ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ Anežka 12.2.1864-7.3.1947: Porovnání verzí
(ČERMÁKOVÁ-Sluková_Anežka_12.2.1864-7.3.1947) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Anežka ČERMÁKOVÁ- | + | | jméno = Anežka ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.2.1864 | | datum narození = 12.2.1864 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Dolení Paseky pod Ještědem (Rozstání u Českého Dubu) |
| datum úmrtí = 7.3.1947 | | datum úmrtí = 7.3.1947 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
54- Etnograf | 54- Etnograf | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | '''ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ, Anežka''', ''* 12. 2. 1864 Dolení Paseky pod Ještědem (Rozstání u Českého Dubu), † 7. 3. 1947 Praha, spisovatelka, etnografka'' | ||
+ | |||
+ | V dětském věku ji 1877 jako polosirotka (matka Josefa Sluková | ||
+ | byla vdova) vzala k sobě do Prahy teta, spisovatelka Karolína | ||
+ | Světlá. V Praze navštěvovala školu Ženského výrobního | ||
+ | spolku českého a složila zkoušky na učitelku ručních prací | ||
+ | (tzv. industriální učitelku). 1901 se provdala za Josefa Čermáka. | ||
+ | Už v mládí se zapojila do pražského literárního dění. | ||
+ | V 90. letech 19. století úzce spolupracovala s E. Krásnohorskou, | ||
+ | s níž vydala řadu pohádkových knih (1892: ''Z pohádky'' | ||
+ | ''do pohádky'', ''Pohádky zimního večera'', ''Pohádky naší babičky'', | ||
+ | 1893: ''Povídej, povídej!'', 1895: ''Našim poupátkům'', ''Z knihy do'' | ||
+ | ''srdečka''). Naučila se polsky a překládala. V rodině K. Světlé | ||
+ | se stala zprvu společnicí, pak tajemnicí a sekretářkou spisovatelky. | ||
+ | Dělala korektury a zapisovala díla, která jí K. Světlá | ||
+ | v době své oční choroby diktovala. Řadu z nich Č. i jazykově | ||
+ | upravovala. Po smrti spisovatelky se stala dědičkou jejího literárního | ||
+ | odkazu. Památku tety uchovávala vydáváním korespondence | ||
+ | (zejména ''Korespondence dvou sester – K. Světlé'' | ||
+ | ''a S. Podlipské z let 1852–58'', 1909, ''Karolína Světlá ve stycích'' | ||
+ | ''s Janem Nerudou'', 1912), vzpomínek (''Vzpomínky na Karolínu'' | ||
+ | ''Světlou'', 1909, ''Malé nebíčko'', 1936), i uspořádáním jejích | ||
+ | souborných třicetisvazkových spisů v Ottově nakladatelství. | ||
+ | Na úpravě spisů pracovala 1899–1904. Zasloužila se o založení | ||
+ | muzea K. Světlé v Turnově, kam literární doklady spisovatelky | ||
+ | uložila. Sama plodně přispívala prozaickými črtami, | ||
+ | povídkami a drobnými skizzami do řady dobových, zejména | ||
+ | ženských časopisů. Tematicky čerpala ponejvíce ze života | ||
+ | rodného Podještědska, ve svém vzpomínkovém souborném | ||
+ | díle, vydaném 1936 v Mladé Boleslavi pod názvem ''Malé nebíčko'', | ||
+ | podala výstižný dobový dokument vlastního života. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 28, s. 1085; Ženské listy 37, 1909, s. 147n.; Kulturní adresář | ||
+ | ČSR, 1936; nekrolog in: Národní osvobození 12. 3. 1947, s. 4; Obrana | ||
+ | lidu 12. 3. 1947, s. 4; J. Kunc, Kdy zemřeli…, 1962, s. 36; J. Kamenský, | ||
+ | Třetí v řadě, in: Vpřed (Liberec) 6. 3. 1970; kt, Osmdesát let Anežky | ||
+ | Č.-S., in: Lidové noviny 1. 3. 1944; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české | ||
+ | a slovenské literatuře, 1973, s. 472; LČL 1, s. 443n.; H. Klinková, A. Č.-S.: | ||
