se soustředila
 +
dokumentace k druhé světové válce. 1967 otevřel v Českém
 +
Těšíně expozici o historii Těšínska, obnovenou 1976
 +
jako Život lidu na Těšínsku – revoluční a pokroková tradice.
 +
Podílel se na vytvoření nové expozice v Památníku životické
 +
tragédie v Havířově-Životicích. 1970 uspořádal výstavu ke
 +
150. výročí narození Josefa Mánesa, od 1970 navazoval spolupráci
 +
s polskými institucemi: s Muzeem v Cieszyně, Archiwum
 +
państwowe v Cieszyně a s Ligou ochrony w Cieszyně
 +
a s muzei v Opoli a v Katovicích. 1973 bylo za Č. vedení
 +
reorganizováno Muzeum socialistické výstavby v Havířově
 +
a připravena nová expozice ve Vlastivědném ústavu v Českém
 +
Těšíně. Během normalizace Č. zaštítil svým jménem
 +
studie autorů, kteří měli zákaz publikovat, jiným pomohl
 +
zachovat pracovní existenci. 1976 odešel do výslužby.
 +
 
 +
Č. byl dopisovatelem ''Práce'' v Brně (1948–50) a přispíval i do
 +
''Časopisu zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví''. S Andělínem
 +
Grobelným redigoval 1973–76 pět svazků vědecké
 +
řady ''Studie o Těšínsku'' a ve stejné době monografie měst
 +
''Český Těšín'' a ''Bohumín''. Byl také členem redakční rady ''Zpráv''
 +
''Okresního muzea v Českém Těšíně'' a odpovědným redaktorem
 +
čtvrtletníku muzea s názvem ''Těšínsko''. ''Vlastivědný zpravodaj''
 +
''okresů Karviná a Frýdek-Místek'' (1972–76). Účastnil se činnosti
 +
sociálně demokratické strany v Brně (1933–48) a KSČ
 +
(od 1948). Kromě organizování výstav a expozicí jím vedeného
 +
muzea působil jako popularizátor, osvětový pracovník.
 +
Obdržel několik čestných uznání a medailí. Byl pohřben
 +
v Havířově-Šumbarku.
 +
 
 +
'''D:''' Český Těšín. 50 let městem. Studie a materiály k minulosti a výstavbě
 +
města, 1973 (s A. Grobelným); Bohumín. Studie a materiály k dějinám a výstavbě
 +
města, 1976 (s týmž); JUDr. Karel Böhm a jeho skladatelské dílo, in:
 +
Studie o Těšínsku 6, 1978, s. 389n.
 +
 
 +
'''L:''' Slezsko 8, s. 26n. (kde neúplný soupis literatury), výběr: D. Gawrecká,
 +
K šedesátinám PhDr. B. Č., in: Těšínsko. Vlastivědný zpravodaj okresů Karviná
 +
a Frýdek-Místek, 1970, č. 4, s. 12n.; ag, Malé zastavení nad prací, in:
 +
tamtéž 1975, č. 3, s. 21n.; J. Svatoňová, Muzeum Těšínska – minulost a současnost.
 +
Bakalářská diplomová práce Filozofické fakulty MU Brno, 2006.
 +
 
 +
'''P:''' SOkA Prostějov, fond Gymnasium Prostějov, inv. č. 79; SOkA Karviná,
 +
fond ONV Karviná (1945) 1949–90 (1997), kádrové spisy A–H (depozitum).
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/86876 Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Gustav Novotný
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 19: Řádka 93:
  
 
[[Kategorie:1910]]
 
[[Kategorie:1910]]
[[Kategorie:Čelechovice_na_Hané]]
+
[[Kategorie:Čelechovice na Hané]]
 
[[Kategorie:1981]]
 
[[Kategorie:1981]]
 
[[Kategorie:Frýdek-Místek]]
 
[[Kategorie:Frýdek-Místek]]

Aktuální verze z 13. 10. 2019, 10:41

Bohumil ČEPELÁK
Narození 20.7.1910
Místo narození Čelechovice na Hané u Prostějova
Úmrtí 28.11.1981
Místo úmrtí Frýdek-Místek
Povolání 53- Historik
68- Redaktor nebo žurnalista
Citace Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 585
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=83655

ČEPELÁK, Bohumil, * 20. 7. 1910 Čelechovice na Hané u Prostějova, † 28. 11. 1981 Frýdek-Místek, muzejní pracovník, redaktor

