ČEPELÁK Jiří 21.4.1917-1.10.2000: Porovnání verzí
(ČEPELÁK_Jiří_21.4.1917-0.0.0) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 21.4.1917 | | datum narození = 21.4.1917 | ||
− | | místo narození = Pavlovice | + | | místo narození = Pavlovice u Zruče nad Sázavou |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 1.10.2000 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Nitra (Slovensko) |
| povolání = 7- Zoolog | | povolání = 7- Zoolog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 586 |
+ | }} | ||
+ | '''ČEPELÁK, Jiří''', ''* 21. 4. 1917 Pavlovice u Zruče nad Sázavou, † 1. 10. 2000 Nitra (Slovensko), přírodovědec, entomolog'' | ||
− | = | + | Otec Rudolf Č. (1886–1972) byl učitelem a odešel 1919 |
+ | pracovat na Slovensko. Č. v Trenčíně absolvoval základní | ||
+ | školu a 1935 maturoval na reálném gymnáziu. Od mládí se | ||
+ | pod vedením otce zabýval sběrem, preparací a poznáváním | ||
+ | hmyzu. Zapsal se na Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. | ||
+ | 1939 jeho studia přerušila německá okupace. Č. nastoupil | ||
+ | do Entomologického oddělení pražského NM a do 1940 tam | ||
+ | pracoval jako volontér. Od 1941 vystřídal několik dělnických | ||
+ | zaměstnání v Čechách (nouzové práce, přehrada v Křivoklátě | ||
+ | aj.), 1943–44 byl totálně nasazen do Německa, kde přežil | ||
+ | koncem války bombardování Drážďan. 1945 dokončil vysokou | ||
+ | školu a získal doktorát přírodních věd. Praktické zkušenosti | ||
+ | ze zemědělské entomologie, fytopatologie a ochrany | ||
+ | rostlin získal ve Fytopatologickém ústavu Výzkumných | ||
+ | ústavů zemědělských v Praze, kde pracoval jako fytopatolog | ||
+ | (1945–51) a ve Výzkumném ústavu zelinářském v Olomouci | ||
+ | (1951–52). Poznatky z ochrany rostlin před chorobami | ||
+ | a škůdci uplatnil na Vysoké škole zemědělské (VSŽ) v Nitře, | ||
+ | kam 1952 nastoupil jako odborný asistent. Byl ustanoven vedoucím | ||
+ | katedry zoologie, při níž vybudoval studijní centrum | ||
+ | dvoukřídlého hmyzu (Diptera). Specializoval se na praktickou | ||
+ | a teoretickou entomologii a fytopatologii, věnoval se dipterologii. | ||
+ | Na VŠZ přednášel zoologii pro speciální obory | ||
+ | a 1957 se pro tento obor habilitoval. Za zásluhy o vybudování | ||
+ | a rozvoj zoologického pracoviště VŠZ mu byla udělena | ||
+ | čestná medaile a 1966 titul zasloužilý učitel. V době normalizace | ||
+ | byl 1973 ze školy propuštěn. Začal pracovat v Ústavu | ||
+ | experimentální farmakologie Slovenské akademie věd (SAV) | ||
+ | a později působil až do odchodu do důchodu (1978) v Ústavu | ||
+ | experimentální biologie a ekologie SAV. Do 1982 na pracovišti | ||
+ | zůstal ještě jako vědecký konzultant. | ||
+ | |||
+ | V počátcích entomologické práce se Č. zaměřil na faunistický | ||
+ | průzkum tesaříkovitých brouků (Coleoptera, Cerambycidae), | ||
+ | z nichž si vybral vzácného tesaříka alpského (Rosalia | ||
+ | alpina L.). Z průzkumu uveřejnil práce ''Nové odrůdy Rosalia'' | ||
+ | ''alpina L.'' (1936), ''Rosalia alpina L.'' (1937) a ''Pozorování'' | ||
+ | ''o rodu Rosalia alpina L. a jeho variabilitě'' (1940). Během vysokoškolského | ||
+ | studia profesoři J. Komárek a J. Štorkán jeho | ||
+ | vědecký zájem usměrnili na studium dvoukřídlého hmyzu. | ||
