ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ Anežka 12.2.1864-7.3.1947: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku ČERMÁKOVÁ-Sluková Anežka 12.2.1864-7.3.1947 na ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ Anežka 12.2.1864-7.3.1947 bez založení přesměrování)
Řádka 54: Řádka 54:
  
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha.
 
'''P:''' Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha.
 +
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/272887 Bibliografie dějin Českých zemí]
  
 
Marcella Husová
 
Marcella Husová

Verze z 6. 10. 2018, 14:56

Anežka ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ
Narození 12.2.1864
Místo narození Dolení Paseky pod Ještědem (Rozstání u Českého Dubu)
Úmrtí 7.3.1947
Místo úmrtí Praha
Povolání

63- Spisovatel

54- Etnograf

ČERMÁKOVÁ-SLUKOVÁ, Anežka, * 12. 2. 1864 Dolení Paseky pod Ještědem (Rozstání u Českého Dubu), † 7. 3. 1947 Praha, spisovatelka, etnografka

V dětském věku ji 1877 jako polosirotka (matka Josefa Sluková byla vdova) vzala k sobě do Prahy teta, spisovatelka Karolína Světlá. V Praze navštěvovala školu Ženského výrobního spolku českého a složila zkoušky na učitelku ručních prací (tzv. industriální učitelku). 1901 se provdala za Josefa Čermáka. Už v mládí se zapojila do pražského literárního dění. V 90. letech 19. století úzce spolupracovala s E. Krásnohorskou, s níž vydala řadu pohádkových knih (1892: Z pohádky do pohádky, Pohádky zimního večera, Pohádky naší babičky, 1893: Povídej, povídej!, 1895: Našim poupátkům, Z knihy do srdečka). Naučila se polsky a překládala. V rodině K. Světlé se stala zprvu společnicí, pak tajemnicí a sekretářkou spisovatelky. Dělala korektury a zapisovala díla, která jí K. Světlá v době své oční choroby diktovala. Řadu z nich Č. i jazykově upravovala. Po smrti spisovatelky se stala dědičkou jejího literárního odkazu. Památku tety uchovávala vydáváním korespondence (zejména Korespondence dvou sester – K. Světlé a S. Podlipské z let 1852–58, 1909, Karolína Světlá ve stycích s Janem Nerudou, 1912), vzpomínek (Vzpomínky na Karolínu Světlou, 1909, Malé nebíčko, 1936), i uspořádáním jejích souborných třicetisvazkových spisů v Ottově nakladatelství. Na úpravě spisů pracovala 1899–1904. Zasloužila se o založení muzea K. Světlé v Turnově, kam literární doklady spisovatelky uložila. Sama plodně přispívala prozaickými črtami, povídkami a drobnými skizzami do řady dobových, zejména ženských časopisů. Tematicky čerpala ponejvíce ze života rodného Podještědska, ve svém vzpomínkovém souborném díle, vydaném 1936 v Mladé Boleslavi pod názvem Malé nebíčko, podala výstižný dobový dokument vlastního života.

L: OSN 28, s. 1085; Ženské listy 37, 1909, s. 147n.; Kulturní adresář ČSR, 1936; nekrolog in: Národní osvobození 12. 3. 1947, s. 4; Obrana lidu 12. 3. 1947, s. 4; J. Kunc, Kdy zemřeli…, 1962, s. 36; J. Kamenský, Třetí v řadě, in: Vpřed (Liberec) 6. 3. 1970; kt, Osmdesát let Anežky Č.-S., in: Lidové noviny 1. 3. 1944; J. Vopravil, Slovník pseudonymů v české a slovenské literatuře, 1973, s. 472; LČL 1, s. 443n.; H. Klinková, A. Č.-S.: (1864–1947). Soupis osobního fondu, 1996; J. Janáčková, Božena Němcová a sestry Rottovy (ve světle nových pramenů a souvislostí), in: Česká literatura 53, 2005, č. 4, s. 493n.

P: Biografický archiv ÚČL Praha; LA PNP Praha.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Marcella Husová