Pocházel z rodiny hostinského. Studoval na klasickém gymnáziu v Prostějově, kde 1930 maturoval. Pracoval ve státní justiční službě u okresních soudů v Prostějově, Olomouci, v Židlochovicích u Brna a u krajského soudu v Brně. 1933–58 byl provozním úředníkem v několika bankách v Brně a Ostravě. 1935–39 studoval externě na Filozofické fakultě MU obory dějiny umění, sociologie a filozofie, kromě toho i dějiny světových literatur a hudební estetiku. Obhájil doktorskou disertační práci Umělecké počátky P. Gauguina. Pokus o psychologii geneze tvoření, složil dvě rigoróza z výtvarného umění, sociologie a dějin filozofie a byl 1939 promován PhDr. Od 1959 působil po čtyři roky jako ředitel okresních domů osvěty v Havířově a Karviné. V té době organizoval hlavně divadelní představení, vystoupení souborů a přednášky.

Č. uplatnil své znalosti a řídící schopnosti i v oblasti muzejnictví. 1963 se stal ředitelem Okresního vlastivědného muzea v Karviné se sídlem v Českém Těšíně, od 1965 rozšířeného na Vlastivědný ústav okresu Karviná se sídlem v Českém Těšíně (předtím Okresní muzeum, potom Vlastivědný ústav v Českém Těšíně, dnes Muzeum Těšínska). Postaral se o reorganizaci a rekonstrukci jím vedené instituce (předmětem zájmu jejích pracovníků a badatelů byla oblast celého českého Těšínského Slezska), o zlepšení sbírkotvorné činnosti a badatelské práce, publikační výstupy a o popularizaci světového výtvarného umění. V lednu 1963 byla rozšířena o Muzeum boje proti fašismu v Havířově-Životicích, v němž se soustředila dokumentace k druhé světové válce. 1967 otevřel v Českém Těšíně expozici o historii Těšínska, obnovenou 1976 jako Život lidu na Těšínsku – revoluční a pokroková tradice. Podílel se na vytvoření nové expozice v Památníku životické tragédie v Havířově-Životicích. 1970 uspořádal výstavu ke 150. výročí narození Josefa Mánesa, od 1970 navazoval spolupráci s polskými institucemi: s Muzeem v Cieszyně, Archiwum państwowe v Cieszyně a s Ligou ochrony w Cieszyně a s muzei v Opoli a v Katovicích. 1973 bylo za Č. vedení reorganizováno Muzeum socialistické výstavby v Havířově a připravena nová expozice ve Vlastivědném ústavu v Českém Těšíně. Během normalizace Č. zaštítil svým jménem studie autorů, kteří měli zákaz publikovat, jiným pomohl zachovat pracovní existenci. 1976 odešel do výslužby.

Č. byl dopisovatelem Práce v Brně (1948–50) a přispíval i do Časopisu zaměstnanců v peněžnictví a pojišťovnictví. S Andělínem Grobelným redigoval 1973–76 pět svazků vědecké řady Studie o Těšínsku a ve stejné době monografie měst Český Těšín a Bohumín. Byl také členem redakční rady Zpráv Okresního muzea v Českém Těšíně a odpovědným redaktorem čtvrtletníku muzea s názvem Těšínsko. Vlastivědný zpravodaj okresů Karviná a Frýdek-Místek (1972–76). Účastnil se činnosti sociálně demokratické strany v Brně (1933–48) a KSČ (od 1948). Kromě organizování výstav a expozicí jím vedeného muzea působil jako popularizátor, osvětový pracovník. Obdržel několik čestných uznání a medailí. Byl pohřben v Havířově-Šumbarku.

D: Český Těšín. 50 let městem. Studie a materiály k minulosti a výstavbě města, 1973 (s A. Grobelným); Bohumín. Studie a materiály k dějinám a výstavbě města, 1976 (s týmž); JUDr. Karel Böhm a jeho skladatelské dílo, in: Studie o Těšínsku 6, 1978, s. 389n.

L: Slezsko 8, s. 26n. (kde neúplný soupis literatury), výběr: D. Gawrecká, K šedesátinám PhDr. B. Č., in: Těšínsko. Vlastivědný zpravodaj okresů Karviná a Frýdek-Místek, 1970, č. 4, s. 12n.; ag, Malé zastavení nad prací, in: tamtéž 1975, č. 3, s. 21n.; J. Svatoňová, Muzeum Těšínska – minulost a současnost. Bakalářská diplomová práce Filozofické fakulty MU Brno, 2006.

P: SOkA Prostějov, fond Gymnasium Prostějov, inv. č. 79; SOkA Karviná, fond ONV Karviná (1945) 1949–90 (1997), kádrové spisy A–H (depozitum).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný