Biografický slovník
ČEP Václav 10.10.1908-7.10.1985: Porovnání verzí
(ČEP_Václav_10.10.1908-17.10.1985) |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 10.10.1908 | | datum narození = 10.10.1908 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Myslechovice (Litovel) |
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 7.10.1985 |
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 64- Překladatel | | povolání = 64- Překladatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 581-582 |
| + | }} | ||
| + | '''ČEP, Václav''', ''* 10. 10. 1908 Myslechovice (Litovel), † 7. 10. 1985 Praha, překladatel'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z chalupnické rodiny. Nejstarší z jeho desíti sourozenců, | ||
| + | Jan Č. (1902–1974), byl prozaikem. Č. maturoval | ||
| + | 1927 na reálném gymnáziu v Litovli, potom studoval latinu | ||
| + | a francouzštinu na Filozofické fakultě UK v Praze. Absolvoval | ||
| + | 1933. Státního stipendia využil (1931–32) k ročnímu studiu | ||
| + | romanistiky na univerzitě v Římě. 1934–35 byl suplentem na | ||
| + | gymnáziu v Šumperku, 1935–37 sloužil v armádě, 1937–45 | ||
| + | působil jako profesor na gymnáziu v Nymburku, 1945–70 | ||
| + | v Praze. Do výslužby odešel 1970. Kulturně významnými se | ||
| + | staly jeho překlady moderní italské, francouzské a španělské | ||
| + | prózy, které vynikly poetickým, a přitom filologicky přesným | ||
| + | jazykem. Č. se uvedl překladem závěrečného svazku Pourratovy | ||
| + | trilogie ''Kašpar z hor'' (1932), kterou spolu s bratrem | ||
| + | Janem Č. přeložil 1969 celou. Nejvíce románů tlumočil | ||
| + | z italštiny (Baldacci, Erizzo, Bacchelli, Uslar-Pietri, Fogazzaro, | ||
| + | Nievo, Coccioli, Palazzeschi, Banti, Chelli), uměleckého | ||
| + | vrcholu dosáhl převodem Manzoniho ''Snoubenců'' (1957), Pirandellova | ||
| + | románu ''Staří a mladí'' (1958) a novely ''Mezi dvěma'' | ||
| + | ''stíny'' (1959), Deleddové ''Ztraceného chlapce'' (1963) a Moraviovy | ||
| + | ''Římanky'' (1966). Mimořádný význam měly překlady | ||
| + | z francouzštiny (François-Poncet, ''Berlín 1931–1938'', 1947; | ||
| + | Bernanos, ''Deník venkovského faráře'', 1969, s J. Čepem). | ||
| + | V 60. a 70. letech se zaměřil i na španělský román (Azuela, | ||
| + | Verga, Yáñez, Gallegos). Jeho korespondence s bratrem dosud | ||
| + | nebyla vydána. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' LČL 1, s. 437; SČS 1, s. 99 (kde chybně rok úmrtí 1986); M. Trávníček, | ||
| + | Pouť a vyhnanství. Život a dílo Jana Č., 1996, passim. | ||
| + | |||
| + | '''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/184733 Bibliografie dějin Českých zemí] | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
[[Kategorie:1908]] | [[Kategorie:1908]] | ||
| + | [[Kategorie:Myslechovice]] | ||
[[Kategorie:1985]] | [[Kategorie:1985]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Aktuální verze z 13. 10. 2019, 11:28
| Václav ČEP | |
 | |
| Narození | 10.10.1908 |
|---|---|
| Místo narození | Myslechovice (Litovel) |
| Úmrtí | 7.10.1985 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 64- Překladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 10, Praha 2008, s. 581-582 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44667 |
ČEP, Václav, * 10. 10. 1908 Myslechovice (Litovel), † 7. 10. 1985 Praha, překladatel
Pocházel z chalupnické rodiny. Nejstarší z jeho desíti sourozenců, Jan Č. (1902–1974), byl prozaikem. Č. maturoval 1927 na reálném gymnáziu v Litovli, potom studoval latinu a francouzštinu na Filozofické fakultě UK v Praze. Absolvoval 1933. Státního stipendia využil (1931–32) k ročnímu studiu romanistiky na univerzitě v Římě. 1934–35 byl suplentem na gymnáziu v Šumperku, 1935–37 sloužil v armádě, 1937–45 působil jako profesor na gymnáziu v Nymburku, 1945–70 v Praze. Do výslužby odešel 1970. Kulturně významnými se staly jeho překlady moderní italské, francouzské a španělské prózy, které vynikly poetickým, a přitom filologicky přesným jazykem. Č. se uvedl překladem závěrečného svazku Pourratovy trilogie Kašpar z hor (1932), kterou spolu s bratrem Janem Č. přeložil 1969 celou. Nejvíce románů tlumočil z italštiny (Baldacci, Erizzo, Bacchelli, Uslar-Pietri, Fogazzaro, Nievo, Coccioli, Palazzeschi, Banti, Chelli), uměleckého vrcholu dosáhl převodem Manzoniho Snoubenců (1957), Pirandellova románu Staří a mladí (1958) a novely Mezi dvěma stíny (1959), Deleddové Ztraceného chlapce (1963) a Moraviovy Římanky (1966). Mimořádný význam měly překlady z francouzštiny (François-Poncet, Berlín 1931–1938, 1947; Bernanos, Deník venkovského faráře, 1969, s J. Čepem). V 60. a 70. letech se zaměřil i na španělský román (Azuela, Verga, Yáñez, Gallegos). Jeho korespondence s bratrem dosud nebyla vydána.
L: LČL 1, s. 437; SČS 1, s. 99 (kde chybně rok úmrtí 1986); M. Trávníček, Pouť a vyhnanství. Život a dílo Jana Č., 1996, passim.
Ref: Bibliografie dějin Českých zemí
Martin Kučera