+ | (1864–1947). Soupis osobního fondu, 1996; J. Janáčková, Božena Němcová | ||
+ | a sestry Rottovy (ve světle nových pramenů a souvislostí), in: Česká literatura | ||
+ | 53, 2005, č. 4, s. 493n. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha. | ||
+ | |||
+ | Marcella Husová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Řádka 16: | Řádka 62: | ||
[[Kategorie:1864]] | [[Kategorie:1864]] | ||
+ | [[Kategorie:Dolení Paseky]] | ||
[[Kategorie:1947]] | [[Kategorie:1947]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 1. 12. 2016, 16:57
Anežka ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ | |
Narození | 12.2.1864 |
---|---|
Místo narození | Dolení Paseky pod Ještědem (Rozstání u Českého Dubu) |
Úmrtí | 7.3.1947 |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání |
63- Spisovatel 54- Etnograf |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=44766 |
ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ, Anežka, * 12. 2. 1864 Dolení Paseky pod Ještědem (Rozstání u Českého Dubu), † 7. 3. 1947 Praha, spisovatelka, etnografka
V dětském věku ji 1877 jako polosirotka (matka Josefa Sluková byla vdova) vzala k sobě do Prahy teta, spisovatelka Karolína Světlá. V Praze navštěvovala školu Ženského výrobního spolku českého a složila zkoušky na učitelku ručních prací (tzv. industriální učitelku). 1901 se provdala za Josefa Čermáka. Už v mládí se zapojila do pražského literárního dění. V 90. letech 19. století úzce spolupracovala s E. Krásnohorskou, s níž vydala řadu pohádkových knih (1892: Z pohádky do pohádky, Pohádky zimního večera, Pohádky naší babičky, 1893: Povídej, povídej!, 1895: Našim poupátkům, Z knihy do srdečka). Naučila se polsky a překládala. V rodině K. Světlé se stala zprvu společnicí, pak tajemnicí a sekretářkou spisovatelky. Dělala korektury a zapisovala díla, která jí K. Světlá v době své oční choroby diktovala. Řadu z nich Č. i jazykově upravovala. Po smrti spisovatelky se stala dědičkou jejího literárního odkazu. Památku tety uchovávala vydáváním korespondence (zejména Korespondence dvou sester – K. Světlé a S. Podlipské z let 1852–58, 1909, Karolína Světlá ve stycích s Janem Nerudou, 1912), vzpomínek (Vzpomínky na Karolínu Světlou, 1909, Malé nebíčko, 1936), i uspořádáním jejích souborných třicetisvazkových spisů v Ottově nakladatelství. Na úpravě spisů pracovala 1899–1904. Zasloužila se o založení muzea K. Světlé v Turnově, kam literární doklady spisovatelky uložila. Sama plodně přispívala prozaickými črtami, povídkami a drobnými skizzami do řady dobových, zejména ženských časopisů. Tematicky čerpala ponejvíce ze života rodného Podještědska, ve svém vzpomínkovém souborném díle, vydaném 1936 v Mladé Boleslavi pod názvem Malé nebíčko, podala výstižný dobový dokument vlastního života.
L: OSN 28, s. 1085; Ženské listy 37, 1909, s. 147n.; Kulturní adresář ČSR, 1936; nekrolog in: Národní osvobození 12. 3. 1947, s. 4; Obrana lidu 12. 3. 1947, s. 4; J. Kunc, Kdy zemřeli…, 1962, s. 36; J. Kamenský, Třetí v řadě, in: Vpřed (Liberec) 6. 3. 1970; kt, Osmdesát let Anežky Č.-S., in: Lidové noviny 1. 3. 1944; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 472; LČL 1, s. 443n.; H. Klinková, A. Č.-S.: (1864–1947). Soupis osobního fondu, 1996; J. Janáčková, Božena Němcová a sestry Rottovy (ve světle nových pramenů a souvislostí), in: Česká literatura 53, 2005, č. 4, s. 493n.
P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha.
Marcella Husová