+ | V dipterologii se pak specializoval na faunistiku a taxonomii | ||
+ | vyšších skupin dvoukřídlých, zvláště na parazitické druhy | ||
+ | čeledi kuklicovitých (Tachinidae=Larvaevoridae). Z četných | ||
+ | prací o této muší čeledi uveřejnil např. ''Význam kuklic v polnohospodárstve'' | ||
+ | ''a lesníctve a ich ochrana pred účinkami chemického'' | ||
+ | ''boja proti škodcom'' (1954), ''Příspěvek k poznání slezských'' | ||
+ | ''kuklic'' (''Larvaevoridae, Dipt.)'' 1955, ''Kvačianská dolina ako významné'' | ||
+ | ''nálezisko tachin'' (1971), ''Nové poznatky o pestřenkách'' | ||
+ | (''Syrphidae, Dipt.) Krkonoš'' (1977), ''Príspevok k poznaniu bystruš'' | ||
+ | ''(kuklic) pohoria Branisko, Tachinidae, Dipt.'' (1979), ''Prvé'' | ||
+ | ''poznatky o vyšších dvojkrídlovcov chráneného náleziska Sedlicko'' | ||
+ | (1979), ''K rozšíření a biologii vyšších dvoukřídlých severní Moravy'' | ||
+ | ''a Slezska'' (1980). Roku 1954 uveřejnil ''Klíč k určování'' | ||
+ | ''československých pestřenek (Syrphidae, Dipt.)''. Vyvrcholením | ||
+ | Č. studií se stalo třísvazkové kompendium ''Diptera Slovenska'' | ||
+ | (1984, 1986, 1989), v němž shrnul výsledky slovenského | ||
+ | faunistického výzkumu dvoukřídlých. Publikoval na 200 titulů. | ||
+ | Od 1971 v Nitře pořádal tradiční dipterologické semináře, | ||
+ | které přispěly k pracovnímu a organizačnímu sjednocení | ||
+ | československých dipterologů. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' bibliografie prací 1936–87, in: Acta entomologica Bohemoslovaca 80, | ||
+ | 1983, s. 153n., 85, 1988, s. 478n. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Č., in: Biológia 22, 1967, s. 637n., 42, 1987, s. 635n.; Acta entomologica | ||
+ | Bohemoslovaca 80, 1983, s. 152n., 85, 1988, s. 478n.; I. Okáli a kol., | ||
+ | Slovník slovenských zoológov a zoológov so vztahom k územiu Slovenska, | ||
+ | Bratislava 1996, s. 26; Entomofauna Carpathica 9, 1997, s. 62, 13, 2001, | ||
+ | s. 20; ČBS, s. 92; Tomeš 1, s. 194. | ||
+ | |||
+ | Zdeněk Koleška | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 18: | Řádka 90: | ||
[[Kategorie:1917]] | [[Kategorie:1917]] | ||
[[Kategorie:Pavlovice]] | [[Kategorie:Pavlovice]] | ||
+ | [[Kategorie:2000]] | ||
+ | [[Kategorie:Nitra]] |
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 10:43
Jiří ČEPELÁK | |
Narození | 21.4.1917 |
---|---|
Místo narození | Pavlovice u Zruče nad Sázavou |
Úmrtí | 1.10.2000 |
Místo úmrtí | Nitra (Slovensko) |
Povolání | 7- Zoolog |
Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 586 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=134931 |
ČEPELÁK, Jiří, * 21. 4. 1917 Pavlovice u Zruče nad Sázavou, † 1. 10. 2000 Nitra (Slovensko), přírodovědec, entomolog
Otec Rudolf Č. (1886–1972) byl učitelem a odešel 1919 pracovat na Slovensko. Č. v Trenčíně absolvoval základní školu a 1935 maturoval na reálném gymnáziu. Od mládí se pod vedením otce zabýval sběrem, preparací a poznáváním hmyzu. Zapsal se na Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. 1939 jeho studia přerušila německá okupace. Č. nastoupil do Entomologického oddělení pražského NM a do 1940 tam pracoval jako volontér. Od 1941 vystřídal několik dělnických zaměstnání v Čechách (nouzové práce, přehrada v Křivoklátě aj.), 1943–44 byl totálně nasazen do Německa, kde přežil koncem války bombardování Drážďan. 1945 dokončil vysokou školu a získal doktorát přírodních věd. Praktické zkušenosti ze zemědělské entomologie, fytopatologie a ochrany rostlin získal ve Fytopatologickém ústavu Výzkumných ústavů zemědělských v Praze, kde pracoval jako fytopatolog (1945–51) a ve Výzkumném ústavu zelinářském v Olomouci (1951–52). Poznatky z ochrany rostlin před chorobami a škůdci uplatnil na Vysoké škole zemědělské (VSŽ) v Nitře, kam 1952 nastoupil jako odborný asistent. Byl ustanoven vedoucím katedry zoologie, při níž vybudoval studijní centrum dvoukřídlého hmyzu (Diptera). Specializoval se na praktickou a teoretickou entomologii a fytopatologii, věnoval se dipterologii. Na VŠZ přednášel zoologii pro speciální obory a 1957 se pro tento obor habilitoval. Za zásluhy o vybudování a rozvoj zoologického pracoviště VŠZ mu byla udělena čestná medaile a 1966 titul zasloužilý učitel. V době normalizace byl 1973 ze školy propuštěn. Začal pracovat v Ústavu experimentální farmakologie Slovenské akademie věd (SAV) a později působil až do odchodu do důchodu (1978) v Ústavu experimentální biologie a ekologie SAV. Do 1982 na pracovišti zůstal ještě jako vědecký konzultant.
V počátcích entomologické práce se Č. zaměřil na faunistický průzkum tesaříkovitých brouků (Coleoptera, Cerambycidae), z nichž si vybral vzácného tesaříka alpského (Rosalia alpina L.). Z průzkumu uveřejnil práce Nové odrůdy Rosalia alpina L. (1936), Rosalia alpina L. (1937) a Pozorování o rodu Rosalia alpina L. a jeho variabilitě (1940). Během vysokoškolského studia profesoři J. Komárek a J. Štorkán jeho vědecký zájem usměrnili na studium dvoukřídlého hmyzu. V dipterologii se pak specializoval na faunistiku a taxonomii vyšších skupin dvoukřídlých, zvláště na parazitické druhy čeledi kuklicovitých (Tachinidae=Larvaevoridae). Z četných prací o této muší čeledi uveřejnil např. Význam kuklic v polnohospodárstve a lesníctve a ich ochrana pred účinkami chemického boja proti škodcom (1954), Příspěvek k poznání slezských kuklic (Larvaevoridae, Dipt.) 1955, Kvačianská dolina ako významné nálezisko tachin (1971), Nové poznatky o pestřenkách (Syrphidae, Dipt.) Krkonoš (1977), Príspevok k poznaniu bystruš (kuklic) pohoria Branisko, Tachinidae, Dipt. (1979), Prvé poznatky o vyšších dvojkrídlovcov chráneného náleziska Sedlicko (1979), K rozšíření a biologii vyšších dvoukřídlých severní Moravy a Slezska (1980). Roku 1954 uveřejnil Klíč k určování československých pestřenek (Syrphidae, Dipt.). Vyvrcholením Č. studií se stalo třísvazkové kompendium Diptera Slovenska (1984, 1986, 1989), v němž shrnul výsledky slovenského faunistického výzkumu dvoukřídlých. Publikoval na 200 titulů. Od 1971 v Nitře pořádal tradiční dipterologické semináře, které přispěly k pracovnímu a organizačnímu sjednocení československých dipterologů.
D: bibliografie prací 1936–87, in: Acta entomologica Bohemoslovaca 80, 1983, s. 153n., 85, 1988, s. 478n.
L: J. Č., in: Biológia 22, 1967, s. 637n., 42, 1987, s. 635n.; Acta entomologica Bohemoslovaca 80, 1983, s. 152n., 85, 1988, s. 478n.; I. Okáli a kol., Slovník slovenských zoológov a zoológov so vztahom k územiu Slovenska, Bratislava 1996, s. 26; Entomofauna Carpathica 9, 1997, s. 62, 13, 2001, s. 20; ČBS, s. 92; Tomeš 1, s. 194.
Zdeněk Koleška